Sněmovna podpořila kurzarbeit, jeho pravidla se budou ještě upravovat

Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Vládní předlohu ale chtějí poslanci ve výborech upravovat. Už se k ní sešly dvě desítky pozměňovacích návrhů, čeká se jich ještě více. Opoziční TOP 09 neprosadila, aby změny provedl kabinet ANO a ČSSD.

Návrh pravidel zkrácené práce s příspěvkem státu posoudí sociální a na návrh opozice také hospodářský výbor. Vládní sociální demokraté neuspěli se snahou, aby výbory měly na debatu o kurzarbeitu jen 12 místo obvyklých 60 dnů.

Zkrácená práce s částí mzdy od státu tedy nebude zavedena od listopadu, jak kabinet navrhoval. Podle původních představ měla navázat na dočasný podpůrný program Antivirus, který byl zaveden kvůli epidemii nového koronaviru. Nyní není ani jisté, zda budou nová pravidla kurzarbeitu schválena tak, aby byla účinná od ledna.

Nynější podobu parametrů zkrácené práce kritizují vedle opozice také zaměstnavatelé a odbory a zpochybnil ji v pondělí rovněž premiér Andrej Babiš (ČSSD). Pozměňovací návrhy ohlásila i koaliční ČSSD.

Předseda frakce TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že ve Sněmovně nepamatuje situaci, kdy vláda žádá poslance o podporu pro předlohu, o níž premiér řekl, že se nepovedla. Její vrácení kabinetu k přepracování ale neprosadil. Ani předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, jak uvedl, si nevzpomíná, že by něco takového v minulosti nastalo. O tom, že se pravidla kurzarbeitu nepovedla, mluvil premiér Babiš na pondělním sněmu Svazu průmyslu a dopravy.

Poslankyně STAN Věra Kovářová zdůraznila, že Česko zkrácenou práci potřebuje, navrhované parametry ale nejsou efektivní. Pirátka Olga Richterová volala mimo jiné po objektivních kritériích pro spouštění státní podpory zaměstnavatelům v podobě hrazení platů zaměstnanců v době, kdy pro ně není práce. Podle vládní předlohy by rozhodoval kabinet. "Shodu na této verzi nenajdeme. Ani za KSČM nevidíme, že bychom pro tuto podobu hlasovali," uvedla komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová.

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura (ODS) očekával, že vláda nabídne opozici jednání, na kterém se principy kurzarbeitu dohodnou a vládní legislativci je sepíšou do jednoho pozměňovacího návrhu. Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová uvedla, že se o pravidlech bude dál jednat v tripartitě a schůzka zástupců parlamentních stran se chystá.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) označila vládní návrh za výsledek kompromisu. Opatření podle ní nesmí blokovat zaměstnance na neperspektivních místech. "Stát svými zásahy nesmí podnikatelské prostředí deformovat," zdůraznila. O kompromisu, který chce vláda projednat s parlamentními stranami, mluvil také ministr Tomáš Petříček (ČSSD). Návrh uváděl za ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD), která je kvůli kontaktu člověkem nakaženým koronavirem v domácí izolaci.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas.

Dolní komora minulý týden odmítla projednat vládní návrh pravidel zkrácené práce ve stavu legislativní nouze, o což kabinet žádal. V legislativní nouzi je možné schválení předlohy za jediný den.

Související

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka se domnívá, že vláda může schválit kurzarbeit do dvou či tří týdnů

Vláda by mohla v příštích dvou či třech týdnech schvalovat nařízení, které by umožnilo při nedostatku plynu spustit kurzarbeit. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle návrhu by se zkrácená práce s příspěvkem státu na mzdy mohla zavést při omezení či zrušení dodávek plynu a ohrožení ekonomiky, a to do konce června. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Co bude, pokud dojde plyn? Ministerstvo připravuje kurzarbeit

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do zkráceného připomínkového řízení návrh nařízení vlády, které by pro firmy spustilo možnost v případě nedostatku plynu čerpat státní příspěvek na zaměstnance. O takzvaném kurzarbeitu budou dnes zástupci odborů a zaměstnavatelů jednat s ministry na zasedání tripartity. 

Více souvisejících

kurzarbeit Miroslav Kalousek Zbyněk Stanjura Alena Schillerová Vláda ČR Poslanecká sněmovna Věra Kovářová Marian Jurečka (KDU-ČSL) top 09 ODS

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy