EuroZprávy.cz oslovily vojenského experta Tomáše Řepu z Univerzity obrany v Brně s tím, jestli existuje reálná hrozba třetí světové války. Podle něj se svět změnil z bipolárního v multipolární, a proto zatím neexistuje možnost, že se globální konflikt vyplatí většině zemí. Ty mocné a lidnaté v dnešní době sledují hlavně své zájmy. Ve hře není ani použití jaderných zbraní – útočník by se tím připravil o psychologický argument odstrašení.
Jaderné výhružky se v dnešní době dají pokládat spíše za tabu. „Vyhlášení jadernými výhružkami jsou pouze představitelé ruské politiky,“ nastínil s tím, že zbraně hromadného ničení jsou argumentem více politickým než vojenským. „V momentě, kdy by je kdokoliv použil, připraví se o psychologický argument odstrašení,“ vysvětlil Řepa pro EuroZprávy.cz.
Podle něj použití, byť i taktické jaderné zbraně postrádá smysl, protože zamoří velkou oblast. „Nevíme, jak daleko jsou schopni v Rusku zajít, ale zatím jakákoliv jimi vytyčená červená čára byla překročena – dodány na Ukrajinu byly či ještě budou všechny zbraně, o kterých v Moskvě prohlašovali, že to tvrdě oplatí a ztrestají,“ poznamenal.
Jedná se tedy spíše o psychologickou hru. „Pokud bude dlouhodobý trend v degradaci ruských ozbrojených sil pokračovat v tempu jako doposud, tak je to neudržitelné a nefinancovatelné,“ doplnil.
Naplňuje se tak podobný scénář jako v první a druhé světové válce, a to z německého pohledu. „Rusko si vybralo expanzi za hranice násilným způsobem a mohutné zbrojení na úkor potřeb svých vlastních občanů. Přitom to nejzásadnější, co ruská armáda postrádá, jsou technologie a skutečně sofistikované zbraně,“ míní Tomáš Řepa.
Navíc se ty nejlepší zbraně vychvalované ruskou propagandou na bojišti nepředvedly úplně nejlépe nebo jich je málo. „Ukrajinci se přitom zlepšují i když platí ohromnou cenu. Jak vidíme, ani přes přechod na válečnou ekonomiku nejsou Rusové schopni situaci zvrátit a ztrácí budoucnost. Ta totiž neleží ve zvětšeném území, anexích a okupaci,“ popsal s tím, že největší stát světa jistě další území navíc nepotřebuje. „Budoucnost země leží hlavně v jeho mladé generaci.“
K tomu se v Ruské federaci zhoršila demografická situace. „Je tristní, covid a válka krizi násobně zhoršily. S tímto problémem se potýká pochopitelně i Ukrajina, ale jakmile válka skončí, ti lidé budou mít na výběr,“ uvedl.
Rusko i po případně prohrané válce bude představovat hrozbu. „Nebuďme naivní a nepředstavujme si, že se v Rusku přes noc může změnit nejen režim, ale i mentalita lidí, kteří přemýšlí úplně jinak než běžný občan západní či střední Evropy,“ zdůraznil Řepa.
Co se změnilo od dob Rudé armády?
Podle vojenského experta Rudá armáda ve své době představovala ohromný kolos, který by neměl být podceňován. „Ne každý sovětský generál či maršál byl věčně zpitý mužik bez schopnosti improvizace slepě poslouchající nadřízené, jak si to někdy může člověk představovat. Sovětská velitelská škola sice byla založena na direktivním přístupu, ale našli bychom i řadu důstojníků, kteří uvažovali pokrokověji,“ shrnul.
Potíž byla spíše v řízení sovětskými komunisty. „Ti se také chovali velmi odlišně podle toho, kdo zrovna získal moc. Jiný byl Sovětský svaz za Chruščova, jiný za Brežněva, absolutně jiný za Gorbačova,“ vyjmenoval Řepa.
Přímé válečné angažmá –v omezeném rozsahu leteckých sil v Koreji, či naopak téměř neomezeném rozsahu jako v Afghánistánu. bylo spíše výjimečné. „Naopak velmi časté byly intervence ve třetích zemích po světě, posílání zbraní či instruktorů do Afriky, latinské Ameriky či Asie. A také poměrně časté byly rovněž zásahy proti vlastním neukázněným satelitům – v Maďarsku 1956, Československu 1968. Velmi závažnou také byla sovětsko-čínská roztržka v roce 1969,“ pokračoval.
I poněkud umírněný Michail Gorbačov vyslal roku 1991 tanky do Pobaltí ve snaze potlačit hnutí za nezávislost. „Ta tendence navždycky svírat pevně v rukou země, které považuji za svoji sféru vlivu, tam zkrátka byla až do posledních dnů totalitního SSSR, byť režim 80. let je samozřejmě nesrovnatelný například s tím Stalinovým v 50. letech.“
Podobnost mezi záminkami k napadání sousedních zemí mezi SSSR a Ruska podle Řepy tedy není náhodná. „Je to absence katarze v ruské společnosti, kterou stále řídí lidé, kteří na doby SSSR vzpomínají s nostalgií. A není to rozhodně jen případ samotného Putina,“ doplnil Řepa.
Rusko své velmocenské postavení už dávno prohospodařilo, jak uvedl expert. „Válka na Ukrajině to jen dále urychlí. Mnoho států si navíc uvědomilo, ze bude maximálně omezovat dovozy fosilních paliv z Ruska, když to tyto prostředky využívá ke zbrojení a vedeni války,“ podotkl.
Nikomu se nechce platit za zvyšování nebezpečí – a to včetně Maďarska, které avizovalo, že chce také diverzifikovat svůj dovoz klíčových surovin. „Navíc i význam surovin, které Rusko prodávalo, může rychle klesat s rozvojem nových technologií,“ konstatoval expert.
Třetí světová není reálná
Důležité je vnímat ekonomické aspekty války, protože je to právě ekonomika, která umožňuje vedení jakéhokoliv konfliktu. Proto zřejmě ani nehrozí konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. „Ta konfrontace tedy není moc pravděpodobná, o jaderném scénáři už byla řeč, a ani ten mi pravděpodobný nepřijde,“ poznamenal.
Řepa rovněž odmítl, že by Rusko bylo vůbec schopné NATO čelit. „Drtivá většina ruských sil je nasazena na Ukrajině, a ani tak to nestačí k přetavení v ruské vítězství. Naopak Ukrajinci mají na značné části front inciativu ve svých rukou, a postupují i proti připravené ruské obraně, což ukazuje na to, že přes veškerý dlouhý čas, který dostali Rusové na přípravu, Ukrajince podcenili.“
Další ústup z pozice respektované síly Rusové ukázali nedávno v Náhorním Karabachu. „Ázerbájdžán ukázal, že pro něj Rusové nepředstavují mocnost, kterou by museli respektovat. Rusko přitom mělo být rozhodcem arménsko-ázerbajdžánského konfliktu,“ přiblížil expert. Hrozí, že takových konfliktů v okolí Ruska ještě přibude.
Pokud by Rusové stáli proti Severoatlantické alianci bez Spojených států, budou jejich šance jen velmi malé. „Myslím, že jen samotné Polsko by bylo pro Rusko velkou výzvou. Velká Británie na Ukrajinu dodává mnoho kvalitních zbraní a ty na bojišti nacházejí uplatnění. I bývalá světová supervelmoc jen tímto rozhodnutím Rusko dále oslabuje. Německo či Francie dodávají také nemálo typů zbraní, na které Rusko nenachází odpověď. Nějaká otevřená konfrontace tedy za stávající situace také není pravděpodobná,“ vysvětlil Řepa.
Pokud by i přes všechny tyto faktory došlo k velkému konfliktu, nešlo by o třetí světovou válku. „Nebyla by zcela světová. Indie či další velké, lidnaté či bohaté země, sledují své zájmy. Z války na Ukrajině nadšené určitě nejsou, ale zůstávají neutrální. Kdyby se ale měl odehrávat nějaký další konflikt v Evropě, nemají na něm co získat,“ podotkl Řepa.
