Dojde k velkému karambolu? V Senátu ČR se řešil brexit, obavy jsou evidentní

Česká republika je připravená na jakoukoli variantu brexitu, nejlepší by byl odchod Británie z Evropské unie dohodou. Čeští občané a podnikatelé by se tak mohli během přechodného období lépe přizpůsobit nové situaci. Novinářům to dnes po schůzi senátního výboru pro záležitosti EU řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo současně intenzivně pracuje na tom, aby Česko bylo 29. března přichystané na možný odchod bez dohody, dodal. Podle předsedy senátního výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) se zdá, že Británie nakonec na dohodu o brexitu nepřistoupí.

"Česká republika bude muset přijmout jistá legislativní opatření, aby se připravila na odchod Velké Británie bez dohody tak, aby čeští občané, ale i britští občané u nás, měli zaručené postavení, které mají doposud. Většina těch opatření je recipročních," uvedl Petříček.

Chystaný český zákon k brexitu podle předsedy senátního evropského výboru Hampla upravuje nouzově řadu věcí, které by normálně měla řešit "dohoda, na kterou Británie, zdá se, asi nebude chtít nakonec přistoupit, přestože ji vyjednala". O dohodě má dnes rozhodovat britský Parlament, ale neočekává se, že by dospěl k verdiktu. "Blížíme k velikému karambolu," řekl.

Pro ČR bude podle ministra důležité, aby budoucí vztahy s Británií byly dál dobré. "V oblastech jako bezpečnost, inovace, vzdělání, obchod bychom se měli snažit hledat taková řešení, aby pro obě strany byla výhodná. Rozhodně si nemyslím, že bychom měli Británii za cokoli trestat," řekl Petříček.

Senátní výbor dnes s ministrem projednával informaci vlády o změnách právních předpisů v souvislosti s vystoupením Británie z EU. Český kabinet poslal před týdnem do Parlamentu zákon upravující vztahy mezi ČR a Spojeným královstvím pro případ, že Británie vystoupí z EU bez dohody. Zákon počítá s přechodným obdobím do 31. prosince 2020, během něhož bude ve vybraných oblastech britským občanům zaručeno v Česku stejné zacházení, jako by nadále byli v postavení občanů EU. Nebudou se ale podle moci už účastnit například komunálních voleb v ČR.

Zákon podle zástupců ministerstva vnitra i Hampla nemůže prodloužit bezvízový styk s mezi Českem a Británií, protože to bude nutné vyřešit na úrovni EU. "Ten je prostě buď s celou Evropskou unií, anebo žádný," uvedl Hampl.

Vláda chce, aby Poslanecká sněmovna návrh schválila už v prvním čtení. Senát by se podle Hampla sešel ke schvalování operativně, nejpozději začátkem března. "Je to taková pojistka. Nevíme, jestli se bude (zákon) aktivovat, nemůžeme si dovolit nemít to připravené," dodala ředitelka ministerského odboru azylové a migrační politiky Pavla Novotná.

Balíček zákonů připravily jednotlivé resorty v koordinaci ministerstva vnitra. Ministerstvo zahraničí žádné návrhy nepředkládalo, jeho role se týká péče o české občany v Británii. "My pouze budeme zajišťovat následné kroky po 29. březnu," řekl dnes Petříček.

Odchod Británie z EU postaví podle něj řadu českých firem před nepříjemnou situaci. "My se budeme snažit, aby to nemělo na ně zásadní dopad," uvedl. Připomněl také, že ČR otevírá generální konzulát v Manchesteru.

V Británii žije podle odhadů 40.000 až 100.000 českých občanů, Britů v Česku je podle ministerstva vnitra zhruba 8000.

Související

Více souvisejících

Brexit Tomáš Petříček Václav Hampl Senát ČR Česká republika

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy