Sčítání lidu má začít na jaře 2021. Poslanci se přeli kvůli náboženství

Příští sčítání lidu, domů a bytů v Česku začne patrně 27. března 2021, lidé budou moci vyplňovat formuláře elektronicky. Zadávat by měli méně údajů než při posledním sčítání před devíti lety, část dat statistici získají z registrů. Předpokládá to návrh zákona o sčítání, který v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Papírové tiskopisy doručí sčítací komisaři jen lidem, kteří informace elektronicky neodešlou.

Kluby ODS a Pirátů zablokovaly žádost vlády, aby dolní komora předlohu schválila zrychleně už v úvodním kole. Bude se jí zabývat rozpočtový výbor a výbor pro veřejnou správu.

Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) poslance ujišťovala o tom, že zákon zajišťuje maximální možnou ochranu individuálních dat. Lidé mají podle ní poskytovat proti minulému sčítání polovinu dat.

V průběhu března a dubna roku 2021 se opět po 10 letech uskuteční sčítání lidu, bytů a domů! Vládní návrh tohoto zákona dnes ve sněmovně prošel prvním čtením. Oproti roku 2011 budou občané vyplňovat o polovinu méně informací a navíc on–line z pohodlí svého domova ? ??

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) January 29, 2020

Komunistický poslanec Leo Luzar se pozastavil na tím, že lidé nově nemají vyplňovat třeba dobu dojezdu do zaměstnání, své postavení v něm, kolik zaměstnání vykonávají, ani náboženské vyznání.

Absence náboženského vyznání vadí i ODS, Pirátům a KDU-ČSL, podle Ondřeje Profanta (Piráti) by otázka měla zůstat dobrovolná jako v minulosti. Podle Martina Baxy (ODS) a lidovce Jiřího Miholy jde o jeden z důležitých údajů.

Sčítání se koná každých deset let. Poprvé bylo na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se jich uskutečnilo devět. Zatím poslední bylo před devíti lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet. Zatímco severské státy, Slovinsko či Rakousko získávají údaje hlavně z databází úřadů, v Česku se budou muset znovu zapojit všichni lidé. České registry totiž všechna potřebná data neobsahují. Statistici se ale budou snažit využít informace, které v nich jsou. Zatímco v roce 2011 lidé vypisovali tři listy s 47 údaji, tentokrát by měli podle vládního návrhu zadávat 27 údajů do dvou listů.

Takzvaným rozhodným okamžikem by se měla stát půlnoc z pátku 26. na sobotu 27. března 2021. Lidé tedy budou vyplňovat údaje, které budou platit v tuto chvíli. Na odeslání elektronických formulářů budou mít čas do 9. dubna 2021, tedy dva týdny. Poté bude následovat "terénní došetření".

Při něm sčítací komisaři doručí papírové tiskopisy do domácností, které se nesečetly přes počítač. Předají je nejpozději do 26. dubna. Pokud se to nepodaří ani na druhý pokus, budou formuláře k dispozici v určených kontaktních místech. Vyplněné listy sem pak lidé do 11. května doručí, nebo je předají komisařům. Statistici budou moci v případě potřeby termín i odsunout. Údaje z registrů si pak vezmou v červenci.

Sčítání má od roku 2018 do roku 2023 stát 2,23 miliardy korun. Minulý cenzus vyšel na 2,27 miliardy korun. Statistici ale uvádějí, že úspora bude pětina. Vzhledem k inflaci a bez využití registrů a většího počtu elektronických dotazníků by byly náklady vyšší.

Související

Více souvisejících

Sčítání lidu Poslanecká sněmovna Alena Schillerová Leo Luzar (KSČM) Martin Baxa Jiří Mihola (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy