Minimální mzda v roce 2020: O kolik by mohla vzrůst a kdo ji chce úplně zrušit?

Od 1. ledna 2019 byla minimální mzda, kterou v České republice pobírá asi 150 tisíc zaměstnanců, zvýšena na 13 350 korun měsíčně nebo 79,80 Kč za hodinu. Tato částka ale není ani podle odborů ani podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). I proto chtějí, aby v roce 2020 opět vzrostla.

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula na úterním shromáždění v Praze zopakoval mimo jiné požadavek na růst minimální mzdy. Podle odborů by se měla zvednout o 1650 korun na 15 tisíc korun. Jenže zaměstnavatelé by přidali maximálně 700 korun.

Ministryně práce Jana Maláčová plány odborů podpořila. Oznámila, že navrhne navýšení o 1350 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se nicméně už dříve nechala slyšet, že by růst minimálního  výdělku měl držet krok s růstem ostatních mezd.

„Strachovat se, jestli zbyde na jídlo, a s výlety pro děti rovnou nepočítat. Jak je možné, že ti, kteří pracují, stejně musí na konci měsíce obracet každou korunu dvakrát, a odpírat si ty nejzákladnější věci?“ zajímá Maláčovou.

I proto by těm, kteří za minimální mzdu pracují, ráda přidala. „Já její růst MAXIMÁLNĚ podporuju a pro rok 2020 chci zvýšení zhruba o 10 % - tedy na 14 700,“ prozradila ministryně.

Zvýšení minimální mzdy podporuje i prezident Miloš Zeman. „Já podporuji jak růst důchodů, tak růst minimální mzdy. A naopak nepodporuji růst životního minima, protože na to je navázána přes různé koeficienty celá řada sociálních dávek. Vždy jsem vyjadřoval názor, že člověk, který odmítne nabízenou práci bez vážných - například zdravotních důvodů, nemá dostávat žádné sociální dávky," vysvětloval Zeman při nedávné návštěvě Srbska.

Také například KSČM, která současnou menšinovou vládu toleruje, podporuje vyšší růst minimální mzdy, pravicová opozice je pak jen pro mírnější variantu. Například Václav Klaus mladší a jeho Trikolora má ovšem v programu úplné zrušení minimální mzdy. Podle něj její umělé zvyšování vede k tomu, že zaměstnavatelé okamžitě začnou práci nahrazovat stroji nebo jinými úsporami.

Svazu průmyslu chce menší růst

„Minimální mzda pro rok 2020 by se měla zvýšit maximálně o 700 korun na 14 050 korun. Toto zvýšení odpovídá odhadovanému růstu ekonomiky a inflace za letošní rok. Zároveň tato částka potvrzuje správnost vzorce, který se Svaz průmyslu snaží dlouhodobě prosadit jako objektivní mechanismus pro výpočet minimální mzdy. Podle něj by se minimální mzda na rok 2020 vypočítala jako 44 procent z průměrné mzdy za rok 2018. Po zaokrouhlení jde právě o částku 700 korun,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Při porovnání námi navrhované výše minimální mzdy 14 050 korun s průměrnými mzdami v letošním prvním pololetí je zřejmé, že by vláda naším návrhem splnila svůj úkol z vládního prohlášení, aby se minimální mzda přiblížila 40 procentům průměrné mzdy. Navíc ve 12 z 19 odvětví ekonomiky by lidé, kteří pobírají minimální mzdu, dostávali alespoň 40 procent průměrné mzdy v daném odvětví,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Minimální mzda se má po roce 2024 valorizovat, rozhodla vláda. NBÚ povede Čuřín

Minimální mzda by se v blízké budoucnosti měla valorizovat pravidelně na základě výpočtu stanoveného zákonem, a nikoli ad hoc rozhodnutím vlády. Počítá s tím návrh novely zákoníku práce, který dnes odsouhlasil. Kabinet rozhodl také o navýšení příspěvku zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jmenoval nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu.

Více souvisejících

Minimální mzda Jana Maláčová (ČSSD) ČMKOS Josef Středula Miloš Zeman Václav Klaus ml. zaměstnání

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy