Opozice neprosadila výzvu k pomoci lidem pracujícím na dohody

Opozice neprosadila dnes ve Sněmovně výzvu vládě, aby připravila finanční podporu lidem pracujícím na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Návrhy Pirátky Olgy Richterové a Lucie Šafránkové (SPD), které se týkaly také osob samostatně výdělečně činných s malými zaměstnaneckými úvazky, nepodpořily provládní kluby ANO, ČSSD a KSČM.

Opoziční poslanci poukazovali na to, že těmto skupinám lidí vláda za koronavirové krize nepomohla. "Dohodáři a OSVČ se souběhem zaměstnaneckého úvazku jsou dvě největší skupiny, které stát nechal na holičkách," řekl Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Podle Richterové se tím "vráží klín" mezi různé druhy pracujících a Šafránková hovořila o diskriminaci těchto skupin lidí.

Poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková poukazovala na to, že většina lidí pracujících na dohody má i jiné příjmy, zásadní výpadek postihl podle ní asi 10.000 z nich. "Mohou samozřejmě požádat o podporu v nezaměstnanosti, nebo mimořádnou okamžitou pomoc, pravidelné dávky hmotné nouze státní sociální podpory," uvedla. Celkem na tyto dohody, z nichž se odvádí i pojistné, pracuje kolem 220.000 lidí.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která před poslanci vypočítávala protikrizové programy ministerstva, podotkla, že by měla znít, proč si tak málo lidí dosud pořádalo o mimořádnou okamžitou pomoc. "Protože si myslím, že jsme udělali maximum, naprosté maximum," prohlásila Maláčová. Sněmovna pak odmítla návrh Šafránkové, aby mimořádná dávka nesloužila na podporu pouze chudších lidí, ale i lidí se středními příjmy.

Pirát Petr Třešňák neprosadil výzvu vládě, aby připravila záchranný balíček pro spolky, které při epidemii poskytovaly zdravotnické a sociální služby nebo pomáhaly bezplatným zásobováním zdravotnickými pomůckami a materiálem. Část jeho návrhu usnesení se týkala také spolků, které kvůli epidemii nemohly ve zdravotnictví a v sociálních službách pracovat.

Související

Ilustrační foto

V Česku se od revoluce zdvojnásobila životní úroveň, ukazuje analýza

Dvě stě tisíc podnikatelů v roce 1990 a jejich pětinásobek o rok později položily základy prosperity současné České republiky. Díky rozvoji podnikatelské sféry výrazně vzrostla životní úroveň lidí. I přestože od roku 2021 lidé čelí vysokému růstu spotřebitelských cen, výdělky zaměstnanců jsou v současnosti oproti roku 1989 v průměru čtrnáctkrát vyšší, přičemž ceny stouply sedminásobně. Produktivita země přepočtená na obyvatele ale stále zdaleka nedosáhla úrovně Německa, uvádí analýza, kterou vypracovali analytici Hospodářské komory u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. 
Peníze, ilustrační fotografie. Rozhovor

V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera

Koronavirová pandemie a energetická krize měly sice jiný charakter, ale společně ukázaly slabiny tuzemského, na exportu založeného ekonomického modelu. Pro další ekonomický posun by Česko muselo být více technologicky adaptivní, inovativní, zaměřit se na budování nové infrastruktury a místo nízké ceny práce dbát na její kvalifikovanost, konstatuje Daniel Šitera v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů v něm dále vysvětlil například to, z jakého důvodu podle něj Česká republika spadla do takzvané pasti středních příjmů a proč si nedokáže představit, že by se svým současným hospodářským modelem dokázala dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik Skandinávie, Beneluxu či německy mluvících zemí. 

Více souvisejících

práce Poslanecká sněmovna Dohoda

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy