Skepse českých národů vůči katolictví je starší, než by se na první pohled mohlo zdát. K prvnímu napětí mezi státem a katolickou církví totiž nedošlo až po komunistickém převratu v roce 1948, nýbrž už v samotných začátcích První republiky. Informoval o tom Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR na webu Stoplusjednicka.cz.
Upálení Mistra Jana Husa, násilná katolizace a veškeré připomínky celá staletí trvající existence pod nadvládou Habsburků sklidily své ovoce v podobě všeobecného odporu československých vlastenců vůči římskokatolické církvi. Jeho vyvrcholením bylo stržení Mariánského sloupu, pouhých pár dní po 28. říjnu 1918. Protikatolické tendence měly navíc všestrannou podporu i u prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. "Když Pražené tu sochu odstranili, jsem rád, protože byla politickou potupou pro nás," řekl Masaryk. Nelze se proto ani divit, že součástí zbavování se stínů minulosti a "odrakoušťování" byla i otevřená nenávist vůči Vatikánu.
Zpočátku vše probíhalo zdánlivě nevinně. Vznikaly nové církve a mezi lidmi byla znát silná touha po nové identitě, kterou spatřovali v protestantství, jakožto protipólu katolicismu. Husitské tradice byly u Čechů populární už během 2. poloviny 19. století, kdy končil proces takzvaného národního obrození. Jak už ale bylo uvedeno, nejednalo se o otázku náboženství, nýbrž rebelie. I z tohoto důvodu přebírali tuto rétoriku sociální demokraté a národní socialisté, nikoliv křesťanskodemokratické a křesťanskosociální strany, jak by se bývalo dalo očekávat. K těm se pak následně přidávala i inteligence, včetně Masaryka. Vlastenectvím motivovaný antikatolicismus se tak stal neoddělitelnou součástí politiky nově etablovaného státu.
Nuncius MarmaggiProtože odpor českých nacionalistů a politických osobností podílejících se na vzniku samostatného československého státu vůči katolictví neušel pozornosti jeho představitelů, začaly se vztahy mezi představiteli Římskokatolické církve a Prahou vyostřovat. Samotnému Československu se dostalo diplomatického uznání ze strany Vatikánu až v roce 1919 a první diplomatické vztahy se navázaly v březnu 1920. Hájením vatikánských zájmů byli pověřeni apoštolští nunciové. Nejprve Clemente Micara, a posléze Francesco Marmagii, který už působil na podobné pozici v Rumunsku a Turecku.
Marmaggi se ukázal jako zkušený diplomat a v řadách katolíků se mu dostávalo všestranné podpory díky jeho štědrosti a upřímnosti. Zpočátku to dokonce vypadalo, že éra vypjatého antikatolicismu skončí, a že Československo podepíše se Svatým stolcem dokonce i mezinárodní dohodu. Tu úspěšně zpracoval a předložil československým úřadům sám Marmaggi v květnu 1925. První komplikace přineslo vydání pastýřského listu zakazující katolíkům členství v socialistických, komunistických a anarchistických stranách, jakož i společnostech svobodných zednářů a Sokolu, ze strany slovenských biskupů. Marmaggi se jej rozhodl podpořit, k čemuž ho ostatně tlačil dokonce i tehdejší papež Pius XI. (1922-1939).
Kontroverzní státní svátkyV červenci, kdy si děti užívají prázdninového volna, máme my, kteří už školním lavicím odrostli, dva po sobě jdoucí státní svátky. Pro nás už jsou samozřejmostí, ale ještě před ani ne 100 lety tomu tak nebylo. Teprve na jaře 1925 byl Národním shromážděním přijat zákon o svátcích a památných dnech rušící 16. května (Sv. Jan Nepomucký) coby dne pracovního klidu a prohlašující 5. července (Sv. Cyril a Metoděj), 6. července (Den upálení Mistra Jana Husa) a 28. září (Sv. Václav) státními svátky. Hlavní politickou silou, která tuto právní úpravu tlačila, byli národní socialisté, zejména pak ministr železnic Jiří Stříbrný, který často zastupoval ve funkci tehdejšího československého premiéra Antonína Švehlu.
