Praha - Dnes odpoledne bude prezidentem Milošem Zemanem jmenována vláda Andreje Babiše. Bude menšinový kabinet nejmenším, který u nás vládl? Bude to první vláda, která by nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně?
Andrej Babiš po jmenování premiérem prohlásil, že o důvěru svého kabinetu požádá až v lednu příštího roku. Nový předseda vlády označil budoucí vládu za „jinou“. „Výhoda takové vlády je, že jsme tým a že nebude až tak formální. Bude flexibilní a můžeme se kdykoliv potkat,“ dodal po jmenování. Prezident Miloš Zeman přislíbil Babišovi rovnou druhý pokus sestavení vlády, pokud by první požádání o důvěru ve Sněmovně selhalo.
Nebylo by to poprvé, co by kabinet vládl bez důvěry. Dokonce se nejedná ani o nejmenší vládu, která tu působila. Jak to tedy během čtrnácti vlád, které v naší zemi vládly, vypadalo?
Úplně první menšinová vláda tu působila v letech 1996 až 1998, kdy byl jejím premiérem Václav Klaus. Tehdejší koalice ODS, ODA, KDU-ČSL měla dohromady pouze 99 poslanců. Díky podpoře 61 poslanců ČSSD, kteří při hlasování o důvěře opustili sál, však kabinet důvěru získal. Nevládl však příliš dlouho. Kvůli aféře s financování ODS podal Klaus 30. listopadu 1997 demisi vlády. Tu pak spravoval až do ledna 1998, kdy nastoupila úřednická vláda Josefa Tošovského. Přechodná vláda důvěru dolní komory Parlamentu získala a zemi vedla až do července téhož roku, kdy jako premiér nastoupil Miloš Zeman z ČSSD.
Zeman měl pouze 74 poslanců – což je o čtyři poslance více oproti Babišovi -, kteří by podpořili jeho menšinový kabinet. Nicméně díky dohodě s ODS Václava Klause, tzv. Opoziční smlouvě, dostala Zemanova vláda důvěru a vládla celé čtyři roky.
Další menšinový kabinet vznikl v září 2006, kdy se k moci dostala po letech ODS. Mirek Topolánek, tehdejší předseda strany a premiér, měl 81 mandátů. Kabinet však důvěru, o kterou požádal v říjnu, nezískal. Prezident Václav Klaus pověřil Topolánkovu vládu, aby v demisi spravovala zemi až do vzniku nové, stabilní vlády. Ta vykrystalizovala až v lednu 2007, kdy ODS do vlády přizvala KDU-ČSL a Stranu zelených. Celkový počet poslanců, který koalice měla, byl ale 100. Důvěru kabinet získal díky tzv. přeběhlíkům z ČSSD. 2 poslanci z její řady před hlasováním opustili sál a jeden se hlasování zdržel.
Příliš nestabilní kabinet vydržel dva roky, než se Jiřímu Paroubkovi, tehdejšímu předsedovi ČSSD, podařilo iniciovat vyvolání nedůvěry vládě, které dotáhl do konce. Topolánek v březnu 2009 podal demisi a do května téhož roku spravoval zemi, dokud nenastoupila další úřednická vláda, tentokrát Jana Fischera. Přechodná vláda nestraníků byla u moci 14 měsíců, než prezident Václav Klaus jmenoval premiéra Petra Nečase z ODS.
Nečasův kabinet podal demisi kvůli kauze Nagyová (dnes Nečasová) v červnu 2013. Měsíc byla vláda v demisi než nastoupila další úřednická, tzv. prezidentská vláda Miloše Zemana. Byl to první kabinet, který nevzešel z vůle Poslanecké sněmovny, nýbrž na návrh hlavy státu. Premiérem se stal Jiří Rusnok. O důvěru požádal v srpnu, nicméně ji nedostal, a tak Rusnok předal prezidentovi demisi. Zeman jej pověřil vládnutím až do stabilizace politického prostředí, jež měla nastat po předčasných volbách v říjnu 2013.
Volby vyhrála ČSSD před druhým hnutím ANO. Po vleklých sporech o křesla ve vládě i vnitrostranickém puči u sociální demokratů se nakonec zrodila trojkoalice ČSSD, ANO, KDU-ČSL v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), kterou prezident Zeman pověřil vládnutím až koncem ledna 2014. Rusnokova vláda byla v demisi více jak pět měsíců.
Sobotkův kabinet podal demisi koncem listopadu 2017. V říjnových volbách mezitím drtivě vyhrálo hnutí ANO Andreje Babiše. Všechny strany ale deklarovaly, že s ním do vlády nepůjdou. SPD a KSČM uvažují o tiché podpoře. Je to zřejmě jediná možnost, jak může Babišův menšinový kabinet s podporou 76 poslanců důvěru v lednu příštího roku získat. Babišův kabinet je svým způsobem první, ve kterém nebude nikdo z tradičních velkých stran jako ODS a ČSSD. Svým způsobem proto, že v Rusnokově vládě zasedli tři ministři ze sociální demokracie, ale při vládním angažmá si přerušili ve straně členství. Nestranická přechodná vláda Jana Fischera vládla proto, že ministry se stali nestraníci nominovaní z ODS, ČSSD a Strany zelených.
Související
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
Události Petra Nutila: USA zachraňují Ukrajinu a Česko se straší příšerou jménem migrant
Andrej Babiš , Vláda ČR , Miloš Zeman , Václav Klaus , Josef Tošovský , Jiří Rusnok (guvernér ČNB) , Jan Fischer , Mirek Topolánek
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
včera
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
včera
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
včera
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
včera
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba zastává názor, že Rusko bude možné zapojit do mírových jednání, ale až po mírovém summitu, který se v polovině června uskuteční ve Švýcarsku bez účasti delegace z Moskvy.
Zdroj: Libor Novák