KDU-ČSL stagnuje, ztrácí tisíce členů. Už nemám tu dravost, přiznal Bělobrádek

Na volebních výsledcích KDU-ČSL je vidět na rozdíl od minulých let stagnace a mírný pokles, míní končící předseda strany Pavel Bělobrádek. Lidovci podle něj potřebují nový impulz. Bělobrádkovými důvody k odchodu z pozice předsedy jsou především rodina a únava, zdravotní stav je až na posledním místě. Uvedl to ve zprávě pro brněnský lidovecký sjezd, kterou má ČTK k dispozici. Bělobrádek skončí v čele strany po osmi letech a čtyřech měsících z vlastního rozhodnutí. Sjezd v pátek zvolí předsedu nového. O vedení strany se ucházejí dosavadní místopředsedové Jan Bartošek a Marian Jurečka a poslanec Marek Výborný.

"Manželka byla na tři děti (šest let, čtyři a dva roky) v podstatě sama a já jí slíbil, že svoji službu více přesunu domů. Vidím jako nutnost být více s rodinou. Straně jsem již odvedl a obětoval hodně," uvedl Bělobrádek. Zároveň se cítí unavený. "Již nemám tu dravost, elán a energii jako dříve. Potřebuji si odpočinout fyzicky i psychicky, chvíli jet v pelotonu," doplnil. Až jako třetí důvod zmínil svůj zdravotní stav. Bělobrádek má roztroušenou sklerózu.

"Pro mnoho politiků a novinářů je nepochopitelné, že by člověk sám od sebe, bez pikantní vnější příčiny, neobhajoval funkci. Je jasným předsudkem, že za tím musí být něco jiného, než tak banálního, jako je rodina a vlastní soudnost. Takže zmiňují hlavně moji chorobu. Má svoji roli, ale ne hlavní," poznamenal Bělobrádek, který v čele KDU-ČSL stanul v listopadu 2010 jako takřka neznámý krajský politik. O tři roky později lidovce dovedl zpět do Poslanecké sněmovny.

V hodnocení minulých let Bělobrádek zmiňuje jako neúspěch rozpad koalice se Starosty a nezávislými (STAN) před sněmovními volbami v roce 2017. Subjekty se původně dohodly na volební koalici, lidovci z ní ale ustoupili v obavě, že se nepodaří překročit desetiprocentní hranici nutnou pro vstup dvojbloku do Sněmovny. KDU-ČSL následně navrhla hnutí STAN, aby jeho zástupci vstoupili na lidovecké kandidátky. Starostové to odmítli. Oba subjekty se samostatně do dolní komory těsně dostaly, KDU-ČSL se ziskem 5,8 procenta, STAN s 5,18 procenta.

Bělobrádek je přesvědčen, že rozhodnutí odejít do opozice po čtyřech letech ve vládě s ANO a ČSSD bylo správným rozhodnutím. Lidovci si tím podle něj zachovali charakter a splnili slib. "Nebyli jsme ochotni tolerovat člena vlády, dokonce už obviněného z podvodu. Nutno si však přiznat, že vítěz voleb (ANO) o nás nejevil žádný zvláštní zájem, což lze dokumentovat jasnými výroky jeho čelných představitelů již při sčítání hlasů," uvedl předseda. Lidovci podle něj pouze dostali nabídku k podpoře menšinového kabinetu.

Opoziční práce podle Bělobrádka není jednoduchá. Vláda podle něj návrhy opozice obvykle zamítne, aby obsah vykradla a předložila a prohlasovala sama.

S výsledkem loňským komunálních voleb není úplně spokojený. "Sice jsme stále nejsilnější parlamentní stranou v obecních volbách, ale nedokázali jsme postavit ani stejně kandidátních listin jako v roce 2014," poznamenal. Lidovci obhajovali 3859 mandátů, získali jich 3231. Nespokojený je Bělobrádek i s výsledkem senátních voleb. "Očekávané obhájení tří mandátů se nekonalo, o jeden jsme přišli a další jsme nepřidali," konstatoval.

