Komentář Petra Šulky – Druhá komora parlamentu vznikla podle vzoru První republiky po dlouhé diskusi, zda má být vůbec zaveden. A stejně jako za První republiky k srdci občanům senát nepřirostl. Mizerná účast ve volbách do něj to jen potvrzuje.
Čísla mluví jasně. Zatímco voleb prezidenta nebo do sněmovny se většinou zúčastní přes 60 % voličů, obecních voleb téměř 50 % obyvatel druhého kola senátních voleb často ani ne 15 % oprávněných voličů. Senát prostě neláká. Většina lidí nechápe důvod jeho existence. Jeho důvod existence nechápou ani mnozí politici, včetně mnoha senátorů, i když si raději tyto názory nechávají pro sebe. Kryjí se floskulemi typu „Senát je důležitou součástí naší demokracie“. Více už to raději nerozvádějí. Populární je také tvrzení, že senát je zákonná a ústavní pojistka.
Plně platí druhé tvrzení. Ano, bez souhlasu Senátu se žádné změny v ústavě nestanou. První tvrzení však již tolik neplatí. Novely zamítnuté Senátem se skutečně vrací do poslanecké sněmovny a ta je musí znovu schválit nadpoloviční většinou. Pokud se Senát vrhne na jejich úpravy stačí prostá většina. V historii, i přesto, že v Senátu měla drtivou většinu opozice, vláda si téměř vždy dokázala prosadit své a senátní veto obešla. Senát tak místo pojistky často působil jen jako brzda nebo drobná obtíž. Navíc Senát nehlasuje o státním rozpočtu, což jen podtrhuje jeho poněkud vetchou mocenskou pozici.
To, že Senát není právě moc ctěn a vážen dokonce ani mezi politiky dokazují i políčky, kterých se často dostává jeho představitelům. Při nedávném jednání u prezidenta Miloše Zemana se nemohl zúčastnit předseda Senátu Milan Štech. Ten nabídl jako náhradu jednoho z místopředsedů, který však byl odmítnut. Na obranu Senátu a jeho práv se však až na samotné senátory nikdo neozval a zástupce Senátu nikomu na schůzce nechyběl. Premiér Andrej Babiš nyní v klidu odletěl na soukromou návštěvu dcery do zahraničí, i když měl v druhém kole senátních volbách deset kandidátů. Bylo zjevné, že hlavní volby pro něj skončily před týdnem a druhé kolo senátních voleb již jej nijak nevzrušuje, natož aby se angažoval v prospěch svých želízek v ohni.
Zcela liché je pak tvrzení, že je senát vstupenkou do velké politiky. Spíše naopak. Je to buď slepá kolej nebo konečná. Jediným politikem, který v Senátu nastartoval svoji kariéru byl Miroslav Topolánek. Byla to však ta pověstná výjimka z pravidla. Pro politiky, kteří byli označováni jako nadějní, zvolení do Senátu znamenalo cestu do zapomnění. Vzpomínáte ještě na podnikatele v cestovním ruchu a senátora Václava Fishera, velkou naději na obrození politiky z přelomu století nebo předsedu Senátu Přemysla Sobotku, který kandidoval na prezidenta? I končícímu senátorovi Liboru Michálkovi byla předpovídána raketová kariéra v politice. Pro starší vysoké politiky se stal Senát často poslední štací před odchodem do politického důchodu. Petr Pithart nebo Zdeněk Škromach jsou toho důkazem.
I samotní senátoři nepřidávají své komoře právě většího lesku. V předvolebním složení dvě třetiny z nich mělo vedlejší hlavní příjmy. Po zvolení do Senátu prostě starostové zůstali dal na radnicích, lékaři ve svých ordinacích a podnikatelé rozhodně neopustili svůj business. Vypadá to Senát je pro mnohé senátory prostě jen něco jako koníček nebo vedlejšák. Rozhodně ne tvrdé politické kolbiště nebo místo pilné práce. Když onemocněl senátor František Čuba, teprve po roce si někdo všiml, že nechodí na zasedání a ráčil se pokoušet zjistit co s ním je. Nedivme se, že mnozí pak důležitost Senátu zpochybňují.
Co tedy dál se Senátem? Jedinou funkci, kde byl Senát nezastupitelný, byla volba prezident oběma komorami parlamentu. S jejím koncem jako by Senát zchromnul a odhalila se jeho nedůležitost v současném politickém uspořádání. Jsou zde pouze dvě cesty, kterými může Senát jít. První je reforma pravomocí obou komor, ve které by bylo Horní komoře přiznáno více pravomocí. Druhou je pak švédská cesta. Ve Švédsku Första kammaren, tedy obdoba našeho Senátu, existoval 104 let. Poté Švédové shledali, že je nepotřebný a zrušili jej.
Obě cesty jsou v naší politické situaci zatím neschůdné. Dolní komora ani prezident rozhodně nebude chtít posílit moc Senátu na svůj úkor. A o zrušení by museli rozhodovat i senátoři. Je jasné, že ti si větev pod sebou nepodřežou. Senát tak bude zřejmě dál přežívat v této prapodivné podobě. Nově zvolený senátor Jiří Drahoš se již vyjádřil v tom smyslu, že by z něj premiér a prezident měli mít v Senátu obavy. Pokud bude Senát pokračovat ve stejných kolejích tak je skutečně mít nemusí. Ba ani respekt pro Senát v sobě mnoho lidí neobjeví.
Související
Nová pravidla pro stejnopohlavní partnerství už musí posvětit jen prezident Pavel
Pavel se těší největší důvěře mezi vrcholnými politiky, zjistilo CVVM
Senát ČR , Volby 2018 , politika , Jiří Drahoš , Andrej Babiš , Miloš Zeman
Aktuálně se děje
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
včera
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
včera
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
včera
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
včera
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
včera
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
Podle vysokého představitele obrany USA vstoupil ruský vojenský personál na leteckou základnu v Nigeru, kde jsou umístěny americké jednotky. Tento krok následuje po rozhodnutí nigerské junty zbavit se americké síly.
Zdroj: Julie Jarošová