Senátor Wagenknecht bude v lednu kandidovat na předsedu Pirátů

Senátor Lukáš Wagenknecht bude na lednovém zasedání celostátního fóra kandidovat na předsedu Pirátů. Informoval o tom na stranickém internetovém fóru. Nominaci má i dosavadní předseda Ivan Bartoš, který na fóru před týdnem uvedl, že okolnosti své možné kandidatury zvažuje.

Vzhledem k situaci v celostátní politice požádal o čas na vyjádření. Bartoš je kandidátem na vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj ve vznikající vládě Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN.

Wagenknecht, který je od roku 2018 pirátským senátorem za Prahu 8, ve svém příspěvku ke kandidatuře uvedl, že situace Pirátů není dobrá. "Stává se z nás v posledních týdnech submisivní politický přívěsek se čtyřmi poslanci. Při jednoduchém spočítání našeho vlivu ve Sněmovně a jeho promítnutí k naší síle ve vládě je to logické," napsal. Obává se toho, aby se celostátní politika a výsledky voleb neodrazily do výsledků komunálních voleb v příštím roce.

Za svá hlavní témata Wagenknecht označil omezování cenzury a svobodu slova, transparentnost a omezování korupčních příležitostí ve veřejném sektoru či podporu drobných a středních podnikatelů. "Po volbách cítím vnitřní trauma, protože se jede dál, jako by se nic nestalo. Proto jedním z mých hlavních úsilí bude spojovat. K tomu může dojít podle mě jedině otevřenou diskusí," uvedl.

Koalice Pirátů se STAN skončila v říjnových sněmovních volbách na třetím místě za Spolu a ANO a získala 37 mandátů. Piráti, kteří do uskupení vstupovali jako silnější strana, však vinou preferenčních hlasů obsadili v dolní komoře jen čtyři křesla, Starostové zbývajících 33. V předchozím volebním období měli Piráti 22 poslanců.

Předsednictvo strany koncem listopadu opustil místopředseda Martin Kučera, obhajobu funkce místopředsedy již dříve odmítli Vojtěch Pikal a Radek Holomčík. Bartoš na fóru poděkoval za nominaci i podporu. "Všechny okolnosti své možné kandidatury pečlivě zvažuji. Dejte mi prosím, i vzhledem k situaci v celostátní politice, drobet času na vyjádření," uvedl. Místopředsedkyně Olga Richterová se na fóru ke své nominaci zatím nevyjádřila. Koncem října Mladé frontě Dnes řekla, že se rozhodne mimo jiné podle analýzy voleb.

Hlasování celostátního fóra, tedy všech členů strany, pořádali Piráti v posledních týdnech on-line, když rozhodovali například o schválení vládní koaliční smlouvy či nominaci advokáta Michala Šalomouna do funkce ministra pro legislativu. Na 8. ledna plánují fyzické volební zasedání fóra v Pardubicích. SPD, TOP 09 i ČSSD však v posledních týdnech volily s ohledem na epidemii covidu-19 on-line či kombinovanou formu sjezdu. Kromě výběru vedení by mohli Piráti v lednu hlasovat například o návrhu na zvýšení počtu místopředsedů strany ze čtyř na šest.

Související

Volební štáb hnutí ANO

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. ODS se propadla na třetí místo

Pokud by se parlamentní volby konaly v lednu tohoto roku, hnutí ANO by získalo vítězství se 31,5 procenty hlasů. Na druhém místě by skončili Piráti se ziskem 13 procent a na třetím ODS s 12 procenty. Tato data vyplývají z dnes zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median. Do Poslanecké sněmovny by se podle tohoto modelu dostalo celkem šest politických stran a hnutí.
Evropská unie, ilustrační fotografie. Původní zpráva

PŘEHLED: Česko čekají eurovolby. Politické strany řekly, co chtějí z Bruselu změnit

Občané Evropské unie si mezi 7. a 8. červnem letošního roku vyberou složení Evropského parlamentu pro příštích pět let. Česká republika je jedinou zemí, kde se volby konají ve dvou dnech. Kandidovat bude řada politických stran a hnutí. EuroZprávy.cz s žádostí o komentář k tomu, čeho chtějí jejich kandidáti dosáhnout, oslovily strany vládní i opoziční. Na dotazy zaslané prostřednictvím e-mailu neodpověděly strany ANO, SPD, SOCDEM a STAN. 

Více souvisejících

Česká pirátská strana Lukáš Wagenknecht Ivan Bartoš (Piráti)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy