V momentě, kdy bude končit současná vláda, musí být podíl výdajů na výzkum v České republice na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP), uvedl místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček. Podle něj musí Česko každý rok zvýšit podíl výdajů z HDP o 0,1 procentního bodu, pro rok 2025 má RVVI za cíl 2,5 procenta, pro 2030 tři.
Podíl výdajů na vědu na HDP byl loni 1,79 procenta, celkové výdaje dosáhly rekordních 90,4 miliardy korun. "Strategie by měla směřovat k tomu, co si vytyčila i Evropská unie, aby nejvyspělejší a nejinovativnější země, a my chceme být mezi nimi, docílily tříprocentního podílu," poznamenal k výhledu na rok 2030 Havlíček. Podle něj si vláda vzala vědu jako prioritu.
Zvláštní zmocněnec Evropské komise pro otevřený přístup Robert-Jan Smits v listopadu na mezinárodní konferenci Next100 Symposium v Praze zmínil, že v případě tříprocentních výdajů by měla dvě procenta jít z privátního sektoru a jedno z veřejného. Podle Havlíčka je takový postup reálný, stát ale musí podnikatelskému segmentu vytvořit podmínky, které jej motivují ke zvýšení výdajů. Jednou z forem nepřímé podpory by měly být daňové odpočty, jejichž změnu připravila pracovní skupina pod Havlíčkovým vedením.
"Musí to být tak, že se finanční úřady ztotožní s filozofií, že odpočty jsou základním hybným motorem pro posílení naší konkurenceschopnosti a celé ekonomiky," řekl. Podle něj je potřeba na problematiku nahlížet z dlouhodobého hlediska, nikoli jen na krátkodobý daňový výběr. Reforma daňových odpočtů je součástí daňového balíčku a mohla by být uvedena v platnost v prvním pololetí příštího roku. Platit pak bude hned od prvního dne následujícího měsíce.
"Paralelně začínáme jet takovou roadshow. Budeme podnikatele se změnami seznamovat a motivovat je. Musíme jim říct, že to je zajímavý nástroj. V současné době se jedná o přibližně 2,4 miliardy korun nepřímé podpory, která jde přes odpočty, týká se řádově 1200 až 1300 organizací," poznamenal Havlíček.
Cílem RVVI je, aby úspora byla do roku 2030 ve výši deseti miliard, což by znamenalo 50 miliard podnikatelských výdajů na výzkum a vývoj. "Bavíme se o osmi až deseti tisících firmách, a to takových, které bezpečně výzkum dělají," doplnil. Daňové odpočty podle něj nevyužívají, protože mají strach, že po nějaké době finanční úřad doměří firmě daně, případně jí uloží penále.
Problémem je podle něj také přílišná administrativa. Nejen národní, ale i evropská podpora musí být pro každého čitelná. "Není dobře se dívat na to, že v (unijních programech podpory vědy a výzkumu) Horizon 2020 a Horizon Europe hrajeme roli přihlížející země. Tam je velké množství zdrojů a bude ještě víc, ale my už musíme tvořit prostředí na to, aby všichni věděli, o co se jedná, jak mají žádat, musíme vytvářet jazykové mutace, vytvořit poradenský sektor," řekl.
"Lze samozřejmě říct, že jestli někdo chce podporu, ať si to vyřídí sám. Pak bychom se ale chovali jinak než ostatní a výsledek bude jako v Horizon 2020: budeme hrát roli pod rozlišovací schopnost čerpání. Země jako Španělsko či Itálie, které rozhodně nejsou ve výzkumu a inovacích lepší, budou pořád čerpat víc," dodal Havlíček.
Související
Základna pro boj s epidemiemi? Akademie věd ČR chce vybudovat Virologický ústav
RVVI navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun
Rada pro výzkum vývoj a inovace , Karel Havlíček , HDP ČR , výzkum , Ekonomika , Česká republika
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
před 1 hodinou
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
před 2 hodinami
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno před 2 hodinami
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
před 3 hodinami
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
před 4 hodinami
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
před 4 hodinami
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
před 4 hodinami
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
před 5 hodinami
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
před 5 hodinami
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
před 7 hodinami
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
před 7 hodinami
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
před 8 hodinami
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
před 9 hodinami
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
před 9 hodinami
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
před 9 hodinami
Australská policie zastřelila 16letého chlapce. Pobodal muže v Perthu
před 10 hodinami
V Gaze vládne plnohodnotný hladomor, tvrdí šéfka Světového potravinového programu
před 10 hodinami
Ukrajinské jednotky sestřelily bitevník Su-25, prohlásil Zelenskyj
před 10 hodinami
USA pomohou Ukrajině v roce 2025 znovu zaútočit a vytlačit Rusy z okupovaných území, oznámil Sullivan
před 10 hodinami
Záhada imploze ponorky Titan. Nová studie naznačuje, proč došlo k tragédii
Záhada imploze miniponorky Titan by mohla být brzy vyřešena. Byla zveřejněna nová studie, která naznačuje, že pět lidí, kteří zahynuli na palubě lodi OceanGate, když se ponořila tisíce stop pod hladinu moře, mohly být oběťmi tzv. „mikrodeformace“.
Zdroj: Julie Jarošová