V budoucnu podle něj KDU-ČSL potřebuje uspět nejen v letošních volbách do Evropského parlamentu, ale také příští rok v krajských a senátních volbách, kde bude strana obhajovat 61 zastupitelů a šest senátorů. Strana podle něj musí zachovat své tradiční hodnoty, svůj přístup k politice, "jímž je ulamování hrotů, mírnění extrémů, sjednocování společnosti, přispívání ke konsensu."

Každý rok přichází kvůli úmrtím lidovci o zhruba tisíc členů. Věkový průměr členské základny KDU-ČSL se pohybuje okolo 65 let. V uplynulých měsících lidovci své členy přeregistrovali. "Očekávali jsme, že tím počet členů klesne možná velmi výrazně, ale nestalo se tak - stále máme více než 22.000 členů. Pokles byl "jen" o necelé dva tisíce. Jsme také velmi genderově vyrovnaní - poměr mužů a žen je téměř 50:50," shrnul závěry přepočítání Bělobrádek.

Zpráva o hospodaření strany uvádí, že lidovcům nadále ubývá členských příspěvků. Ve srovnání s rokem 2017 jich loni vybrali o 701.000 korun méně, ze 4,5 milionu korun klesl jejich výběr na 3,8 milionu korun.

Celkově lidovci loni hospodařili s 93,5 milionu korun, což bylo o zhruba 20 milionů korun méně než v předchozím volebním roce. Na darech vybrali o 14 milionů méně než v roce 2017, a to zhruba 15,7 milionu korun. Po volbách v roce 2017 a 2018 přišli lidovci také o část příspěvku na mandáty. V Poslanecké sněmovně to byl pokles o tři miliony, v Senátu o 150.000 korun a za mandáty v hlavním městě o 83.000 korun.

Náklady snížili loni lidovci o 21 milionů oproti volebnímu roku 2017. Celkové náklady na volby do Sněmovny činily předloni 55,6 milionu, z toho 20 milionů Kč tvořila nyní už splacená půjčka. Náklady na senátní kampaň 9,3 milionu pokryla strana celé z vlastních zdrojů.

Proti roku 2017 loni vydali lidovci na osobní náklady o 907.000 Kč víc, když na mzdy místo 18,5 milionu korun vydali 19,4 milionu Kč. Hospodářský výsledek strany v roce 2018 po zdanění sklouzl do ztráty 1,5 milionu Kč.

Související

Cyril Svoboda

Lidovci by mohli vyloučit exministra Svobodu, navrhne to Hladík

KDU-ČSL navrhne její ministr Petr Hladík vyloučení bývalého stranického šéfa Cyrila Svobody ze strany kvůli některým jeho názorům i rozhovoru pro sankcionovaný web Voice of Europe. Podle Svobody vymýšlí Hladík pseudokauzu a utíká tak od propadu preferencí v průzkumech. 

Více souvisejících

KDU - ČSL Pavel Bělobrádek Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Alexander De Croo

Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra

Belgický premiér Alexander De Croo podal ve čtvrtek stížnost na rozhlasového moderátora, který posluchače vyzýval k jeho "odstranění". Nejmenovaný moderátor, kterého vyšetřuje policie, se tak vyjádřil v souvislosti se středečním atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Požár lesa u Hřenska v Českém Švýcarsku Prohlédněte si galerii

Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let

U ústeckého krajského soudu ve čtvrtek začalo projednávání případu největšího lesního požáru v historii země, k němuž došlo předloni v létě v Českém Švýcarsku. Obviněným je někdejší dobrovolný strážce rezervace, jemuž hrozí až 15 let odnětí svobody. Muž vinu opakovaně odmítl. 

včera

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel

Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.

včera

včera

Policie ČR

U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem

Policie propustila muže, který v únoru v opilosti se svou kolegyní napadl několik osob před barem na pražském Smíchově. Zároveň informovala, že ženu zprostila výkonu služby. Dvojici obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policie už dříve označila jednání příslušníka za neakceptovatelné a neomluvitelné.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu

Více než sto hasičů zasahovalo ve čtvrtek u požáru průmyslového objektu ve středočeském Kladně. Z místa události se nad město valil hustý černý dým. Hasičům se v odpoledních hodinách podařilo dostat plameny pod kontrolu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy