Ústavní soudci dostanou přidáno, má to ale háček

Praha - Ústavní soudci by už brzy mohli dostat výrazně přidáno. Jejich výdělek by se stanovil ze stejného základu jako u ostatních soudců, ne z nižšího jako u poslanců, členů vlády či prezidenta. Senát tento návrh ve čtvrtek nejspíš schválí. Podporuje ho ČSSD, proti není ani opoziční ODS. Novinářům to řekli zástupci jejich klubů. Růst platů upravuje tzv. přílepek k zákonu, tuto praxi ale Ústavní soud v minulosti odmítl.

"Ústavní soudci mají nyní nižší plat než soudci obecných soudů," poznamenal předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD). Výbor přílepek o růstu platu, který se dostal do novely o soudcích, už podpořil.

Ústavní soudci by tak měli dostat přidáno díky legislativnímu postupu, proti němuž se Ústavní soud v minulosti postavil a odmítl ho. "Ať si Ústavní soud tento přílepek zruší sám," zavtipkoval Antl.

Antlovo vyjádření pobavilo šéfa senátorského klubu ODS Jaroslava Kuberu. "Uvrhl Ústavní soud do neřešitelného problému," řekl Kubera na Antlovu adresu. Se zvýšením platů Ústavních soudců a s přílepkem podle něj ale ODS nemá problém.

Podle návrhu by se hrubý měsíční plat předsedy Ústavního soudu i s náhradami mohl zvednout ze 169.300 na 211.000 korun. Místopředseda by pobíral 181.900 místo 146.000 korun. Plat s náhradami ústavního soudce - předsedy senátu by vzrostl ze 122.200 na 152.300 korun. Například předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu nyní mají i s náhradami 194.200 korun, místopředsedové 165.900 korun.

Ústavní soudci dostávají plat podle stejných pravidel jako poslanci, senátoři, ministři, prezident či členové některých rad. Jejich výdělky se stanovují ze základny, která činí 51.731 korun. Podle funkce se pak tato částka násobí příslušným koeficientem. Před úspornými škrty pravicové vlády se základna rovnala 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý rok. Ostatní soudci si zachování této báze prosadili u soudů, jejich platy se tak nyní vypočítávají z částky 64.495,75 korun.

Soudci Ústavního soudu jsou k zajištění své nezávislosti na moci výkonné vybaveni imunitou: soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu a zadržet jej lze jen v případě, že byl dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. O zadržení soudce Ústavního soudu musí být ihned informován předseda Senátu, a nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudce Ústavního soudu příslušnému soudu, musí být soudce Ústavního soudu propuštěn na svobodu. Odepře-li Senát souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, je jeho trestní stíhání navždy vyloučeno.

Soudce Ústavního soudu nemůže nikdo odvolat z jeho funkce; pouze v případě závažného kárného provinění nebo v situaci, kdy soudce vykonává funkci nebo činnost, která není slučitelná s funkcí soudce Ústavního soudu, nebo když poruší zákaz členství v politické straně nebo hnutí anebo se po dobu delší než jeden rok neúčastní jednání Ústavního soudu, může o zániku jeho funkce rozhodnout ve zvláštním kárném řízení plénum Ústavního soudu, a to kvalifikovanou většinou devíti hlasů. Funkce soudci Ústavního soudu zanikne automaticky v případě, že byl pravomocně odsouzen za úmyslně spáchaný trestný čin.

Soudce se samozřejmě může své funkce sám vzdát, a to prohlášením učiněným osobně do rukou prezidenta republiky, případně ve formě notářského zápisu jemu adresovaného, uvedl usoud.cz.

Související

Více souvisejících

Ústavní soud ČR Senát ČR Miroslav Antl

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod

Pondělí má být nejteplejším dnem pracovního týdne, který právě začíná, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V úterý mohou v Česku opět udeřit bouřky, naznačili meteorologové.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy