Benešovy dekrety jsou překonané? Politici mají jasno

Praha - Podle části českých politiků by se již otázky takzvaných Benešových dekretů neměly z minulosti vytahovat. Někteří politici je považují za vyhaslé, další kritizují opětovné otevírání tématu. Neshodnou se, nakolik ovlivňují česko-německé vztahy. Vyplývá to z ankety, kterou ČTK uspořádala mezi zástupci sněmovních stran a prezidenta Miloše Zemana. Státní tajemník německého ministerstva vnitra Stephan Mayer (CSU) na sjezdu sudetských Němců v bavorském Augsburgu řekl, že Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy. Označil to za svůj osobní názor.

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek ČTK řekl, že otázka Benešových dekretů je pro KDU-ČSL uzavřena. "Kolegové z CSU i z řad sudetských Němců to dobře vědí a my se především díváme na to, jak dál zlepšovat česno-německé vztahy," poznamenal. Zdůraznil, že vyjádření Mayera je jeho osobním názorem.

Podle šéfa občanských demokratů Petra Fialy už byly sporné otázky z minulosti překonány mimo jiné i díky česko-německé deklaraci. "Máme dobré a stále se rozvíjející vzájemné vztahy na všech úrovních, zdaleka nejen politické. Návraty k minulosti ničemu nepomohou, ale na současné vztahy žádný větší vliv mít naštěstí už nemohou," sdělil ČTK.

Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček označil výroky za nabubřelé a povýšenecké, česko-německé vztahy podle něj mimořádně poškozují. "Pokud navíc zazní v době, kdy jsme si připomněli porážku německého nacismu, je to neomluvitelné. V každém případě, česká historie se podle přání Mayerů a spol. přepisovat nebude," uvedl.

Jako "zkonzumovanou normu" a jako "starou, mrtvou věc" označil Benešovy dekrety šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. "Je to norma, která byla zkonzumována, už se nikdy nemůže opakovat v Evropě. Jsem pevně přesvědčen, že žádné podobné výroky nemohou ohrozit vztahy našich zemí, pokud to někdo nebude zneužívat," řekl ČTK.

Téma Benešových dekretů za překonané nepovažuje předseda komunistů Vojtěch Filip. "Kdyby bylo téma překonané, tak by ho za hranicemi neustále nevznášeli. Jsou to právě oni, kdo škodí vzájemným dobrým vztahům. Alespoň víme, před kým se máme mít na pozoru," napsal Filip ČTK.

Podle předsedy Starostů a nezávislých (STAN) Petra Gazdíka téma stále "bohužel rezonuje" a připomněl první přímou prezidentskou volbu, kdy se staly důležitou otázkou. "Podle mne jsou Benešovy dekrety právně vyhaslé a neměli bychom už na nich nic stavět, ani se k nim vracet. A v dnešní Evropě si nedovedu představit, že by někdo přišel znovu s něčím podobným," uvedl.

Související

sudetští němci

Byl odsun sudetských Němců spravedlivý? Toto si myslí Češi

Poválečný odsun sudetských Němců z Československa považuje za spravedlivý 41 procent Čechů. Opačný postoj zaujímá 38 procent lidí a zbytek nemá na věc názor. Klesá podíl těch, kdo odsun hodnotí jako spravedlivý, a rovněž ubývá lidí přesvědčených o tom, že by takzvané Benešovy dekrety měly nadále platit.
sudetští němci

Zrušit Benešovy dekrety? Majetek už stejně nikdo zpět nechce, tvrdí sudetský Němec

Jako doma se osmasedmdesátiletý Horst Franz Hippmann cítí mezi tradičním chebským krojem, západočeským porcelánem a fotkami zdejších lázní. Předměty v sudetoněmeckém muzeu v bádensko-württemberském Bönnigheimu pro něj totiž představují důležité spojení s oblastí, kde prožil část dětství, ale musel ji jako sudetský Němec po druhé světové válce spolu s rodiči opustit.

Více souvisejících

benešovy dekrety Pavel Bělobrádek Miroslav Kalousek Vojtěch Filip (KSČM)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy