Projekty mají skluz. Ministerstvo chce prodloužit program péče o kulturní instituce

Program péče o národní kulturní poklad, z něhož se platí opravy a novostavby sídel kulturních institucí, nebude moci skončit podle plánu ke konci letošního roku. Program funguje s několikerým prodloužením od roku 2006. Nestihnou se ale dokončit dvě akce Národní knihovny, která rekonstruuje Klementinum a dostavuje depozitáře v Hostivaři, a otevřít expozice v Uměleckoprůmyslovém a Národním muzeu.

Ministerstvo kultury (MK) chce proto program prodloužit o čtyři roky. Vyplývá to z materiálu, kterým se bude v pondělí zabývat vláda.

Vláda má přitom připraven už navazující program, který schválila loni. Jmenuje se Péče o národní kulturní dědictví I. a mělo by v něm na 17 projektů v období do roku 2028 být skoro osm miliard korun. Tak jak program schválila vláda, počítá s podporou sedmi kulturních institucí. Měla by se z něj platit rekonstrukce Invalidovny, Veletržního paláce či Nové scény Národního divadla, vybudování muzea železnice na Masarykově nádraží v Praze, olomoucké muzeum umění SEFO, obnova zámku v Uherčicích, rekonstrukce částí kláštera Plasy či obnova panského dvora v Ratibořicích.

Zatím ale MK chce prodloužit původní program. Práce v Národní knihovně se podle zprávy pro vládu nestihnou dokončit kvůli požadavku památkářů, navazujícím změnám projektu a koncepčním změnám pro využití depozitáře požadovaných knihovnou. Revitalizace Klementina, která trvá již přes deset let, by měla podle materiálu pro vládu podle současných plánů skončit do roku 2024.

Přípravy expozic ve zmíněných muzeích pak podle materiálu zpozdila krize v první polovině tohoto roku, expozice mají být dokončeny v první polovině roku 2021. Příprava stálých expozic v Národním muzeu se ale dostávala do skluzu už před zmíněným termínem. Muzeum se po rekonstrukci částečně otevřelo koncem roku 2018, expozice měly podle vedení muzea skluz zejména kvůli dodržování termínů daných zadáváním veřejných zakázek.

Program péče o národní kulturní poklad vznikl proto, aby bylo možné stavět a opravovat sídla národních kulturních institucí, na něž nestačí peníze z běžného rozpočtu MK. Původně se v programu s desetimiliardovým rozpočtem sdružovaly peníze ze zrušeného Fondu národního majetku a státního rozpočtu, později rostl podíl peněz ze státního rozpočtu.

Peníze se začaly rozdělovat v roce 2007 a program měl skončit v roce 2014. Politici ho ale prodlužovali a také v něm dělali změny, neboť původně se v něm počítalo s financováním nové budovy Národní knihovny, kterou zavrhli. Průtahy v čerpání peněz konstatoval i Nejvyšší kontrolní úřad, nenašel ale jejich případné neúčelné utrácení. V programu od počátku byly či se do něj časem připojily kromě zmíněných ještě Národní filmový archiv, Národní technické muzeum a Národní divadlo. Opraveny tak byly třeba historické budovy Národního, Uměleckoprůmyslového a Národního technického muzea či Státní opery. Pro rok 2020 je na financování osmi nedokončených akcí v programu určeno 2,4 miliardy korun.

Související

Ministerstvo kultury

Ministerstva chtějí odklad projednání istanbulské úmluvy

Čtyři ministerstva žádají o další roční odklad projednání Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známé jako Istanbulská úmluva. Ministerstva zemědělství, životního prostředí a práce vedená ministry za KDU-ČSL chtějí posun kvůli možnosti najít dostatečnou politickou shodu. 

Více souvisejících

Ministerstvo kultury památky Vláda ČR Národní muzeum

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 3 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 16 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy