Sněmovna by mohla v příštím týdnu jednat o připravovaném kurzarbeitu. Novela o zaměstnanosti s kurzarbeitovými pravidly by měla podle plánu začít platit nejspíš od března. Shoda na podobě zkrácené práce s příspěvkem na mzdu od státu zatím nebyla.
Poslanci navrhují desítky úprav, které se týkají výše a délky vyplácení státní podpory, odvodů či nastavení automatického zavedení. Aby se mohl nový kurzarbeit začít v Česku za necelých sedm týdnů využívat, musí zákon projednat i Senát a podepsat prezident.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení už loni od listopadu. Na nastavení se ale nedokázala dlouho shodnout. Termín se odsunul nejdřív na leden a pak na březen. Do konce února se totiž prodloužil dočasný program Antivirus. Příspěvky na mzdy firmy, na které dopadla epidemie, dostávají za období od loňského března. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) se může tato podpora podle pravidel EU poskytovat nejvýš rok, takže Antivirus se už nedá prodlužovat.
První kolo jednání o vládní novele, kterou kritizovali odboráři i zaměstnavatelé, se ve Sněmovně konalo 7. října. Poslanci odmítli schválit zákon bez podrobnějšího projednání rovnou. Od té doby předložili pět desítek návrhů s řadou úprav. Ucelený návrh změn připravilo i ministerstvo práce. Podal ho poslanec ČSSD Roman Sklenák.
Podle Maláčové je na této nové verzi z jejího resortu shoda odborů i zaměstnavatelů. Uvedla, že by se norma mohla projednávat příští týden ve středu. Sklenákův návrh počítá s příspěvkem od státu při výpadku práce ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce. Firmy, které by vyplácely dividendy, by podporu nezískaly.
Podle původní vládní novely by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky. Návrh teď doplňuje, že by kabinet stanovil i to, odkdy a jak dlouho mohou firmy kurzarbeit mít a s jakým výpadkem pracovní doby týdně.
Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů od úřadu práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Za neodpracované hodiny by měli lidé dostávat 70 procent hrubého do 1,5násobku průměrné mzdy. Podle vládní novely to mělo být 70 procent čistého do průměrné mzdy.
Zdravotní pojištění by se mělo platit z celého běžného výdělku, nejen ze mzdy za odpracovanou dobu. Sociální odvody by pak firma podle novely měla hradit i z příspěvku od státu. S tím zaměstnavatelé nesouhlasí. Žádají, aby podnik odváděl sociální pojištění jen z výplaty za odvedenou práci.
Na kurzarbeitu by firma mohla být podle návrhu šest měsíců. Doba by se ale mohla opakovaně prodlužovat až o tři měsíce. Celkem by se mohla státní podpora vyplácet nejdéle rok. Příspěvek by mohli pobírat zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou i určitou. Museli by ale být v podniku aspoň tři měsíce před kurzarbeitem a zůstat aspoň tři měsíce po něm. Firmy, které by chtěly příspěvky získat, by nesměly rok po skončení podpory vyplácet dividendy.
Poslanci navrhují například příspěvek od státu 80 či 85 procent čistého z 1,5 či 1,8 násobku průměrné mzdy, vyšší částku pro rodiče, odvody jen z výdělku za odpracované hodiny či z poloviny příspěvku od státu, dobu bez práce nejvýš dva či tři dny. Úpravy se týkají i podpory v nezaměstnanosti a výpovědní lhůty.
Související
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
Budou Češi volit poštou? Návrh je těsně před hlasováním
Poslanecká sněmovna , kurzarbeit
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
před 1 hodinou
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
před 1 hodinou
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
před 2 hodinami
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 3 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 4 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 5 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 6 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 6 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 7 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 7 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 8 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 8 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 9 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 9 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 9 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 10 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 10 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 11 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 12 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
Americký prezident Joe Biden v neděli vyzval k okamžitému příměří v Gaze a uvedl, že pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu. Informaci přinesla agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák