Zavedení bankovní daně je pro ministry hnutí ANO nadále nepřijatelné. Na dotaz ČTK to uvedli vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček a vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). O možném vytvoření daně pro banky hovořil v úterý předseda ČSSD Jan Hamáček v souvislosti s návrhem na zrušení superhrubé mzdy. Návrh sociální demokracie už v minulosti neprosadila kvůli nesouhlasu svých koaličních partnerů.
Schillerová zdůraznila, že programové prohlášení vlády se zavedením bankovní daně nepočítá. "ČR má už nyní velmi zdravý bankovní sektor, který v současné krizi pomáhá udržet likviditu českých firem. Už dnes banky každoročně odvádějí na korporátní dani přibližně 16 miliard, což není málo," doplnila.
Ministryně varovala i před dopady možného zdanění bank na spotřebitele i firmy. "Zkušenosti ze zahraničí jasně naznačují, že banky by v případě vyššího zdanění zisků mohly zvednout své poplatky či sazby svých produktů a omezit investice. Tím by se znatelně ztížil přístup nejen k hypotékám, ale i k tolik potřebným úvěrům pro firmy," uvedla. Upozornila i na možný přesun části bankovních aktivit do zahraničí, což by mělo negativní dopad na pracovní místa.
"Založili jsme Národní rozvojový fond, který nám umožní ze zdrojů bank financovat rozvoj infrastruktury a další zajímavé investice. Je to daleko efektivnější cesta, odpovídající moderním finančním nástrojům než násilné zdanění," uvedl Havlíček.
Na vzniku Národního rozvojového fondu se loni v září dohodli zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank - ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank. Příprava fondu je podle Českomoravské záruční a rozvojové banky, která ho zakládá, zhruba v polovině, licenci by mohl získat v posledním čtvrtletí letošního roku.
Zřízení fondu navrhl loni premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala ČSSD. Podle Havlíčka jde o klasický princip investičního fondu. Neobvyklý je jen v tom, že se na něm podílí vláda. Fond by se měl zaměřit na rizikovější podíly financování. Fungovat by měl na principu návratnosti investovaných prostředků shromaždovaných od soukromých investorů. Komerční banky do něj vloží sedm miliard korun.
Hamáček v úterý uvedl, že ČSSD chce stejně jako ANO zrušit superhrubou mzdu, současně se ale musí vyřešit příjmová strana rozpočtu. Za možný zdroj příjmů, které pokryjí výpadek způsobený zrušením superhrubé mzdy, označil sektorovou daň pro banky, kterou ČSSD navrhovala už dříve. Podle představ sociálních demokratů by daň měla mít podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a podle odhadů ČSSD by přinesla do rozpočtu až 14 miliard korun ročně.
Související
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
Kupkovi by se líbil Korčok. Havlíček preferuje Pellegriniho, přeje si ho i Babiš
Karel Havlíček , Daně , Jan Hamáček , ČSSD , Alena Schillerová , Hnutí ANO , banky , Národní rozvojový fond
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 1 hodinou
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 2 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 3 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 5 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 5 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 6 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 6 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 7 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 8 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 8 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 9 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 10 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 11 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák