Když se v dnešní době řekne první republika, většině z nás se okamžitě vybaví obraz prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, který zdobí dnešní pětitisícové bankovky. Ten byl však pouze jednou z několika dalších politických osobností, které se zasloužily o státní útvar, který s výjimkou let 1938-45 vydržel až do roku 1992, kdy se rozpadl na Česko a Slovensko, nezahrnujeme-li Podkarpatskou Rus. Informovala o tom ČT 24.
Celý proces osamostatňování území, které bylo po téměř celých 300 let pod nadvládou Habsburků, začal vydáním manifestu proklamujícím federalizaci monarchie ze strany rakousko-uherského císaře Karla I. dne 16. října 1918. V reakci na to byla dvanáct dní poté 28. října 1918 deklarována samostatná československá republika. Nicméně už ten samý rok, který dnes neznamená pouze 100. výročí samostatné ČSR, nýbrž i konce první světové války, se začaly objevovat tendence přiznávat větší autonomii národům habsburské monarchie.
Ostatně není se ani čemu divit. Vždyť právě tou roznětkou vyvolání prvního globálního konfliktu byl právě atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este ze strany srbských nacionalistů. Tehdejší americký prezident Woodrow Wilson se proto rozhodl v lednu 1918 představit Kongresu čtrnáct bodů řešících nového uspořádání poválečné Evropy. Jejich součástí bylo právě také posílení práv jednotlivých zemí Rakouska-Uherska. O úplnou samostatnost se však ještě nejednalo. Dalo by se tedy říci, že pokud existuje někdo, komu můžeme být vděční za český a slovenský stát, tak jsou to právě Spojené státy, respektive prezident Wilson.
Samotné zhroucení léta trvajícího mnohonárodnostního státního celku však bylo nevyhnutelné. Sám Tomáš Garrigue Masaryk, který ještě v 19. století věřil myšlence takzvaného austroslavismu, došel k jasnému závěru, že další setrvávání slovanských národů v Habsburské monarchii nemá budoucnost. Přestože se Karel I. možná snažil Rakousko-Uhersko zachránit ústupkem v podobě zmiňované federalizace, čeští a slovenští politici už tehdy jednali s vítěznými mocnostmi Francií, Velkou Británií a USA o Československé národní radě, která se měla nově stát budoucí vládou samostatného československého státu.
A zde se nyní dostáváme k dalším osobnostem vzniku takzvané první republiky. Vyhlášení autonomie českých a slovenských zemí bylo dílem prozatímní exilové vlády v čele s T. G. Masarykem čítající ministra zahraničí Edvarda Beneše a ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika. Ta vydala Washingtonskou deklaraci obsahující nezávislost a samostatnou Československou republiku. Federalizace v rámci Rakouska-Uherska byla jasně odmítnutá. Co se týče domácí politické scény, tak hlavním tahounem odboje proti Vídni byl Karel Kramář, který stál v čele Národního výboru československého. Ten už se pomalu a jistě připravoval na převzetí moci.
Na to, aby mohla být vyhlášená samostatná republika, musely se vyřešit některé základní otázky. Jednou z nich byly také potraviny a jejich vyvážení do zahraničí. Zemská hospodářská rada vedená Antonínem Švehlou, další významnou politickou osobností, soustředila veškerou svou činnost na udržení, co největšího množství zásob v zemi. 14. října pak byla vyhlášená generální stávka a Pískem kolovaly plakáty deklarující republiku. Navzdory rozehnání revolučního davu a obsazení města uherskými vojsky se podařilo čtrnáct poté skutečně dosáhnout autonomie českých a slovenských zemí.
Důvodem byl ústupek nejen rakousko-uherského císaře Karla I., ale i vídeňské vlády 27. října 1918, která řekla, že je připravená jednat o Wilsonových mírových podmínkách. Praha si to okamžitě interpretovala jako definitivní prohru Vídně a do ulic vyšly masy lidí. 28. října pak po definitivním uznání republiky převzal moc Národní výbor zastoupený takzvanými "Pěti muži 28. října" - Aloisem Rašínem, Františkem Soukupem, Antonínem Švehlou, Jiřím Stříbrným a Slovákem Vavrem Šrobárem.
Když ohlédneme k tomu, co 28. říjnu 1918 předcházelo, tak už během roku 1916, kdy svět zmítala 1. světová válka, ustavili T. G. Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik Československou národní radu, jejímž jediným cílem byl odboj proti Vídni. Oporou se jí stali legionáři, kteří se nejvíce proslavili bojem na ruské jihozápadní frontě, konkrétně v Bitvě u Zborova. K samotné radikalizaci Čechů a Slováků a posílení nacionalistického cítění, včetně protirakouského odporu, došlo až v roce 1917. Jednalo se o reakci na takzvaný Manifest českých spisovatelů. Pokud jde o politiky, tak ti se začali ukazovat, až po vyhlášení Tříkrálové deklarace z ledna 1918, jíž se zahájil samotný proces osamostatňování.
Státní útvar, jehož 100. výročí existence si 28. října 2018 připomínáme, je první republika. Jako takový si prošel mnohými změnami. Například až do roku 1938 čítal také území takzvané Podkarpatské Rusi, dnešní západní Ukrajina. Díky tomu jsme také sousedili i s Rumunskem. Samotná první republika byla až do 2. světové války velmi multikulturní. Žili zde kromě Čechů a Slováků také Němci, Maďaři, Ukrajinci, Rusíni, Poláci a Rumuni. České země byly tradičně průmyslové, zatímco slovenské spíše zemědělské.
Související
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , 28. října - výročí vzniku samostatného československého státu , 100. výročí vzniku Československa
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 39 minutami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 1 hodinou
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 1 hodinou
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 2 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 3 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno včera
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
včera
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
Izrael v pátek na půdě Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu uvedl, že válka v Pásmu Gazy je tragická, nejde však o genocidu. Reagoval na tvrzení Jihoafrické republiky (JAR), která ještě v prosinci podala stížnost vůči Izraeli za údajnou genocidu.
Zdroj: Libor Novák