Vláda bude jednat o prodloužení Antiviru, návrh kurzarbeitu je přitom hotov

Vláda by měla o pokračování programu Antivirus jednat příští pondělí. ČTK to sdělilo ministerstvo práce. Jeho šéfka Jana Maláčová (ČSSD) dnes na twitteru oznámila, že Sněmovna dostala také kompromisní návrh podoby kurzarbeitu.

Z Antiviru stát vyplácí příspěvky na mzdy firmám, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii a koronavirová krize. Program má skončit na konci dubna. Odbory a zaměstnavatelé v pondělí na jednání tripartity žádali, aby se prodloužil do konce června. Na Antivirus má navázat kurzarbeit, který představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas.

"Program Antivirus by měl být i přes postupné rozvolňování epidemiologických opatření prodloužen... Vláda by o dalším pokračování v té podobě, v jaké ho připravilo ministerstvo práce, měla jednat příští pondělí," uvedlo tiskové oddělení resortu. Neupřesnilo, na jak dlouhou dobu bude Maláčová prodloužení navrhovat a zda bude prosazovat nějaké úpravy podpory.

Když se chce, všechno jde. I dohoda na Kurzarbeitu. Pozměňovací návrh, na kterém jsme se za @mpsvcz shodli na úrovni koalice a se sociálními partnery, je připraven ve Sněmovně na 2. čtení.

— Jana Maláčová (@JMalacova) April 13, 2021

Z Antiviru stát poskytuje příspěvky na mzdy od loňského 12. března, od vyhlášení prvního nouzového stavu firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize. Příspěvkem A stát proplácí celé mzdy s odvody do 50.000 korun v zavřených provozech a 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě do 39.000 korun. Příspěvkem B dorovnává při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29.000 korun. Příspěvky do 12. dubna podle údajů ministerstva práce získalo 72.085 firem na víc než milion zaměstnanců. Stát podnikům vyplatil 37,6 miliardy korun.

Kurzarbeit měl původně Antivirus nahradit už loni od listopadu. Vláda se na novele o zaměstnanosti, která kurzarbeitová pravidla upravuje, dlouho nemohla shodnout. Výslednou verzi pak kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Poslanci navrhli desítky změn. Spor pak přetrvával v koalici, proti sobě stály dva ucelenější koaliční návrhy. Maláčová téměř před čtyřmi týdny oznámila shodu, o kompromisním znění se pak ale ještě dál jednalo.

"Pozměňovací návrh, na kterém jsme se za ministerstvo práce shodli na úrovni koalice a se sociálními partnery, je připraven ve Sněmovně na druhé čtení," oznámila dnes ministryně. Návrh předkládá trojice poslanců z ČSSD, ANO a KSČM.

Související

Jana Maláčová

ČSSD si dva měsíce po neúspěšných volbách zvolí nové vedení

Dva měsíce po neúspěšných sněmovních volbách, ve kterých poprvé za dobu samostatné ČR nepronikla sociální demokracie do dolní komory Parlamentu, si ČSSD na pátečním sjezdu zvolí nové vedení. O funkci předsedy sociální demokracie se zatím přihlásilo sedm kandidátů, favority volby jsou ministryně práce v demisi Jana Maláčová a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. Sjezd se s ohledem na stav epidemie covidu-19 uskuteční on-line formou.
Úřad práce

Nezaměstnanost v listopadu klesla na 3,3 procenta

Nezaměstnanost v Česku v listopadu klesla z říjnových 3,4 procenta na 3,3 procenta. Nižší byla naposledy loni v březnu. Uchazečů o práci úřady evidovaly 245.549, zhruba o 6100 méně než v předchozím měsíci a o téměř 29.000 méně než před rokem, kdy nezaměstnanost činila 3,8 procenta.

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) Vláda ČR kurzarbeit

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy