Praha - Politologové pro EuroZprávy.cz zhodnotili plány hnutí ANO na redukci počtu ministerstev. Vyjádřili se i k možnému zavedení tzv. klouzavého mandátu, který hnutí prosazuje ve svém volebním programu. Časté machinace s počtem ministerstev podle politologů nejsou žádoucí, redukce se musí dobře zvážit.
Klouzavý mandát by v praxi znamenal, že člen Parlamentu, ať už poslanec nebo senátor, nesmí být zároveň ministrem. Pokud by se jím stal, musel by se svého křesla v Parlamentu vzdát a na jeho místo nastoupí náhradník. Pokud by však ministr ve své funkci skončil, k mandátu poslance či senátora se může vrátit. Hnutí ANO argumentuje tím, že ministři nemají čas na to vykonávat efektivně obě funkce. Politologové se k návrhu staví různě.
"To, že ministři nemají čas se věnovat práci v parlamentu, není příliš podstatné. Klouzavý mandát je výhodný pro ministry (pokud je někdo odvolá či padne vláda, zůstává jim mandát), pro ty, co by je nahradili to znamená nejistotu. Když se zorientují, tak třeba musí odejít... Je to i dražší, pokud je ministr i poslanec, bere plat ministra, pokud bude klouzavý mandát, tak se ten plat neušetří, ale z hlediska rozpočtu, to samozřejmě není podstatné," uvedla pro EuroZprávy politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze.
Podle politologa Jana Kubáčka to ale není špatný nápad. "Klouzavý mandát by rozhodně neuškodil. Posílil by soustředění ministrů na výkon v rámci vlády a ne na své klíčové sněmovní působení a faktickou pracovní rozdvojenost," sdělil pro náš server.
O tom, že by klouzavý mandát zvýšil účinnost vládnutí a výkon ministrů by byl lepší, není přesvědčen ani politolog z VŠE Karel Müller.
"Nejsem přesvědčen, že by toto opatření pomohlo účinnějšímu vládnutí. Česko je parlamentní republika, tzn. že parlament je nejvýznamnější politickou institucí a v parlamentních systémech je závislost vlády na parlamentu obvyklá a logická, včetně personální provázanosti. Vždyť ze sněmovních voleb vláda odvozuje svoji legitimitu," myslí si.
Místo klouzavého mandátu by sáhl spíše po nástrojích, které by zvýšily politickou kulturu v zemi. Ta by následně mohla zvýšit i účinnost vládnutí. Nezbytným aspektem je také dodržování principů právního státu.
"Zmiňované opatření by si navíc vyžádalo zásah do ústavy a vzhledem k nejasnosti jeho dopadů není pro takový ústavní zásah důvod. Nechuť a frustrace z parlamentní diskuse byla u Andreje Babiše mnohokrát patrná. Ačkoli je možné rozumět jeho pohnutkám, od politického lídra bych očekával oddanost ústavě, včetně snahy o zefektivnění parlamentního provozu. Striktní oddělení exekutivy by mohlo roli parlamentu naopak oslabit, rozhodně by to oslabilo vazbu poslanců tj. zastupitelů veřejnosti na vládu a po zavedení prezidentské volby by to byl další plíživý krok směrem k prezidentskému systému, který je však v rozporu s naší ústavou," dodal pro EuroZprávy Müller.
Hnutí Andreje Babiše v programu prosazuje redukci ministerstev. Pozici ministra pro vědu, výzkum a inovace by zrušilo, sloučilo by Ministerstvo zemědělství s ministerstvem životního prostředí.
"Rušení ministerstev by se nemělo střílet od boku, nevím, jaká je tam analýza, oč se návrh opírá. Ministerstvo pro vědu se teprve připravuje, dosud neexistuje, jeho význam nevidím, protože to buď oddělí vysoké školy od vědy a výzkumu, přičemž kvalita vysokých škol se silně odvozuje od kvality tvůrčí činnost, nebo se vysoké školy oddělí od celého systému vzdělávání, pokud by se vysoké školy dostaly pod nové ministerstvo, což také není ideální," říká k návrhům profesorka Dvořáková.
Ta navíc varuje, že pokud změny ve struktuře ministerstev nejsou dobře připraveny, vede to k navýšení transakčních nákladů. "Každé změny tohoto typu nesou vysoké transakční náklady, pokud nejsou dobře připraveny, tak mohou mít dopady, které nevedou k racionalizaci, ale naopak ke zhoršení," dodává.
Počet ministerstev je podle Müllera na zvážení každé vlády, nerozumné změny ve struktuře exekutivních těles ale nejsou pozitivním jevem.
"Každopádně časté zavádění a rušení ministerstev efektivitě vládnutí také nesvědčí. Samostatné ministerstvo pro vědu není na Západě zase tak obvyklé. Vědní agenda jde napříč sektory, ale ve většině západních zemí je výzkum navázán na univerzitní vzdělávání, což je podle mě správné," myslí si.
Podle politologa Kubáčka by ale redukce počtu ministerstev velmi prospěla. Připomněl, že velikostně poloviční Švýcarsko má de facto osm ministerstev. Česká vláda momentálně disponuje šestnácti ministerstvy, svou agendu má také vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který má na starost vědu, výzkum a inovace.
Související
ANO by bez d´Hondtovy metody mělo v roce 2017 o 15 křesel méně
ODS hrozí pokuta za předvolební kampaň v roce 2017
volby 2017 , Hnutí ANO , Vladimíra Dvořáková , Karel Müller (politolog, VŠE) , Jan Kubáček (politolog) , Poslanecká sněmovna , ministerstva , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 50 minutami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 1 hodinou
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 1 hodinou
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 1 hodinou
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 2 hodinami
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 2 hodinami
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 2 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 3 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 3 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 3 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 4 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 4 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 5 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 5 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 5 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 5 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 6 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 6 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 6 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák