Na úsporný tarif může vláda dát více než 50 miliard korun

Vláda je připravena vydat na úsporný tarif z rozpočtu víc než 50 miliard korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) minulý týden na svém twitteru oznámil, že kabinet návrh tarifu projedná 22. června.

Už dřív uvedl, že nižší cena se bude týkat elektřiny i plynu. Náklady státního rozpočtu na tuto pomoc odhadl před časem mezi 16 až 24 miliardami korun.

"Do určité výše spotřeby bude ta cena výrazným způsobem nižší. Vláda je připravena na to dát více než 50 miliard korun, což vůbec není malá částka, aby to občané výrazně pocítili," uvedl Gazdík.

Síkela zmínil možnost zavedení sociálního tarifu ke zvládnutí prudkého zdražování energií poprvé v polovině února na tiskové konferenci. Gazdík nesouhlasí s tím, že by příprava opatření trvala dlouho. Podle ministra školství ministerstvo průmyslu vše propočítává, aby nastavení tarifu cíleně podpořilo úsporu energií. "Kdo bude šetřit energie, tak si sáhne na maximální slevu a jeho sociální situace se tím maximálně zlepší," řekl Gazdík. Podle něj tak tarif bude všechny spotřebitele motivovat k tomu, aby se lidé s co největší částí spotřeby vešli do úsporného tarifu. Zmínil, že vláda debatuje i o odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje firmám.

Stínový ministr školství, moravskoslezský hejtman a šéf školského výboru Sněmovny Ivo Vondrák (ANO) doufá v to, že nastavení tarifu bude srozumitelné a využití administrativně nenáročné, aby vyřizování nezatěžovalo úřady.

Síkela na twitteru sdělil, že podle druhu a účelu spotřeby se bude rozlišovat, jaké množství energie bude levnější. Stát by měl dotovat určitou spotřebovanou část, sleva by měla činit 15 až 20 procent. Tarif by měl platit pro celou topnou sezonu, podle potřeby případně déle.

Spotřebitelské ceny v květnu proti loňsku vzrostly celkově o 16 procent. Zemní plyn podle údajů statistického úřadu meziročně zdražil o 49,2 procenta, tuhá paliva o 30,1 procenta. Proti letošnímu dubnu stál v květnu zemní plyn o 3,4 procenta víc, elektřina o 0,6 procenta a tuhá paliva o 5,3 procenta.

Související

raketový systém Patriot

„Rusové se učí a upravují taktiku,“ říkají ukrajinští energetici. Firmám dochází peníze, žádají o Patrioty

Ukrajinští energetici se snaží opravit škody způsobené rostoucími ruskými vzdušnými útoky, které mají za cíl zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu, poškodit ekonomiku a podlomit morálku společnosti. Obávají se, že nedokáží zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu neposkytnou systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly zastavit další útoky Rusů na již poškozené elektrárny.

Více souvisejících

Energetika Vláda ČR Petr Gazdík

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy