Justiční rošáda: Bude Pavel Šámal ústavním soudcem? Nabídku Zemana zvažuje

Působení u Ústavního soudu by pro současného předsedu Nejvyššího soudu Pavla Šámala bylo velkou profesní výzvou, láká jej například možnost vrátit se k rozhodovací činnosti. Na druhou stranu by nerad odcházel od rozdělané práce u Nejvyššího soudu. Nabídku na změnu působiště obdržel ve středu od prezidenta Miloše Zeman, na rozmyšlenou si vzal 14 dní.

"Chci justici hlavně pomoct. A zvažuji, co bude větší pomoc," řekl Šámal v rozhovoru s ČTK. Své rozhodnutí sdělí Zemanovi znovu při osobní schůzce.

Šestašedesátiletý Šámal je specialistou na trestní právo, stejně jako Jan Musil, který začátkem letošního roku rezignoval na funkci ústavního soudce. Jeho místo je od té doby uprázdněné, Zemanův kandidát Aleš Gerloch nezískal podporu v Senátu a poté už prezident dalšího adepta nenavrhl. Zbývajících 14 ústavních soudců tak má více práce.

I Šámala by v případě jeho navržení musel ještě podpořit Senát. "Grilování" v horní komoře parlamentu se ale nebojí, bere to jako nutnou součást případné kandidatury.

O Šámalovi jako potenciálním ústavním soudci se v kuloárech hovořilo v minulosti vícekrát. Konkrétní nabídku ale dostal teprve nyní. Snaží se prý racionálně zhodnotit pro a proti, zvažuje profesní i rodinné souvislosti.

"Je to určitě velká výzva, Ústavní soud je nejváženější soudní instituce," uvedl Šámal. Předsedou Nejvyššího soudu je od roku 2015, kdy nahradil Ivu Brožovou. U soudu podle svých slov rozjel řadu projektů, které by v případě změny působiště musel opustit, což také při rozhodování hraje roli.

Se Zemanem se Šámal bavil i o případném nástupci v pozici předsedy Nejvyššího soudu. Konkrétní jména ale Šámal nechce řešit přes média. "Pan prezident se mě na to ptal, řekl jsem mu dvě jména. Je pro mě samozřejmě důležité, aby případný nástupce pokračoval v mojí práci. Ale je to rozhodnutí pana prezidenta," uvedl Šámal.

Jako soudce by Šámal musel za čtyři roky skončit kvůli věku. V roce 2023 mu bude 70 let, což je zákonná hranice. U Ústavního soudu ale žádná věková limitace není.

Související

Nejvyšší soud České republiky

Politizace Nejvyššího soudu? Jmenování Angyalossyho vyvolává kontroverze

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová považuje za politováníhodné, že soud nepovede první místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Robert Fremr. Prezident Miloš Zeman do funkce dnes jmenoval Petra Angyalossyho. Brožová České televizi řekla, že Fremr byl evidentně nejlepším kandidátem a jakákoliv jiná volba působí jako politizace funkce. Angyalossy se proti obavám své předchůdkyně ohradil.
Miloš Zeman

Novým předsedou Nejvyšší soudu je Petr Angyalossy, jmenoval ho Zeman

Novým předsedou Nejvyššího soudu se dnes na desetileté funkční období stal šéf senátu trestního kolegia soudu Petr Angyalossy. Na Pražském hradě ho jmenoval prezident Miloš Zeman. Funkce šéfa Nejvyššího soudu byla volná přesně tři měsíce po odchodu Pavla Šámala k Ústavnímu soudu. Prezident ani Hrad předem neinformovali, koho Zeman do čela soudu vybral.

Více souvisejících

Pavel Šámal (nový předseda NS) Ústavní soud ČR Nejvyšší soud Miloš Zeman justice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu v pátek varovali před jednotlivci, kteří hrozí odvetou vůči soudu nebo jeho zaměstnancům. Takové jednání může podle ICC představovat trestný čin vůči výkonu spravedlnosti, informuje agentura AFP.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio zdůraznil, že Evropa si v současné době hraje s ohněm ve vztahu k otázce války a míru. Maďarsko podle něj odmítá být vtáhnuté do konfliktu.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vyjádřil znepokojení nad slovy britského ministra zahraničních věcí Davida Camerona, který hovořil o právu Kyjeva útočit na ruské objekty s britskými zbraněmi. Podobně reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky

Česko společně s EU, NATO a dalšími mezinárodními partnery odsuzuje aktivity ruského státního aktéra APT28, uvedlo ministerstvo zahraničí v pátek. APT28 je spojován s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda

Podle vysokého představitele obrany USA vstoupil ruský vojenský personál na leteckou základnu v Nigeru, kde jsou umístěny americké jednotky. Tento krok následuje po rozhodnutí nigerské junty zbavit se americké síly.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy