Vláda schválila odměny pro pracovníky sociálních služeb, oznámila Maláčová

Pracovníci v sociálních službách dostanou za svou práci v době koronavirové epidemie odměny. Podle druhu činnosti a rizika nákazy by měli získat 10.000, 20.000 a 40.000 korun za měsíc. ČTK to sdělila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

V zařízeních, kde se objevila nemoc covid-19, dostanou pracovníci v přímé péči měsíčně 40.000 korun hrubého a ostatní zaměstnanci pak 20.000 korun. V domovech, kde nákaza nebyla, by personál měl dostat 10.000 korun hrubého měsíčně. Odměna se stanoví za odpracované hodiny. Hodinové sumy činí 59, 115 a 235 korun.

"Pracovnice a pracovníci v sociálních službách se osobně - nejenom svým výkonem, ale osobní statečností - zasadili o to, že jsme situaci zvládli," uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády Maláčová. Podle ní se nákaza objevila ve 20 zařízeních. Nemocní se často v nemocnici neléčili, staral se o ně personál domova. "Naši pracovníci, ošetřovatelky a pečovatelky, na rozdíl od zahraničních své klienty neopustili a sociální služby v ČR se díky jejich nasazení nehroutí," dodala ministryně.

Odměny se budou vyplácet z dotačního programu za období od 13. března do konce května. O peníze budou moci žádat státní, krajská, obecní, nezisková, církevní i soukromá zařízení. Počítá se s částkou 5,2 miliardy korun. Dotace ministerstvo vyhlásí v pátek 8. května. Po splnění všech potřebných lhůt a vyřízení by domovy mohly mít peníze začátkem července. Rozdělí je pak ředitelé a ředitelky.

Kromě odměn by se z dotací měly hradit také výdaje, které poskytovatelé péče měli kvůli ochraně před infekcí. O této zvýšené sumě na provoz se ale ještě povede jednání s kraji o jejich finančním podílu, uvedla ministryně.

Podle původního návrhu ministerstva práce se odměny měly pohybovat od 15.000 do 45.000 korun hrubého za měsíc. Příplatek se měl stanovit za odpracované hodiny. Výdaje za březen a duben tehdy resort spočítal na zhruba osm miliard, pokud by o peníze požádali úplně všichni provozovatelé, kteří nemuseli kvůli koronaviru zavřít.

Vláda o dotacích pro sociální služby začala jednat před dvěma týdny. Debata se vedla o tom, komu a z jakých zařízení by peníze měly připadnout. Sociální služby totiž provozují především kraje, obce, neziskové a církevní organizace. Stát má pět ústavů.

V Česku platí od 12. března nouzový stav. Už o dva dny dříve se v domovech pro seniory a dalších zařízeních v celé zemi zakázaly návštěvy. Od 19. března pak klienti nemohli areály opouštět. V řadě institucí s klienty zůstal i personál, domů po práci nechodil.

Související

Jana Maláčová

ČSSD si dva měsíce po neúspěšných volbách zvolí nové vedení

Dva měsíce po neúspěšných sněmovních volbách, ve kterých poprvé za dobu samostatné ČR nepronikla sociální demokracie do dolní komory Parlamentu, si ČSSD na pátečním sjezdu zvolí nové vedení. O funkci předsedy sociální demokracie se zatím přihlásilo sedm kandidátů, favority volby jsou ministryně práce v demisi Jana Maláčová a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. Sjezd se s ohledem na stav epidemie covidu-19 uskuteční on-line formou.
Úřad práce

Nezaměstnanost v listopadu klesla na 3,3 procenta

Nezaměstnanost v Česku v listopadu klesla z říjnových 3,4 procenta na 3,3 procenta. Nižší byla naposledy loni v březnu. Uchazečů o práci úřady evidovaly 245.549, zhruba o 6100 méně než v předchozím měsíci a o téměř 29.000 méně než před rokem, kdy nezaměstnanost činila 3,8 procenta.

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) Vláda ČR sociální péče Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 11 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy