Soud odmítl podnět Pirátů a Starostů, navrhovali jiný přepočet hlasů na mandáty

Ústavní soud (ÚS) odmítl podnět Pirátů a STAN, kteří navrhovali alternativní způsob přepočtu hlasů na mandáty podle nového volebního zákona. Jejich interpretace by vedla k výměně tří poslanců Sněmovny ustavené po loňských volbách.

Neuspěli ani u Nejvyššího správního soudu (NSS), ani u ústavních soudců, kteří se však podstatou návrhu věcně nezbývali, stížnost odmítli z procesních důvodů kvůli formě podání. Usnesení zpřístupnili na webu soudu.

Piráti a STAN návrh považovali za ústavní stížnost, podle usnesení však měli využít specifický opravný prostředek pro záležitosti voleb, u kterého promeškali lhůtu. "ÚS si je vědom procesní složitosti a komplikovanosti právní úpravy," konstatovali soudci v usnesení, na její nedostatky prý soud už dříve "důrazně, leč dosud bezvýsledně upozornil". Nic to ale nemění na tom, že podnět koalice z procesních důvodů odmítli.

"Snahu napravit procesní pochybení pomocí použití jiného procesního prostředku ÚS ve své judikatuře neakceptuje," stojí v usnesení.

Stížnost dostal jako soudce zpravodaj na starost Jan Filip, odborník na ústavní právo a volební systémy, který je jako zpravodaj podepsaný pod loňským diskutovaným nálezem k volebnímu zákonu. Právě v reakci na Filipův nález, podpořený většinou pléna ÚS, se volební zákon měnil.

Následný spor se týkal výkladu ustanovení paragrafů 48 a 50 volebního zákona, který nově upravuje přepočet hlasů na mandáty. Podle Pirátů a Starostů jde právní úprava proti smyslu předešlého nálezu, ve kterém ÚS zdůraznil zásady rovnosti volebního práva a rovnosti šancí kandidujících subjektů a zrušil například rozdělování mandátů za použití d´Hondtovy metody.

"Je zřejmé, že přijatá interpretace rozdělení mandátů optikou ústavněprávních záruk a principů nemůže obstát," stálo v návrhu, ve kterém se psalo také o "extrémním rozporu s principy spravedlnosti".

Piráti a Starostové se nejprve u Nejvyššího správního soudu (NSS) domáhali vyslovení neplatnosti zvolení Ondřeje Babky (ANO) v Jihočeském kraji, Karly Maříkové (SPD) v Karlovarském kraji a Jaroslava Dvořáka (SPD) ve Zlínském kraji. Podle návrhu měl soud za zvolené poslance prohlásit kandidáta Pirátů a STAN na Vysočině Miloně Slabého (STAN), kandidátku SPD v Jihomoravském kraji Petru Svedíkovou Vávrovou a kandidáta SPD v Olomouckém kraji Pavla Jelínka.

NSS však dospěl k závěru, že výklad zákona navrhovaný Piráty a STAN není správný. Podle specializovaného senátu neodpovídá systematice volebního zákona ani účelu konkrétních ustanovení. Nyní odmítnutá ústavní stížnost směřovala právě proti rozhodnutí volebního senátu. Piráti a STAN se domnívali, že jejich interpretace umožní převedení více mandátů do druhého skrutinia a že přerozdělení mandátů bude více odpovídat počtu odevzdaných hlasů.

Související

Volební štáb hnutí ANO

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. ODS se propadla na třetí místo

Pokud by se parlamentní volby konaly v lednu tohoto roku, hnutí ANO by získalo vítězství se 31,5 procenty hlasů. Na druhém místě by skončili Piráti se ziskem 13 procent a na třetím ODS s 12 procenty. Tato data vyplývají z dnes zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median. Do Poslanecké sněmovny by se podle tohoto modelu dostalo celkem šest politických stran a hnutí.
Evropská unie, ilustrační fotografie. Původní zpráva

PŘEHLED: Česko čekají eurovolby. Politické strany řekly, co chtějí z Bruselu změnit

Občané Evropské unie si mezi 7. a 8. červnem letošního roku vyberou složení Evropského parlamentu pro příštích pět let. Česká republika je jedinou zemí, kde se volby konají ve dvou dnech. Kandidovat bude řada politických stran a hnutí. EuroZprávy.cz s žádostí o komentář k tomu, čeho chtějí jejich kandidáti dosáhnout, oslovily strany vládní i opoziční. Na dotazy zaslané prostřednictvím e-mailu neodpověděly strany ANO, SPD, SOCDEM a STAN. 

Více souvisejících

Česká pirátská strana Starostové a nezávislí (STAN) Ústavní soud ČR

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy