Deficit rozpočtu 320 miliard se blíží realitě, soudí Hamáček. Chtěl by zrušit daňové výjimky

Zvýšení odhadu schodku státního rozpočtu na příští rok na 320 miliard korun znamená, že se toto číslo přiblížilo realitě. Novinářům to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Ministerstvo financí o očekávané výši schodku informovalo ve středu, předtím ministryně Alena Schillerová (za ANO) mluvila o schodku 116 miliard. ČSSD chce podle Hamáčka se Schillerovou řešit možnost zvýšení příjmů státu, aby se deficit snížil.

"Paní ministryně upravila ten svůj původní návrh, z mého pohledu směrem k realitě," řekl Hamáček. Podle něj se o konečné podobě návrhu rozpočtu bude ještě několik týdnů debatovat, ČSSD chce řešit možné úpravy státních příjmů. "Budeme se bavit o tom, zda není ještě možné se podívat na některé příjmové věci, protože dlouhodobě říkáme za sociální demokracii, že ten rozpočet je z hlediska příjmů podseknutý," řekl.

ČSSD v minulosti opakovaně mluvila o možnosti zavést sektorové daně, například bankovní daň. Podle Hamáčka by bylo vhodné zamyslet se i nad zrušením některých daňových výjimek, aby se plánovaný deficit rozpočtu snížil.

pic.twitter.com/sDDWKQtSO2

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) September 30, 2020

Návrh ministerstva financí neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy, které Schillerová dříve odhadla na zvýšení schodku zhruba o 50 miliard korun. Podle Hamáčka je to tak správně, rozpočet by se měl sestavovat pouze na základě platných zákonů a zrušení superhrubé mzdy dosud nebylo projednáno.

Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.

Přebytky rozpočtu půjdou jen na státní dluh, schválila Sněmovna

Případné přebytky státního rozpočtu bude možné využít pouze na snížení státního dluhu a nebude nutné, aby to schvalovala Sněmovna. Počítá s tím vládní novela rozpočtových pravidel, kterou dnes schválila Sněmovna. O úhradě schodku bude stejně jako dosud rozhodovat Sněmovna na návrh vlády. Schodky stát z větší části řeší vydáním státních dluhopisů. Předlohu, která zavádí i další změny, dostane nyní k posouzení Senát.

S přebytkem hospodařil stát naposledy v roce 2018, kdy vykázal kladné saldo 2,9 miliardy. V roce 2016 to bylo dokonce 61,8 miliardy. Pro letošek má rozpočet skončit schodkem. Původně měl být 40 miliard, ale kvůli dopadům krize způsobené koronavirem ho chce vláda zvýšit až na 500 miliard.

Zákon má umožnit, aby úřady po předchozím souhlasu ministerstva financí mohly zřizovat své účty u bank nebo ostatních peněžních institucí. Svoji žádost budou muset odůvodnit. Dosud musí mít své účty vedené u České národní banky.

Novela počítá i s tím, že úřady nebudou moci peníze na mzdy za neobsazená místa použít jinak. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve řekla, že to považuje za klíčovou část předlohy. Ministerstvo financí chce vázat peníze, které úřady získávají na neobsazená místa ve své evidenci. Nesměly by tak bez souhlasu ministerstva peníze využít na jiný účel. Vláda si od toho slibuje roční úsporu ve výši až dvě miliardy korun.

V současnosti dostávají ministerstva a další úřady peníze z rozpočtu na platy bez ohledu na to, zda místa obsazená jsou nebo ne. V případě, že místa obsazena nejsou, může úřad použít peníze pro svoje potřeby. S touto změnou nesouhlasili Piráti. Podle jejich poslance Mikuláše Ferjenčíka to může znamenat, že se budou nabírat lidé jen kvůli tomu, aby úřad nepřišel o peníze.

Sněmovna přijala návrh svého místopředsedy Vojtěcha Pikala (Piráti) pravidlo, aby státní rozpočet na následující rok schvalovala až poté, co projedná státní závěrečný účet za předchozí rok. Se stejným návrhem již dříve přišla skupina poslanců z více stran, Sněmovna ho však dosud neprojednala, Pikal ho proto navrhl vložit do projednávané novely rozpočtových pravidel. Sněmovna dnes Pikalův návrh podpořila i přes nesouhlas ministryně Schillerové (za ANO).

Sněmovna tuto novelu měla schvalovat již v létě, ale na návrh předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury ji vrátila do druhého čtení. Důvodem bylo, aby poslanci mohli do novely vložit pozměňovací návrh související s převodem Městské nemocnice v Litoměřicích do majetku Ústeckého kraje. Tento návrh podle Stanjury umožní nemocnici zachovat dotační tituly, které za dobu své činnosti obdržela. Poslanci ho dnes schválili.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.
Jan Hamáček

Policie odložila kauzu Hamáčkovy neuskutečněné cesty do Moskvy

Policie odložila kauzu neuskutečněné cesty do Moskvy bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Informaci České televize potvrdil ČTK mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle policie zanikla trestní odpovědnost, protože Hamáček od dalšího jednání dobrovolně upustil.

Více souvisejících

Jan Hamáček státní rozpočet Alena Schillerová Poslanecká sněmovna Vojtěch Pikal (Piráti) Ministerstvo financí Daně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio zdůraznil, že Evropa si v současné době hraje s ohněm ve vztahu k otázce války a míru. Maďarsko podle něj odmítá být vtáhnuté do konfliktu.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vyjádřil znepokojení nad slovy britského ministra zahraničních věcí Davida Camerona, který hovořil o právu Kyjeva útočit na ruské objekty s britskými zbraněmi. Podobně reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky

Česko společně s EU, NATO a dalšími mezinárodními partnery odsuzuje aktivity ruského státního aktéra APT28, uvedlo ministerstvo zahraničí v pátek. APT28 je spojován s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Turecko, ilustrační foto

Turecko definitivně zastavilo veškerý obchod s Izraelem

Dva anonymní turečtí úředníci informovali agenturu Bloomberg, že Turecko úplně zastavilo veškerý obchod s Izraelem. Tím chce Ankara vyjádřit svůj nesouhlas s Izraelem kvůli jeho jednání v Pásmu Gazy, což ostře kritizuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

raketový systém Patriot

„Rusové se učí a upravují taktiku,“ říkají ukrajinští energetici. Firmám dochází peníze, žádají o Patrioty

Ukrajinští energetici se snaží opravit škody způsobené rostoucími ruskými vzdušnými útoky, které mají za cíl zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu, poškodit ekonomiku a podlomit morálku společnosti. Obávají se, že nedokáží zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu neposkytnou systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly zastavit další útoky Rusů na již poškozené elektrárny.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

FOTO: Vykolejený vlak skončil na dva kusy mimo trať. Jel přes 100 km/h

Drážní inspekce vyšetřuje čtvrteční nehodu vlaku, který bez strojvedoucího odjel ze stanice a po několika kilometrech jízdy vykolejil. Ze zveřejněných fotografií je zřejmé, že souprava skončila mimo trať a na dva kusy. Škoda činí několik milionů korun. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy