ROZHOVOR | Armádní rozkazy ze strany vlády přivedly lidi na náměstí. Násilí k demokracii nepatří, říká pro EZ Rakušan

ROZHOVOR – Dospěl k názoru, že pokud by vláda s občany lépe komunikovala, nepřišlo by na nedělní pražskou demonstraci tak vysoký počet lidí. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan vytýká exekutivě, že národ v době koronavirové pandemie straší jen pokutami a dalšími postihy. „Od začátku krize je vládní rétorika s občany vedena armádním stylem a je zdůrazňováno, co se jim stane, když neuposlechnou. Postrádám nějaké detailnější vysvětlování či prevenci,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan.

Je přesvědčený, že nedělní demonstrace na pražském Staroměstském náměstí, která byla namířena proti vládním opatřením v souvislosti s koronavirovou pandemií, nebyla ojedinělou protestní akcí. „Jisté je, že se společenská a sociální tenze bude zvyšovat,“ říká poslanec Vít Rakušan. Zatím nechce predikovat, zda včerejší protest může vytvořit novou extrémní stranu či hnutí. „Zatím bych se opravdu zdržel jakéhokoli předpovědi ohledně toho, zda nespokojenost části lidí povede k založení extrémní či jiné strany. Tak daleko nevidím.“

Člen Výboru pro bezpečnost ve Sněmovně se rezolutně vymezuje proti násilí, které na akci vyeskalovalo. „Násilné projevy jsou úplně něčím jiným než svobodným vyjádřením názoru. Pokud posílám skandováním někoho do plynu, pak to s demokracií nemá už opravdu nic společného,“ podotýká Rakušan.

Bývalý starosta Kolína ale odmítá tvrzení, že v metropoli demonstrovali jen samí chuligáni, kteří se přijeli porvat kvůli nemožnosti dát si v hospodě pivo. „Byli tam i lidé, kterým současné vládní restrikce přijdou omezující, příliš zasahující do jejich osobního života či mají strach, jak vyžijí, když přišli o práci anebo nemohou podnikat. Právě této zmíněné skupině bych se opravdu intenzivně věnoval.“

Absolvent historie a germanistiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a školského managmentu na Univerzitě Karlově v Praze postrádá v České republice podobný přístup, jaký razí Německo. „U našich sousedů má prestižní virolog Christian Drosten své podcasty, které jsou hojně sledované, a srozumitelným jazykem veřejnosti vysvětluje, jakým způsobem se chránit, anebo co vir přináší či odnáší a podobně. Bohužel u nás taková vysvětlující osobnost chybí.“

Zastupitel Středočeského kraje konstatuje, že u nás je boj s koronavirem založen hlavně na represích. „ Což dokumentuje i prezident Miloš Zeman, který vyzývá k pokutování těch, co nenosí roušky,“ všímá si v rozhovoru pro EuroZprávy.cz předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

NA RODÍCÍ SE EXTREMISTICKOU STRANU JE ZATÍM BRZY

Pane předsedo Rakušane, nemáte obavy, že by po nedělní demonstraci namířené proti vládním opatřením v souvislosti s koronavirovou pandemií vyrostlo v zemi extrémistické hnutí či strana. Nemohl včerejší protest napomoci vzniku podobného spolku?

Nevím, zda je už nyní příhodné hovořit o nějaké rodící se extrémistické straně, ale jisté je, že se společenská a sociální tenze bude zvyšovat. Na Staroměstském náměstí totiž nebyli jen fotbaloví či hokejoví chuligáni, kteří se přijeli jen porvat. Byli tam i lidé, kteří se díky opatřením ocitli v životní nouzi, a to tím, že ztratili práci či životní perspektivu a samozřejmě hledají viníka, kdo za jejich situaci může. A část těchto nespokojenců se pak snadno dostává na vlnu nejrůznějších dezinformací i zjednodušeného vidění celé problému. Jejich postoj se pak promítne do skutečnosti, že odmítají respektovat vládní opatření. Osobně předpokládám a podotýkám, že radost z toho nemám, ale akce, jakou Praha zažila v neděli, nebyla ojedinělou. Zatím bych se ale opravdu zdržel jakéhokoli predikování ohledně toho, zda nespokojenost části lidí povede k založení extrémní či jiné strany. Tak daleko nevidím.

Odborníka na extrémismus Miroslava Mareše překvapila poměrně vysoká účast demonstrujících. Nezarazilo množství protestujících i vás?

Jelikož pozorně sleduji i virtuální prostor, v němž se řada lidí živí zaručenými informacemi a pravdami, které pochopitelně pocházejí z neověřených zdrojů, pak mě počet protestujících nepřekvapil. Spíše mně udivuje, že naše exekutiva nepracuje tak, aby podobným akcím předešla.

Měla by tedy podle vás s lidmi více komunikovat či detailněji jim vysvětlovat vyřčená vládní opatření? Jako germanista jste už jistě zareagoval, že německá i rakouská média označují včerejší protest za krizový mód, v němž prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš ztratili morální autoritu.

Ano, a právě proto se podívejme na Německo, kde prestižní virolog Christian Drosten má své podcasty, které jsou hojně sledované, a srozumitelným jazykem veřejnosti vysvětluje, jakým způsobem se chránit, anebo co vir přináší či odnáší a podobně. Bohužel u nás taková vysvětlující osobnost chybí. Musím konstatovat, že v České republice je boj s koronavirem založen hlavně na represích, což dokumentuje i rétorika prezidenta Miloše Zemana, který vyzývá k pokutování těch, co nenosí roušky. Od začátku krize je vládní komunikace s občany vedena armádním stylem. A to ve smyslu, tohle nedělejte, tam nechoďte, když to uděláte, hrozí vám sankce, ale lidé potřebují slyšet i nějaké vysvětlení, včetně prevence a jsem přesvědčený, že jim to chybí. Nedostatečná komunikace a absence informační kampaně ze strany státu je hmatatelná, viditelná a stojí právě za vysokou účastí lidí na nedělní demonstraci.

Tvrdíte, že vysoký počet nespokojených lidí vás nepřekvapil. Je něco, co vás v souvislosti s akcí udivilo? Například brutalita či agrese lidí, s jakou zaútočili na policisty.

Je jasné, že pokud na podobné akce přijdou lidé, jejichž cílem je organizovat bitky, anebo se těší, jak se porvou, potom takové atmosféry pro svůj záměr zcela evidentně využijí. Pak automaticky dojde k obrovské eskalaci násilí, jakého jsme byli svědky v poslední fázi demonstrace. Ale já bych trochu rozlišoval, kdo v neděli na Staroměstské náměstí přišel. Nemohu tvrdit, že na něj přišli jen chuligáni, kteří se chtěli porvat a pro své jednání by využili jakékoli situace, a jediné, co jim vadí je, že si nemohou nyní zajít do hospody na pivo. Zbývající část ale netvořili pouze násilníci. Byli tam i lidé, kterým současné vládní restrikce přijdou omezující, příliš zasahující do jejich osobního života či mají strach, jak vyžijí, když přišli o práci anebo nemohou podnikat. Právě této zmíněné skupině bych se opravdu intenzivně věnoval.

Ale i někteří lidé, kteří nepatří do skupiny chuligánů, napadli policisty. Jakékoli násilí je zavrženíhodné a nikdo nemá právo bít druhého jen kvůli tomu, že nemá na chleba.

Máte pravdu. Násilné projevy jsou úplně něčím jiným než svobodným vyjádřením názoru. Pokud budu mluvit za sebe, pak já osobně nikdy nikomu za žádných okolností nebudu ubírat právo, aby ve svobodné zemi vyjádřil jiný názor, než má vláda či politici. V tom přece tkví kouzlo demokracie, ale zásadně k ní nepatří násilné chování a vyřvávání, že chci někoho poslat do plynu. (Část demonstrantů posílala skandováním ministra zdravotnictví Romana Prymulu do plynu – pozn. red.). To už nemá s demokracií nic společného, naopak se dotýkám práv druhého člověka, jehož tak omezuji.

Související

Jakub Záhora (použito se svolením Jakuba Záhory) Rozhovor

Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora

Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Ondřej Zajíc Rozhovor

Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc

Divadelní hra "Koza aneb Kdo je Sylvie", kterou před 22 lety napsal Edward Albee je provokativním dramatickým dílem, které zkoumá hluboké lidské emoce a konflikty. Režisér Ondřej Zajíc přináší svůj unikátní pohled na Albeeho text, prostřednictvím inovativního a emotivního ztvárnění. Inscenace Koza aneb Kdo je Sylvie, nabízí divákům silné a nekompromisní reflexe lidské podstaty a jejích temných stránek.

Více souvisejících

rozhovor Vít Rakušan (STAN) demonstrace proti opatřením (18.10.2020) Policie ČR Vláda ČR Roman Prymula (epidemiolog) Andrej Babiš Miloš Zeman Starostové a nezávislí (STAN)

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

Natálie Grossová ve filmu Společně sami.

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

včera

Zbyněk Stanjura

Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS

Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se Pavel Novotný rozhodl sám ze strany odejít. Stanjura to řekl v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce.

včera

Kvůli Nečasovi musel skončit v národním týmu jeden z náhradníků. Černý Petr padl na Kovařčíka

To, že se zapsal na soupisku národního týmu útočník Martin Nečas prakticky hned po jeho příletu do Prahy a hned v sobotu večer nastoupil do utkání s Velkou Británií, mimo jiné znamená, že trenérský štáb v čele s Radimem Rulíkem se musel rozhodnout, se kterým z náhradníků se rozloučí. Nakonec se tak na domácím MS nepředstaví Michal Kovařčík.

Zdroj: David Holub

Další zprávy