Ani týden od finále letošních senátních voleb není zřejmé, kdo převezme funkci druhého nejvyššího ústavního činitele po nynějším předsedovi Senátu Milanu Štěchovi z ČSSD. Čistě matematicky má zatím nejblíže k zisku předsednického křesla pro svého případného nominanta klub Starostů a nezávislých díky tomu, že je nejpočetnější. Není ale vyloučeno, že úzus, podle kterého má právo nominace nejsilnější klub, by tentokrát nemusel platit.
V takovém případě by mohl mít značné šance kandidát nyní třetí největší frakce KDU-ČSL a nezávislých, dosavadní šéf evropského výboru Václav Hampl. Podle některých informací z horní komory by právě on mohl nakonec být "konsensuálním nominantem". Byť všechny tři největší frakce - Starostové, ODS a lidovci - tento týden uváděly, že chtějí dodržet zvyklost, podle které má právo nominovat kandidáta do čela Senátu klub s nejvíce členy.
Kontroverze, zejména v řadách Starostů, totiž budí případný nominant vítěze letošních senátních voleb, nynější místopředseda Senátu a dlouholetý teplický primátor Jaroslav Kubera (ODS). Jeho zvolení doporučoval i prezident Miloš Zeman. Předseda starostenského klubu Jan Horník se nechal slyšet, že v ODS vidí lepší kandidáty, a řekl taky, že v klubu by měl větší podporu Hampl než Kubera.
Horníkova slova přišla v době, kdy za nejpočetnější klub ještě byla považována frakce ODS. Kubera tehdy před porušením nominační zvyklosti poměrně důrazně varoval. Hampl by zřejmě mohl získat podporu i z nejmenšího šestičlenného Klubu liberální demokracie - Senátor 21. Předseda tohoto hnutí Václav Láska to už naznačil na svém twitterovém účtu. Kluby STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 nyní sdružují dohromady 39 z 81 senátorů.
Starostové zatím zveřejnili tři možné kandidáty do vedení horní komory. Nabídli předsedu územního a správního výboru Zbyňka Linharta, místopředsedu školského výboru Jiřího Růžičku a dlouholetého starostu Kralup nad Vltavou Petra Holečka. První z nich ale podle kuloárových informací dal najevo, že o místo v čele Senátu usilovat nebude.
Pokud by se stal předsedou horní komory zástupce třetí nejsilnější frakce, nebylo by to poprvé za dobu existence Senátu, kdy v jeho čele nestál zástupce nejsilnější frakce. Hned po ustavení horní komory v roce 1996 ji vedl Petr Pithart z KDU-ČSL, ačkoli nejvíce senátorů tehdy bylo z ODS a druhý nejpočetnější klub měla ČSSD.
Předseda a místopředsedové horní komory se budou volit na schůzi, která začne 14. listopadu. Kluby tedy mají poměrně dostatek času o obsazení vedení Senátu jednat.
Frakce Starostů a nezávislých se po senátním finále rozrostla na aktuálních 18 členů. Získala rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka zvoleného za STAN a bývalé prezidentské kandidáty Jiřího Drahoše zvoleného rovněž za STAN a Marka Hilšera, který kandidoval za své hnutí. Pro klub Starostů se rozhodla také dosud nezařazená senátorka Alena Dernerová (za SD-SN).
O dva členy méně má aktuálně klub ODS. Rovněž on ale může posílit a dostat se na roveň Starostů, když by do něho mohli vstoupit podnikatel Ladislav Faktor, nebo bývalá poslankyně Jitka Chalánková, která se letos rozešla s TOP 09. Chalánková by se ale teoreticky mohla připojit i ke klubu lidovců a nezávislých, v minulosti v KDU-ČSL působila.
"Nevidím v tuto chvíli povinnost se rozhodnout, do jakého klubu vstoupím. Situaci nepovažuji za urgentní. Mé priority jsou jasné a voliči je znají - rodina, vlast, bezpečí, přirozený řád věcí," napsala dnes ČTK Chalánková.
Dalším nezařazeným senátorem je bývalý diplomat a prezidentský kandidát Pavel Fischer. Spekuluje se o tom, že by se mohl přidat nejspíše k lidovcům.
Související
Nová pravidla pro stejnopohlavní partnerství už musí posvětit jen prezident Pavel
Pavel se těší největší důvěře mezi vrcholnými politiky, zjistilo CVVM
Senát ČR , Václav Hampl , Jaroslav Kubera , Jan Horník (STAN) , Milan Štěch , Jitka Chalánková (TOP09)
Aktuálně se děje
před 50 minutami
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
před 1 hodinou
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
před 1 hodinou
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
před 2 hodinami
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
před 3 hodinami
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
před 3 hodinami
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
před 4 hodinami
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno před 4 hodinami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 4 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 5 hodinami
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 5 hodinami
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 5 hodinami
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 6 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 6 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
před 7 hodinami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 8 hodinami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 9 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 9 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 10 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 10 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
Až tři roky vězení hrozí muži, který v pátek vyvolal policejní zásah na gymnáziu v Litvínově. Neoprávněně totiž vnikl do budovy, která musela být na několik hodin evakuována. Nikomu se naštěstí nic nestalo.
Zdroj: Jan Hrabě