Zájem o česká víza je rekordní. Stát loni na poplatcích vydělal miliardu

O česká víza loni požádalo rekordních 813.000 lidí, o 12,7 procenta víc než v roce 2018. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zahraničí. Příjmy státu z vízových poplatků by podle něj mohly dosáhnout jedné miliardy korun. V roce 2018 příjem za vízové poplatky činil 771 milionů korun.

Většina žádostí, které diplomacie zpracovává, je o takzvaná schengenská víza, která umožňují cestování ve všech zemích schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Šlo o 91 procent všech žádostí. Úspěšnost žadatelů o víza je vysoká, u schengenských víz úřady odmítly 5,1 procenta žadatelů.

"Výrazné zvýšení počtu vízových žádostí má na svědomí několik faktorů. Především je daleko jednodušší cestování. Ukazuje se, že znatelně přibývá turistů z Číny, Indie, Saúdské Arábie nebo i Běloruska. Turistika proto stále patří mezi nejčastější důvod žádosti o vízum. Podle vysokých čísel vidíme, že Česká republika je ve světě stále atraktivnější," uvedl ředitel vízového odboru ministerstva zahraničí David Nový.

Nejvíc žádostí o česká víza, zhruba 208.000, přijalo velvyslanectví v Moskvě. Jejich počet se meziročně snížil o 0,8 procenta. Velký meziroční nárůst vykázala ambasáda v Kyjevě, kde o víza požádalo zhruba 100.000 lidí, téměř dvojnásobek proti roku 2018. Na třetím místě je s 76.000 žádostmi velvyslanectví v Pekingu, které vykázalo třináctiprocentní nárůst, čtvrtý je generální konzulát ve Lvově s 71.000 přijatými žádostmi. Velký meziroční nárůst zaznamenala diplomacie i u žadatelů z Běloruska, meziročně se počet žádostí přijatých na velvyslanectví v Minsku zvýšil o 66,7 procenta na 21.000.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček upozornil, že vydávání víz nepodporuje pouze cestovní ruch, ale i přímo pomáhá státnímu rozpočtu. "Rekordní čísla totiž ilustrují, jak výrazný příjem do státního rozpočtu z vízových žádostí plyne," uvedl. Ministerstvo odhaduje, že příjem z vízových poplatků bude kolem miliardy korun.

Související

Více souvisejících

víza ministerstvo zahraničí Tomáš Petříček Česká republika cestovní ruch

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy