Česká pošta zruší v polovině letošního roku nejvíce poboček v Moravskoslezském kraji, celkem 56. Následuje Praha s 35 poštami a Ústecký kraj, který přijde o 27 poboček. Nejméně poboček, jen osm, se bude rušit na Vysočině. Ve zbylých krajích bude Česká pošta rušit mezi 13 a 24 pobočkami. Vyplývá to z interního seznamu České pošty, který ČTK získala.
Celkem se má kvůli úsporám počet poboček k 1. červenci snížit o 300 na 2900. Návrh vládního nařízení, které to umožní, bude vláda schvalovat zřejmě příští týden. Česká pošta seznam konkrétních rušených pošt zveřejní v pátek. Starostové a primátoři by se měli o rušených pobočkách ve svých obcích dozvědět dnes datovou zprávou od České pošty.
Z jednotlivých měst Česká pošta zruší nejvíce poboček v Praze, Ostravě, Brně a Plzni. V Praze má ubýt 35 pošt, v Ostravě 27, v Brně a Plzni po 12, uvedl dnes web Seznam Zprávy. Rušení pošt by se mělo týkat 115 měst a obcí. Ve velkých městech, jako je Hradec Králové nebo Olomouc, má ubýt sedm poboček, o pět pošt méně budou mít České Budějovice, Liberec nebo Havířov, v Pardubicích, Karlových Varech, Karviné, Opavě nebo Kladně podnik zavře po čtyřech pobočkách.
Primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO) považuje plán za nehoráznost. "Situace je ještě horší, že jsme se ji dozvěděli z médií. Nikdo z vedení pošty či ministerstva tuto věc s námi neprojednal. Plán ministra (vnitra Víta) Rakušana bude mít dopad na nás všechny. S tímto krokem nesouhlasíme a vyvoláme s poštou jednání," řekl s tím, že zatím neví, které opavské pobočky by se měly rušit.
"Slíbil jsem, že starostové budou první, kdo se dozví, která pobočka pošty se u nich bude rušit. A protože dílčí informace unikají do médií, požádal jsem poštu, aby tuto informaci starostům sdělila už dnes," uvedl dnes ministr vnitra Vít Rakušan. Starostové dostanou zprávu do datové schránky. V pondělí pak pošta na tiskové konferenci detailně popíše, jak se výběr rušených poboček uskutečnil.
V Jihomoravském kraji půjde o 22 zrušených poboček. "Dokud nebudeme mít seznam konkrétních poboček, nedá se návrh hodnotit. Dnes jsme na jednání s vládou dostali informaci, že by se to mělo týkat hlavně měst a obcí, kde je více poboček. Nemuselo by to tedy pro lidi znamenat až tak velké omezení dostupnosti služeb," napsal ČTK jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
V Plzeňském kraji by mělo být podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) zrušeno 22 pošt, z toho 12 v Plzni a jedna ze dvou v Domažlicích. O dalších městech v regionu zatím neví. V obcích, kde je jedna pošta, se podle slibu ministra žádná nezruší. "Rušení poboček je jedna věc, ale mě bude nejvíc zajímat, jakým způsobem bude zajištěná obslužnost pro občany v místech, kde ty pobočky nebudou. Jestli se budou navyšovat pracovní úvazky, jestli se rozšíří přepážky, služby a jakým způsobem bude fungovat doručování," řekl Špoták. Pokud se podle něj sníží počty doručovatelů o stovky, tak bude větší tlak na pobočky, které zůstanou, a může se stát, že klesne objem doručování. Na řešení, jak se budou tyto služby zajišťovat, se bude ptát ministra vnitra a šéfa České pošty v pátek v Praze na semináři k restrukturalizaci pošty, jehož se zúčastní hejtmani, vedení Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv a odbory.
Pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba 1600 zaměstnanců z celkem asi 25.000. S odbory má vedení podniku propuštění projednávat v první polovině dubna. Pošty se mají rušit ve větších obcích nad 2500 obyvatel, kde je více poboček. Docházková vzdálenost na nejbližší poštu stoupne ze dvou na tři kilometry. Propouštěným zaměstnancům firma nabídne jinou pracovní pozici nebo rekvalifikaci.
Rušením poboček chce pošta snížit ztrátu. Ta za loňský rok dosahuje 1,5 miliardy korun. Pokud by nepřijala úsporná opatření, skončila by letos v insolvenci. Součástí rušení pošt je i zrušení až 2269 pracovních pozic. Z nich je ale část neobsazená, proto pošťáků odejde výrazně méně.
Zrušení poboček je jedním z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Celý proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard Kč.
Související
Nejen obchody na Velikonoce zavřou. Pošta řekla, kdy a kde bude mít otevřeno
Českou poštu nadále povede Štěpán. Nyní už oficiálně
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák