Senátorem za Trutnovsko bude Sobotka, či Hlavatý. Holovská propadla, volební účast bídná

Trutnov - Doplňovací senátní volby na Trutnovsku provázela i druhý den velmi nízká volební účast. Do druhého kola postoupili favorizovaní Jan Sobotka (za STAN) a Jiří Hlavatý (za ANO). Starosta Vrchlabí Sobotka, který má podporu TOP 09, KDU-ČSL a ODS, získal 33,51 procenta hlasů. Majitel královédvorské textilky Juta Hlavatý dostal 25,21 procenta hlasů.

Loni byl Hlavatý díky preferenčním hlasům zvolen do Sněmovny, čímž mu zanikl mandát senátora. Poté oznámil, že o křeslo senátora bude usilovat znovu. Poslaneckého mandátu se vzdal.

Sobotka získal celkem 7615 platných hlasů. Z toho více než 2000 jich dostal ve Vrchlabí, kde je starostou. Volily ho více než tři čtvrtiny tamních občanů. Hlavatý měl podle očekávání nejvyšší zisk v místě, kde sídlí jeho firma, tedy ve Dvoře Králové nad Labem. Dostal tam 1968 hlasů, což v tomto okrsku představovalo zhruba 57 procent. Do druhého kola jde Hlavatý s 5728 hlasy. V roce 2014 získal v prvním kole téměř 13.000 hlasů, což bylo 34,39 procenta. Sobotka tehdy nekandidoval.

Druhé kolo se uskuteční 12. a 13. ledna, ve stejném termínu jako první kolo voleb prezidentských. Vítěz bude senátorem jen dva roky a devět měsíců.

Až jako devátá se umístila nezávislá Terezie Holovská, kterou městský úřad v Trutnově původně odmítl zaregistrovat s odůvodněním, že nesplnila náležitosti nutné k registraci. Hradecký krajský soud, kam Holovská poslala stížnost, ale dospěl k závěru, že podmínku nejméně 1000 podpisů splnila. Uložil proto trutnovskému městskému úřadu, aby Holovskou pro volby zaregistroval.

K volebním urnám mohlo dnes přijít zhruba 110.000 oprávněných voličů. Nakonec bylo odevzdáno necelých 23.000 hlasů. Účast 22,9 procent je tedy výrazně nižší než při minulých volbách v roce 2014, kdy v prvním kole odvolilo 39,55 procenta voličů. V druhém kole tehdy účast klesla na 17,87 procenta.

Tradičně vysoká volební účast vzala za své v druhé nejvýše položené volební místnosti v ČR - na Pomezních Boudách v Horní Malé Úpě. "Pokud moje paměť sahá, tak doplňovací volby tady nikdy snad ani nebyly. To je něco jiného, než když je řádná volba. Účast je opravdu špatná, jen asi 10 procent. Přitom my s tím problém nemáme, volební účast je u nás běžně mezi 70 a 90 procenty. Při senátních volbách v roce 2014 jsme měli asi 60 procent, ale to jsme považovali za slabší," uvedl předseda komise Josef Malý.

Se svým týmem zajišťuje volby na Pomezních Boudách v objektu bývalé celnice v nadmořské výšce 1050 metrů nad mořem. V obci je 106 registrovaných voličů. "Těch asi deset lidí, co odvolilo, to jsme v podstatě jen my, co tady sedíme," posteskl si Malý.

Související

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Více souvisejících

Senátní volby Senát ČR Terezie Holovská Volby Jiří Hlavatý (ANO) Jan Sobotka

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy