Benešová couvá: Ústavní soudce nepodezírám z politických a jiných tlaků

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že rozhodnutí Ústavního soudu k volebnímu zákonu respektuje, nesouhlasí ale s jeho načasováním. Ústavní soudce nepodezírá z politických či jiných tlaků. V prohlášení zaslaném ČTK vysvětlila, že svým dřívějším vyjádřením chtěla poukázat na to, že "kdyby u ústavních soudců nedocházelo k opakování mandátu, podobné pochybnosti by vůbec nevznikaly".

Ústavní soud ve středu zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů.

Benešová se poté k nálezu vyjádřila pro Deník N. V rozhovoru označila rozhodnutí za podivné, podle ní nepůsobí objektivně. "Soudci jsou jenom lidi, někteří chtějí opakovat mandát," řekla. "Co je za tím? Komu se kdo zavázal, kdo komu co slíbil?" pokračovala. Rozhodnutí nazvala "vrcholovým číslem", nad kterým zůstává rozum stát. Její vyjádření dnes vyvolalo kritiku Soudcovské unie i Unie státních zástupců.

"Zaznamenala jsem, že má včerejší (středeční) slova na adresu Ústavního soudu žijí v mediálním prostoru vlastním životem. Ráda bych proto vysvětlila, jak jsem je mínila, aby nebyla nadále dezinterpretována," uvedla nyní ministryně.

"Chtěla jsem vyvolat diskusi o problému a zdůrazňuji, že rozhodnutí Ústavního soudu respektuji. Hluboce ale nesouhlasím s jeho načasováním. Rozhodnutí přišlo po více než třech letech, v době kdy řešíme pandemii koronaviru a stojíme na prahu voleb," napsala.

"Nikdy jsem nepodezírala ústavní soudce a ani neřekla, že by podléhali politickým či jiným tlakům. Věřím, že ve svém rozhodování jsou nezávislí. Jsem přesvědčená, že prapříčina celého problému spočívá v možnosti opakování mandátu ústavního soudce," uvedla. Doplnila, že kdo zvažuje setrvání ve funkci, musí pro něj získat politickou podporu - v případě ústavních soudců podporu senátorů, tedy těch, o jejichž návrhu soudci rozhodovali.

Ministryně také upozornila na to, že projednávání zákona trvá ve Sněmovně rok, i pokud na něm panuje shoda. "Nalézt soulad v tak složité materii, která bude mít vliv na výsledky voleb a musí projít oběma komorami Parlamentu, může vyvolat ústavní krizi. Věřím, že to nikdo z nás nechce," uzavřela.

Související

Více souvisejících

Marie Benešová Ústavní soud ČR Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy