V polovině týdne si naše republika připomněla významné výročí, a to 15 let od vstupu do Evropské unie. Vstup do evropského bloku nejen pro nás, ale i pro ostatní země střední a východní Evropy, které s námi do unie tehdy přistoupily, představoval obrovskou výzvu i příležitost; výzvu stát se součástí významného evropského projektu a příležitost konečně dokončit proces demokratické tranzice.
Vstup deseti nových států, z nichž většina byla ve druhé polovině 20. století součástí tzv. východního bloku, byl výzvou i pro samotnou Evropskou unii. Jednalo se totiž o vůbec největší rozšíření, jaké evropská integrace od svých úplných počátků zažila. Tzv. východní rozšíření bylo impulsem pro to, aby ekonomiky přistupujících zemí začaly dohánět hospodářství patnácti starších členů EU. Co nám, České republice, tedy členství v Evropské unii v uplynulých 15 letech přineslo?
Česká republika požádala o vstup do EU na počátku roku 1996 s vidinou míru, politické a právní stability i hospodářského růstu. Již v této době bylo zřejmé, že integrace do unijních struktur přinese České republice značné benefity, a to především v oblasti ekonomické. Na druhou stranu je potřeba podotknout, že se naše členství nepojí pouze s pozitivními dopady. Například již od přístupových vyjednávání byly problematickým bodem dotace pro české zemědělce, které měly být mnohem nižší, než jaké získávaly západoevropské státy. Přesto se Češi v referendu v polovině roku 2003 rozhodli pro vstup do evropského seskupení.
Přínosy vstupu do EUVstup České republiky do Evropské unie přispěl k dokončení procesu demokratizace, který u nás započal po pádu komunistického režimu. Od listopadu roku 1989 se země soustředila na svůj návrat „zpět do Evropy“ a na začlenění se do západních demokratických struktur. Nejvýraznějším krokem nově se rodící zahraniční politiky byl vstup České republiky, spolu s Polskem a Maďarskem, do NATO v březnu roku 1999. Zbývalo tedy už pouze členství v Evropské unii.
Se zapojením se do evropské integrace a začleněním se do demokratických světových struktur jistě souvisí růst životní úrovně obyvatel země i celkový růst tuzemské ekonomiky. Podle statistik vzrostl mezi lety 2004 a 2017 hrubý národní příjem o 37 %. Pro srovnání s okolními zeměmi: v Maďarsku byl tento růst 23 % a na Slovensku byl dokonce zaznamenán nárůst o více než 60 %. Odborníci se shodují, že členství v unii mělo na růst zmíněných ekonomik zcela zjevný a pozitivní vliv.
Členství v unii dále napomáhá ke sbližování ekonomik jednotlivých členských států. Nové členské státy, včetně České republiky, se snaží dohánět vyspělé ekonomiky původních členských zemí, což má v důsledku mimo jiné zvyšovat jejich konkurenceschopnost. Doposud však integrace nedospěla do finální fáze konvergence ekonomik, a to z důvodu stále přetrvávajících rozdílů nejen mezi jednotlivými zeměmi napříč Evropou, ale i napříč jejími jednotlivými regiony. Ve hře je celá řada faktorů, které naprostému sblížení ekonomik doposud znemožňují. Přesto je i v této oblasti v České republice zřetelný nemalý pokrok.
Vstupem do Unie se pro ČR naskytly také mnohem větší ekonomické příležitosti, a to díky zapojení se do jednotného unijního trhu. Ten je postaven na tzv. čtyřech svobodách – na volném pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. České republice a dalším devíti novým členským státům se připojením se k jednotnému trhu otevřel obrovský prostor pro obchodování a nejen to. Unijní trh umožňuje svým občanům volně cestovat, pobývat a pracovat v kterémkoliv jiném členském státu EU. V rámci Schengenského prostoru probíhá tento pohyb obyvatelstva navíc bez jakýchkoliv hraničních kontrol. Občané ČR se mohou takto volně, tedy bez kontrol, po EU pohybovat od roku 2007.
Skutečnost, že se Česká republika stala součástí EU a jejího vnitřního trhu, se pojí i s větší důvěrou zahraničních investorů. Ti od počátku našeho unijního členství investují v ČR mnohem více kapitálu než na konci 90. let, především například do oblasti automobilového průmyslu.
Nakonec je třeba připomenout, že Česká republika suverénně patří mezi čisté příjemce financí z unijních strukturálních fondů. Podle údajů, které zveřejnilo Ministerstvo financí ČR, zaplatilo Česko od svého vstupu do EU v květnu roku 2004 do prosince roku 2018 do unijního rozpočtu 565,4 miliard Kč. Ve stejném období ale současně od Evropské unie obdrželo finance ve výši 1,3 bilionu korun českých. Pozorujeme tedy kladné saldo čisté pozice ČR ve vztahu k unijnímu rozpočtu, a to právě kvůli příjmům ze strukturálních fondů. Nejvíce financí získala Česká republika především z fondů kohezních a zemědělských. Debata ohledně dotací Evropské unie je ale plná kontroverzí a to vzhledem ke korupčním skandálům spojených s jejich čerpáním a ke skutečnosti, že ne vždy se ČR povedlo finance přicházející z evropské úrovně efektivně čerpat a využít.
Mnozí politici, státní zástupci, odborníci i žurnalisté se shodují, že je české členství v EU pro zemi našich rozměrů a geopolitického umístění v pomyslném srdci Evropy zcela klíčové a strategické. Ukotvení České republiky v euratlantickém prostoru bylo naprosto nezbytným krokem v procesu dokončení demokratické tranzice. Země se vstupem do unie stabilizovala a otevřela si možnosti pro své další působení, ať už v oblasti ekonomické či politické.
Související
Události Petra Nutila: Rusko je stále bez hranic, Česko bez obrany proti propagandě
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
Česká republika , výročí , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 59 minutami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
před 1 hodinou
Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí
před 2 hodinami
Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod
Aktualizováno včera
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Aktualizováno včera
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
včera
RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin
včera
Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS
včera
Kvůli Nečasovi musel skončit v národním týmu jeden z náhradníků. Černý Petr padl na Kovařčíka
včera
Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS
Aktualizováno včera
Tragédie na Dunaji. Dva mrtví po srážce lodí, obětí ale bude zřejmě více
včera
Velké drama při GP Emilia Romagna! Verstappen se spasil na cílové čáře před „stíhačkou“ Norissem
včera
Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas
včera
Události Petra Nutila: Slovenská jízda na tygrovi a nová Železná opona
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
včera
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
včera
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
včera
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
včera
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
Česká republika se letos v prvním čtvrtletí připojila k zemím, které se snaží omezit svoji závislost na americkém dolaru. Činí tak v souvislosti s válkou na Ukrajině a obavou, že by Spojené státy mohly eventuálně přistoupit ke zmražení jejich devizových rezerv podobně, jako je zmrazily Rusku.
Zdroj: Lukáš Kovanda