Číně také vyhovuje současná specifická situace a vazalský vztah „surovinového ruského přívěšku čínské ekonomiky,“ jak Řepa situaci nazval. „V čínském zájmu není úplná porážka či vítězství nikoho, spíše vyčerpání Západu a Ruska v konfrontaci mezi sebou. Čína má navíc mnoho vlastních závažných výzev. I její situace se proměňuje, stávající model společenské smlouvy čínských komunistů s obyvatelstvem ve smyslu prosperita a konzum za loajalitu, nemusí fungovat donekonečna, když se kola ekonomiky zadrhnou.“
Největší komunistická země nemůže růst donekonečna. „Čína se může radikalizovat, ale na rozdíl od Ruska před zahájením války na Ukrajině – je větší velmoc ekonomická než vojenská,“ poznamenal.
Řepa zdůraznil, že třetí světová válka není úplně prázdným symbolem vytvořeným na bázi strachu a strašlivých zkušeností z první a druhé světové války. „Svět se proměňuje, podoba konfliktů také, jen jejich podstata v touze po moci, území či penězích, se příliš od úsvitu dějin nemění. Sám termín třetí světová válka nemám rád, myslím si, že se nadužívá. Já myslím, že žijeme v jakémsi pokračování studené války, svět však už není bipolární, ale multipolární,“ vysvětlil.
Globální konflikt, kdy by velké části světa stálo za to jít do války, podle experta ale nehrozí. „Pokud ale budeme posuzovat i další vojenské domény jako například kyberprostor, tak o probíhající válce určitě hovořit můžeme – je levnější a více skrytá než ta konvenční, přesto obdobně závažná. Jen představa paralýzy systému, například u řízení dopravy či přístrojů v nemocnicích, je velmi znepokojující a do jisté míry už se to děje,“ přiblížil.
Proto je nutné budovat robustní ochranu s tím, že je nutné vzít v úvahu u nebezpečné šíření dezinformací. „Například zpochybňování funkčnosti demokratických institucí a pravidelného střídáni u moci na základě volby občanů. To vše se zapojením jak státních, tak nestátních aktérů,“ popsal expert dění v západním světě.
Jiný případ jsou autokratické režimy. „Když se podíváte na autokratické režimy či diktatury po světě, svým občanům rozhodně nenabízejí lepší život nebo perspektivu. Spíše absolutní kontrolu, cenzuru, spravedlnost pouze pro vyvolené a stagnaci,“ vyjmenoval Řepa.
Ještě nedávno bylo termín „válka“ tabu, připomněl. „Společnost jako by žila s nasazenými růžovými brýlemi. Třetí světová válka je nadnesený termín a v mnoha ohledech nesedí. Konflikty a hrozby kolem nás, kdy náš blahobyt, prosperita a hodnoty jsou samozřejmostí a není třeba se o ně rvát a bránit naše chybující, přesto funkční instituce, nám znovu připomínají, že tomu tak není.“
Řepa svá slova doplnil výrokem: „Kdo je připraven, není překvapen.“ „Na závěr ještě dodám, že přes všechno, co se děje, narozdíl od mnoha generací našich předků, můžeme každý za sebe, a minimálně do jisté míry i ve svém okolí, ovlivnit mnohé. To je něco, co vůbec není málo. Výzva je to tedy jak celospolečenská, tak individuální. Další vývoj ukáže, za co jako země stojíme. Porazit se můžeme spíše sami svojí zbabělostí a leností, než že by nás měl někdo převálcovat,“ uzavřel.
Související
Z Polska zaznívá stále více varování před válkou v Evropě
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
před 1 hodinou
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
před 2 hodinami
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
před 2 hodinami
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
před 3 hodinami
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
před 4 hodinami
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
před 4 hodinami
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
před 5 hodinami
Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko
před 5 hodinami
Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování
před 6 hodinami
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
před 7 hodinami
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
před 7 hodinami
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
před 8 hodinami
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
před 9 hodinami
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
před 9 hodinami
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
před 11 hodinami
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
před 12 hodinami
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 13 hodinami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 13 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 14 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
V pondělí tragicky zahynul 66letý Čech při lyžování v rakouském horském středisku Kaprun. Uvedla to agentura APA, která uvádí, že Čech nepřežil srážku s 53letým Nizozemcem.
Zdroj: Libor Novák