Ačkoliv se československá politická reprezentace dušovala, že 6. červenec nemá s upálením Mistra Jana Husa nic společného, a že jej pouze vyznamenává, coby zakladatele pražské univerzity, českého národa, jazyka a literatury, Vatikán se s něčím takovým neztotožnil. V protestní nótě vydané Svatým stolcem jasně stálo, že byl Hus heretikem, a že je tudíž nepřijatelné jej stavět na stejnou úroveň, jako tradiční světce Svatého Václava a Svatého Cyrila a Metoděje.
To se pak stalo vodou na mlýn prezidentu Masarykovi, který jako evangelík taktéž nový zákon o svátcích podporoval. Edvardu Benešovi dokonce řekl, že je potřeba definitivně skoncovat s politickým katolicismem, přičemž počítal s jasně podpůrným postojem české společnosti. Slovy Masaryka je Vatikán "malý, zastaralý a života již neschopný", a proto by měl mít takřka nulový vliv v Československu. Masaryk se dokonce netajil ani tím, že by s radostí rozpustil vládu, a nahradil jí úřednickou bez lidovců. Jediný Beneš se snažil o diplomatičtější řešení.
Kalich proti tmářství, trenýrky proti populismuPražský hrad je v očích české společnosti zřejmě tou nejlepší cestou, prostřednictvím níž může vyjádřit svůj politický postoj. Tento trend je znát i v dnešní době, kdy například umělecká skupina Ztohoven prezentovala svůj nesouhlas s osobností současného českého prezidenta Miloše Zemana vyvěšením rudých trenýrek. Když se podíváme do minulosti, dalo by se téměř s jistotou říci, že už to někdo udělal. Jediný rozdíl je v tom, že to tehdy inicioval sám prezident Masaryk, který převzal záštitu nad oslavami Mistra Jana Husa. Po jeho bok se postavil i premiér Švehla. Vatikán tento postup rozčílil natolik, že pohrozil stažením svého zástupce v Praze.
Prezident Masaryk byl však proti těmto hrozbám imunním, a aby ještě více přiložil olej do ohně, nechal nad Pražským Hradem místo státní vlajky vyvěsit černý prapor s rudým husitským kalichem. Čili jak už bylo zmíněno sám československý prezident T. G. Masaryk prostřednictvím výměny státního symbolu za jiný vyjádřil svůj nesouhlas se zasahováním Svatého stolce do vnitřních záležitostí jeho země a o 90 let později undergroundová umělecká skupina Ztohoven neváhala nahradit prezidentskou standardu červenými trenýrkami, které mají ohlas dokonce i v zahraničí coby boj proti populismu.
Pošramocené vztahy mezi Prahou a Vatikánem se začaly obnovovat až o dva roky později, kdy se uzavřel modus vivendi usilující o dosažení smíru mezi oběma stranami.
Související
Potrat nebo změna pohlaví. Vatikán popsal největší hrozby pro lidskou důstojnost
Vatikán žehlí diplomatický konflikt: Rusko je agresor, pokud chce mít, musí přestat střílet
Vatikán , římskokatolická církev , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , Mistr Jan Hus , husitství
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 minutou
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 39 minutami
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
před 55 minutami
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno před 1 hodinou
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
před 1 hodinou
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
před 1 hodinou
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno před 1 hodinou
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 2 hodinami
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
před 3 hodinami
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
před 3 hodinami
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
před 4 hodinami
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
před 5 hodinami
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
před 5 hodinami
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno před 6 hodinami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 6 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 7 hodinami
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 7 hodinami
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 7 hodinami
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 8 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 8 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou.
Zdroj: Jan Hrabě