Dostavba Dukovan: Opozice chce do nízkouhlíkového zákona vložit bezpečnostní aspekt

Takzvaný nízkouhlíkový zákon o výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany by měl podle dnešních návrhů opozice stanovit maximální cenu této dostavby. Smlouva o výkupu by měla respektovat bezpečnostní zájmy ČR. Stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny.

Sněmovní hospodářský výbor doporučil návrh schválit beze změn ve vládní podobě.

"Je to klíčový zákon pro přípravu nového zdroje v Dukovanech a s ohledem na tento projekt je nanejvýš důležité, aby byl zákon schválen v Parlamentu a prosíme, pokud možno, do konce tohoto roku," uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). To se ale zřejmě nepodaří, neboť s ohledem na přestávku pro jednání pirátského klubu a následný nedostatek poslanců pro schvalování se dnes druhé kolo projednávání nepovedlo Sněmovně ani po třech hodinách dokončit a bude pokračovat asi až počátkem prosince.

Zákon se podle Havlíčka netýká bezpečnostních opatření a při přípravě tendru se postupuje podle usnesení vlády, podle něhož "musí být zohledněny bezpečnostní požadavky státu", reagoval na návrhy. Příští týden má o věci podle poslance ČSSD Petra Dolínka jednat Bezpečnostní rada státu.

Při dostavbě Dukovan by podle návrhu Jana Lipavského (Piráti) a Pavla Žáčka (ODS) směly být použity "pouze technologie od dodavatelů, kteří jsou státními příslušníky státu, který přistoupil k Dohodě o vládních zakázkách a jejichž ovládající osoby jsou státními příslušníky takové země". Ministerstvo průmyslu a obchodu by podle dalšího návrhu poslanců smělo smlouvu o výkupu elektřiny z Dukovan uzavřít pouze v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti.

Podobně místopředseda lidovců Jan Bartošek by chtěl do zákona vložit ustanovení, podle něhož by ministerstvo průmyslu a obchodu nesmělo uzavřít smlouvu o výkupu, která by mohla ohrozit životní nebo strategický zájem podle Bezpečnostní strategie ČR. Ministerstvo by si kvůli tomu mělo vyžádat předem stanovisko všech zpravodajských služeb České republiky, která by po projednání vládou byla předložena k projednání Parlamentu.

Petr Třešňák (Piráti) požadoval, aby zákon bylo možné využít i pro výstavbu malých jaderných elektráren, které by neměly vládou navrhovaný minimální elektrický výkon 100 megawattů. Další pirátský poslanec Lukáš Černohorský chce uzákonit, aby investor dostavby byl vybrán v otevřeném výběrovém řízení a aby realizační cena nepřesáhla na 1600 korun za megawatthodinu vyrobené elektřiny.

Toto omezení by podle Heleny Langšádlové (TOP 09) zabránilo možnosti zvýšit cenu elektřiny až o 30 procent, což by zaplatili spotřebitelé. Poslankyně poznamenala, že ČEZ chce Dukovany dostavět na bezpečností výjimku v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Jan Čižinský (za KDU-ČSL) navrhl zamítnutí zákona, zdůvodnil to jeho ekonomickou nevýhodností a dopady na spotřebitele. Návrh Lipavského vrátit zákon k opětovnému projednání v hospodářském výboru přijat nebyl.

Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.

Havlíček i společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Podle Bartoška má vládní návrh zpětně zlegalizovat již přijatá rozhodnutí kabinetu a obhájit před Evropskou komisí státní podporu dostavby Dukovan.

Související

Jaderná elektrárna Temelín Komentář

Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.
Vláda ČR

Vláda chce nová pravidla pro nominace prezidentských kandidátů. Řešila i Dukovany

Poslanci a senátoři už nebudou moci před volbami prezidenta republiky podpořit kandidaturu více než jednoho prezidentského kandidáta. Návrh na změnu zákona o volbě prezidenta republiky projednala vláda na středeční schůzi. Zabývala se také nezbytnými přípravami dopravní infrastruktury potřebnými k zahájení a následnému průběhu výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech.

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Dukovany Jan Lipavský Pavel Žáček (novinář) Petr Třešňák (Piráti) Jan Bartošek Helena Langšádlová zákony

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 11 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy