Praha - Od vzniku České republiky taková situace zatím nenastala. Ale co když k ní jednou dojde? Co když český prezident zemře v úřadě? Česká právní úprava situaci na rozdíl od komunistické ústavy nezná. A úřad viceprezidenta se Česko zřídit nechystá.
Od roku 1918 známe pouze dva případy, kdy prezident republiky nedokončil celý svůj mandát a v úřadu zemřel. Poprvé k takové situaci došlo v případě "dělnického prezidenta" Klementa Gottwalda v roce 1953. Ústava z roku 1948 moc dobře věděla, jak s takovou situací naložit. Ale jak je tomu dnes? Co kdyby v úřadě zesnul prezident České republiky?
Americká ústava má řešení jednoduché. Kromě prezidenta si američtí občané souběžně zvolí také svého viceprezidenta. Ústava stanovuje, že v případě, kdy prezident nemůže zastávat řádně svůj úřad nebo v případě, že zemře, pravomoci automaticky připadají právě viceprezidentovi. Upřesňuje to 25. dodatek Ústavy. A americké dějiny takové případy znají. V úřadu zemřel Frankln D. Roosevelt (1945), za nějž výkon funkce převzal Harry Truman, nebo John F. Kennedy (1963), prezidentem se následně stal Lyndon B. Johnson.
Současná česká právní úprava se smrtí prezidenta doslovně nepočítá. Český nejvyšší ústavní činitel nemá ani svého náměstka nebo viceprezidenta, na kterého by v takovém případě jeho moc přešla.
Ústava nezná "osvobození" z úřadu. Jedinou výjimku tvoří článek 66. Ústavy, který říká, že "Uvolní-li se úřad prezidenta a nový ještě není zvolen či nesložil slib, či nemůže-li prezident ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat, a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí (...) předsedovi vlády,". Premiér ale v takovém případě nemůže jednat jako plnohodnotný prezident. Přísluší mu jen ty pravomoci, které jsou tzv. kontrasignované, to znamená, že vyžadují podpis ministra nebo předsedy vlády.
Část moci se přesouvá i na předsedu Poslanecké sněmovny, jde o nekontrasignované pravomoci a o vyhlašování voleb do Senátu. Pravomocí vyhlašovat volby do Sněmovny pak disponuje předseda Senátu.
Aby tyto pravomoci na ústavní činitele přešly, není třeba skládat žádný slib. Je třeba "pouhé" usnesení obou komor parlamentu nastalou skutečností. Činitelé se nestávají plnohodnotnou součástí exekutivy ani hlavou státu, jako je tomu v případě Spojených států.
A kdy dojde k obsazení postu prezidenta novým řádným prezidentem? Datum konání prezidentských voleb vyhlašuje podle Zákona o přímé volbě prezidenta republiky předseda Senátu. V případě, že se místo na Hradě uvolní před řádným uplynutím funkčního období, pak se volby vyhlašují nejpozději do 10 dnů.
Se smrtí prezidenta počítala ústava z roku 1948, jako by tušila, proč. Za její platnosti totiž v úřadu zemřeli hned dva komunističtí prezidenti. Nejdřív to byl výše zmíněný Gottwald, a o čtyři roky později, v roce 1957 Antonín Zápotocký, slavný pro své oznámení měnové reformy.
Paragraf 72 "Ústavy 9. května" mluví o úmrtí doslova. "Zemře-li president nebo vzdá-li se své funkce ve volebním období anebo ztratí-li svůj úřad podle § 78, vykoná se volba nového presidenta na celé volební období. Národní shromáždění budiž k tomu cíli svoláno do 14 dnů," říká jasně.
Komunisté do ústavy protlačili funkci "náměstka presidenta". "Dokud není nový president zvolen a nesloží slib, anebo je-li president zaneprázdněn nebo churav tak, že nemůže svůj úřad vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí vládě, která může pověřit svého předsedu jednotlivými úkony; vrchní velitelství branné moci má v této době předseda vlády," píše se v ústavě. Pokud však byl prezident nemocen nebo zaneprázdněn déle než půl roku, mohlo Národní shromáždění zvolit náměstka, který vykonával úřad do té doby, dokud "překážka" nepominula.
Související
Vláda chce nová pravidla pro nominace prezidentských kandidátů. Řešila i Dukovany
Události Petra Nutila: Zrušení evropského veta a první vyznamenaní od Petra Pavla
prezident čr , Miloš Zeman , ústava čr , Klement Gottwald , John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) , Pražský Hrad
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 1 hodinou
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 2 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 2 hodinami
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 2 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 3 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 4 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 4 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 5 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 5 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 7 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) navštívila v rámci baltské cesty Lotyšsko. V Rize jednala s předsedkyní parlamentu Daigou Mieriņou o dalších způsobech podpory Ukrajiny a s premiérkou Evikou Siliņou o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na místní vojenské základně navštívila také české vojáky pomáhající chránit východní křídlo NATO.
Zdroj: Jan Hrabě