ROZHOVOR | Pokud Babiš prohraje, může odchod komplikovat stejně jako Trump. Daně způsobí dusno, říká Mrklas

ROZHOVOR – Předpovídá, že pokud by koalice ve sněmovních volbách porazily Andreje Babiše, současný premiér může vzdorovat. Politolog Ladislav Mrklas tvrdí, že jeho odchod by mohl být podobně komplikovaný, jaký po porážce v amerických prezidentských volbách předvádí Donald Trump. „Musíme si uvědomit důvody, proč Babiš do politiky vstoupil. Agrofert před jeho zvolením uvadal, měl nižší dotace a navíc je stále trestně stíhaný. Pokud by prohrál, pak jeho loučení asi nemůže proběhnout normálně,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mrklas.

Na politickou scénu může mezi spojence vstoupit napětí, a to kvůli daním. Politolog Ladislav Mrklas míní, že schválení návrhu na zrušení superhrubé mzdy může v koalicích způsobit dusno. A to jak v opozičním uskupení, tak i vládním. „ODS nepochybně svůj záměr dopředu projednávala s TOP 09 i lidovci, přesto si myslím, že mezi nimi může dojít k třenicím. Napínavá situace je i ve vládě, kde část členů ČSSD vyzývá k odchodu z kabinetu. Ale hádky u sociálních demokratů, zda mají s hnutím ANO setrvat, nejsou ničím novým,“ tvrdí člen správní rady a katedry politologie i mezinárodních vztahů vysoké školy CEVRO Institut, na níž je prorektorem.  

Politického analytika zaskočilo, že část poslanců KSČM podpořila ve Sněmovně zásadní změnu daně z příjmu. „Upřímně si jejich podporu pro nižší daně nedovedu vysvětlit a jsem zvědavý, jak oni svůj krok budou vysvětlovat svým voličům. Naopak na seniory, kteří je podporují, to může mít negativní dopad, neboť rozvrat veřejných financí povede k tomu, že se do budoucnosti nebudou zvyšovat důchody,“ konstatuje Mrklas, který kromě vysoké školy CEVRO Institut a Liberálně-konzervativní akademie přednáší rovněž na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Expert na český politický systém se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz pozastavuje nad spekulacemi o možné úřednické vládě. Podle něj by pro sociální demokracii i komunisty úřednická vláda mohla znamenat určité uvolnění si rukou k tomu stát se opozicí, aby se pokusily vzpamatovat. „Dokonce můžeme říci, že i pro Andreje Babiše by svým způsobem byla výhodná, protože víme, že v opoziční protestní činnosti je velice silný a nyní ji ve vládě příliš dělat nemůže.“

Politolog, který absolvoval doktorské studium na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, nepředpokládá, že by se Mikuláš Minář s novým hnutím Pro ČR přidal k uskupení Piráti a STAN, o jejichž paktu by mělo být jasné v pondělí pozdě večer. Specialista na volební a stranické systémy tvrdí, že zřejmě ani neposílí trojkoalici ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. „Domnívám se, že jestli jednou Minář řekl, že do voleb půjde samostatně, pak měl vše už předem rozmyšlené a těžko z toho může vycouvat zpět,“ praví Ladislav Mrklas.

ÚŘEDNICKÁ VLÁDA BY MOHLA VYHOVOVAT ČSSD, KSČM i ANO

Pane doktore Mrklasi, jak se schválení superhrubé mzdy může podle vás promítnout do vývoje politické scény či do předvolebních preferencí?

Dvě politické strany prosazením návrhu splnily důležitý bod svého programu. Co se týče ODS, tak u ní se jedná dokonce o úplně nejzásadnější cíl, který si v minulosti vytyčila. V případě hnutí ANO bych hovořil o naplnění jednoho z klíčových záměrů. Skutečnost, že se k návrhu připojilo ještě SPD s klausovci (Václav Klaus je nezařazený poslanec, reprezentuje Trikoloru, které předsedá, návrh podpořila i nezařazená zákonodárkyně Tereza Hyťhová, po odchodu z SPD přešla rovněž k Trikoloře – pozn. red.) považuji za jakýsi bonus navíc, který nic zásadního zřejmě nerozpohybuje. Mnohem zajímavější spíše bude, jakým způsobem budou na daňové změny reagovat koaliční partneři ODS. Demokraté nepochybně svůj záměr dopředu projednávali s TOP 09 i lidovci, přesto si myslím, že mezi nimi může dojít k určitým třenicím. U hnutí ANO zásadně neočekávám, že by mělo dojít k nějaké změně v preferencích, protože voliči, kteří jej podporují, tak je schválení návrhu zasáhne vcelku málo a navíc nemají důvod od hnutí ANO utíkat. Napínavější v souvislosti s hnutím ANO bude, jakou zvolí interpretaci ke svému rozhodnutí vůči vládnímu partnerovi ČSSD, která se zrušením nesouhlasí. Rozhodně se vyplatí sledovat, jak se rozdílné hlasování může projevit ve vývoji koalice.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický dokonce už vyzval, aby ČSSD odešla kvůli daňovým změnám z vlády. Stranický šéf Jan Hamáček opuštění kabinetu odmítl, a to s tím, že při koronavirové krizi není na pořadu dne. Je však patrné, že ve straně to vře.

Jedná se o problém sociální demokracie, který se táhne od doby, co vytvořila vládní koalici s hnutím ANO. Ve straně se totiž pohádali hned na začátku, když do ní vstoupili. Koneckonců pan Netolický byl od začátku proti jejímu vytvoření a nebyl ve svých protestech sám. Pak je část sociálních demokratů, kteří jsou pro spojení a zbytek tvoří členové, jenž neustále lavírují. A to se nezměnilo do dneška, protože na jedné straně cítí, že se jim neotevírá žádná dobrá perspektiva k zisku voličů zpátky, na druhou stranu upřednostňují vlastní zájem před nějakými vzdálenými cíli. Což znamená, že být ve vládě až do konce je pro ně zajímavější, a to může být samozřejmě nejzásadnějším bodem z hlediska osudu politické strany jako takové.

Když se ještě vrátíme ke schválení návrhu na zrušení superhrubé mzdy, pak musíme zmínit, že ho podpořila i část komunistů s výjimkou předsedy strany Vojtěcha Filipa. Je pro vás hodně překvapivé, že KSČM podpořila zásadní změnu daně z příjmu?

Ano, je to velice pozoruhodná věc, protože komunisté hlasující pro snížení daní je něco, co asi v České republice často neuvidíme. Upřímně si jejich počínání nedovedu vysvětlit a jsem zvědavý, jak oni tento krok budou vysvětlovat svým voličům. Divil bych se, jestli mají spočítané, že na jejich voliče změna dopadne příznivě, protože ekonomicky aktivních voličů KSČM je celkem málo. Naopak na seniory, kteří je podporují, to může mít negativní dopad, neboť rozvrat veřejných financí povede k tomu, že se do budoucnosti nebudou zvyšovat důchody. Opravdu těžko říci, co část komunistů vedlo k podpoře návrhu.

Co říkáte na spekulace ohledně případné úřednické vládě, o níž se čím dál více začíná hovořit?

Pro sociální demokracii i komunisty by samozřejmě úřednická vláda mohla znamenat určité uvolnění si rukou k tomu stát se opozicí, aby se pokusily vzpamatovat. Dokonce můžeme říci, že i pro Andreje Babiše by svým způsobem byla výhodná, protože víme, že v opoziční protestní činnosti je velice silný a nyní ji ve vládě příliš dělat nemůže. Vzpomeňme na jeho příběh z předminulých voleb, kdy odešel z vlády a tím si úplně uvolnil ruce k tomu, aby mohl  rozvinout volební kampaň, která byla čistě opoziční a dost mu zmíněný postoj pomohl. Osobně si dovedu představit, že každá z těch tří stran může mít motivy pro to, aby k něčemu takovému došlo. Jinou věcí samozřejmě je, že předat veškerou iniciativu do rukou prezidenta Zemana může být pro leckoho nebezpečná záležitost.

MINÁŘ SE K NIKOMU NEPŘIPOJÍ, DO VOLEB PŮJDE SÁM  

Jak vidíte předvolební spojování koalic proti Andreji Babišovi. Mám na mysli rýsující se uskupení Pirátů se Starostmi a nezávislými a trojblok tvořený ODS, TOP 09 a KDU-ČSL?

Myslím si, že spojování je nutností. Pokud někdo myslí vážně, že chce Andreje Babiše odstavit nejenom od vlády a dokonce jej porazit ve volbách, tak potom je jasné, že žádná z opozičních stran stanovený cíl sama naplnit nezvládne. Samozřejmě, že vytváření koalic má mnoho problematických míst jako je sestavování  kandidátek, společný program, hledání lídrů i hledání hlavních témat. Ale myslím si, že jakási historická odpovědnost, která nyní stojí před těmi stranami, nakonec převáží.

I kdyby se koalicím podařilo Andreje Babiše porazit, bylo by naivní si myslet, že současný premiér by jen tak zmizel z veřejného života. Vždyť patří mezi nejbohatší Čechy v zemi a je téměř jisté, že by politické zákulisí mohl ovlivňovat či lobovat za své podnikatelské zájmy. Souhlasíte?

Určitě máte pravdu, ale v souvislosti s případným odchodem Andreje Babiše se nabízí paralela s úřadujícím americkým prezidentem Donaldem Trumpem. U něj bylo jasné, že pokud prohraje, pak jeho odchod z Bílého domu nemusí být hladký a u nynějšího premiéra může být loučení s aktivní politickou scénou ještě složitější a komplikovanější. Musíme si uvědomit důvody, proč do politiky vstoupil. Agrofert byl před jeho nástupem uvadajícím podnikatelským impériem, který dostával nižší dotace. Navíc je trestně stíhaný, což jsou aspekty, které ukazují, že on asi nemůže normálním způsobem z politiky odejít, pokud by prohrál volby. A tak si myslím, že se máme ještě na co těšit a domnívám se, že vámi položená otázka, co bude dál, je hodně spekulativní. V okamžiku, kdy Babiš ztratí moc, tak se nedá předpokládat, že by byl opozičním lídrem. Uskupení (hnutí ANO – pozn. red.) by bez něj zřejmě nepřežilo. Ale co by se dělo konkrétně, kdyby opravdu musel odejít, jsou zatím jen spekulace.

Bývalý předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář vstoupil do politiky a založil hnutí Pro ČR. Senátor TOP 09 Tomáš Czernin jej v nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyzval, aby se připojil k trojkoalici tvořenou TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Myslíte si, že jej vyslyší anebo se připojí k Pirátům a STANu, pokud se tedy dohodnou, či Minářovo hnutí půjde do sněmovních voleb osamoceně, tedy vlastní cestou?

Původně jasně řekl, že do voleb bude kandidovat samostatně. Faktem je, že mezitím se situace nyní trochu mění. V pondělí pozdě večer bychom se měli dozvědět o tom, jak dopadlo hlasování Pirátů, zda půjdou do koalice se Starostmi a nezávislými, a tak se na politické scéně zase o něco vyjasní. Domnívám se, že jestli jednou Minář řekl, že poté, co vytvořil nové politické hnutí a do voleb půjde samostatně, pak měl vše už předem rozmyšlené a těžko z toho může vycouvat zpět.

Související

Martin Exner Rozhovor

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 
Jakub Záhora (použito se svolením Jakuba Záhory) Rozhovor

Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora

Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.

Více souvisejících

rozhovor Ladislav Mrklas Andrej Babiš Volby Vláda ČR ČSSD politika Mikuláš Minář KSČM

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 11 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy