Klausova Trikolóra představila program, má ho pochopit i poštmistrová

Hnutí Trikolora chce ve svém programu osvobodit rodiny s více než třemi dětmi od daní, zjednodušit systém dotací nebo zrušit ministerstvo pro místní rozvoj. Plánuje také zvýšit maximální povolenou rychlost na dálnicích i vybraných silnicích, odmítá naopak posílit nezávislost státních zástupců.

Program dnes strana Trikolóra představila novinářům. Je rozdělený do 15 sekcí je podle zakladatele hnutí a poslance Václava Klause (dříve ODS) "jasný, stručný, aby tomu rozuměla i paní poštmistrová". "Nepsali jsme to pro vědce a lobbisty. Je to naprosto něco jiného, než mají ostatní politické strany," řekl novinářům Václav Klaus.

Jeho hnutí ve dvousetčlenné Sněmovně reprezentuje ještě další bývalá členka ODS Zuzana Majerová Zahradníková. I když jsou vize Trikolory podle Klause blízké další desítce poslanců, hnutí nebude usilovat o předvolební posílení. "My nesbíráme každého odpadlíka," řekl.

Oba poslanci chtějí podle Klause každý týden představit jednotlivé body programu a navrhnout změnu či zrušení některého ze zákonů. Připraví také vlastní úpravy vládního návrhu státního rozpočtu na příští rok. Trikolora hodlá zůstat v opozici vůči současné vládě, neboť "sociální demokracie bude vládnout do bezvědomí s Andrejem Babišem (ANO)", prohlásil Klaus.

Kromě osvobození rodin s více než třemi dětmi od daně z příjmů chce hnutí zvýšit daňový bonus za každé dítě a obnovit porodné pro všechny matky. Navrhuje, aby ekonomicky činní lidé mohli přispívat rodičům či prarodičům na důchod jedním procentem svých příjmů. Hnutí se v programu přihlásilo ke spojeneckým závazkům v rámci NATO, vyslání českých vojáků na zahraniční mise by ale podle Klause měla předcházet celospolečenská diskuse.

"Zvýšíme rychlost na dokončených a kvalitních dálničních sítích na 150 kilometrů za hodinu a na vybraných silnicích prvních tříd na 100 kilometrů za hodinu," slibuje řidičům hnutí. Chce jim také umožnit jízdu po konzumaci malého množství alkoholu. V případě státních zástupců je hnutí proti posílení jejich nezávislosti, pokládá ji za součást moci výkonné. Vyšetřování trestných činů žalobců by měli podle hnutí dozorovat nově ustavení vyšetřující soudci.

Program hnutí je založen na obraně národní demokracie a "normálního světa" a na tom, že zdrojem bohatství má být práce. Program připravili mimo jiné ekonomové Markéta Šichtařová a Miroslav Ševčík, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása, prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek nebo bývalý premiér a prezident Václav Klaus, který je šéfem odborné komise pro zahraničí. Jeho syn a poslanec Klaus připustil, že předsedové komisí by byli po příštích volbách výraznými kandidáty na angažmá ve vládě.

Související

Česká televize, ilustrační foto

Formace Trikolora Svobodní Soukromníci podala žalobu na ČT

Volební formace Trikolora Svobodní Soukromníci podala stížnost k Radě České televize a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na pravidla předvolebních debat v České televizi. Podle uskupení jsou diskriminační, omezují svobodu slova a narušují volební soutěž. Hnutí současně podalo žalobu k soudu a domáhá se vydání předběžného opatření. Uvedlo to v tiskové zprávě. Vyjádření České televize ČTK zjišťuje.

Více souvisejících

Trikolóra hnutí občanů Václav Klaus ml. Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolóra) politika

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy