V době distanční výuky v končícím školním roce se zhruba třetina žáků nestíhala naučit probíranou látku. Týkalo se to zejména dětí z rodin s nižším vzděláním či těch, které vychovává jen jeden rodič. Kolem 57 procent žáků bavila výuka na dálku méně než běžné vyučování a dvě pětiny měly menší chuť se učit.
Přibližně 38 procent rodičů by proto uvítalo, kdyby jejich dítěti škola v dalším roce poskytla doučování. Vyplynulo to z výzkumu společnosti PAQ Research a Kalibro, kterého se k 23. červnu zúčastnilo 1401 žáků základních škol a jejich rodičů. ČTK dnes o tom informoval zakladatel PAQ Research, sociolog Daniel Prokop.
Podle průzkumu pracovaly asi dvě pětiny žáků při výuce na dálku na počítači, který sdíleli s rodiči či spolužáky nebo ho měli zapůjčený ze školy. Problémy s technikou měly nižší sociální vrstvy, ale také děti na prvním stupni, které na začátku ještě neměly potřebné vybavení, uvedli autoři výzkumu.
Asi 61 procent žáků se podle něj chtělo při výuce na dálku sice hodně naučit, ale ve srovnání s prezenční výukou byla zároveň u 41 procent motivace k učení menší. Přibližně polovina se těšila na hodiny na dálku méně než ve škole. Desetina dotázaných měla pocit, že se určitě nezvládá naučit, co se probíralo. Dalších 26 procent uvedlo, že spíše nestíhalo. S rychlostí výuky nemělo potíže 61 procent školáků. U žáků na druhém stupni základních škol poklesla motivace k učení více než na prvním stupni.
Průzkum v té souvislosti rovněž ukázal, že zhruba dvě pětiny rodičů by pro své dítě uvítaly nějakou formu doučování ve škole. Tento názor vyjádřili zejména lidé z nižších sociálních vrstev, není tedy pravda, že by jim na vzdělávání dětí málo záleželo a že by nechtěli využívat podpůrné programy, domnívají se autoři výzkumu. Cílovou skupinu pro doučování podle nich tvoří asi pětina žáků. Jde o děti, které cítily zaostávání při výuce na dálku a jejichž rodiče by zároveň uvítali doučování. Jsou mezi nimi mimo jiné i žáci s odlišným mateřským jazykem či horším technickým vybavením.
Kolem poloviny rodičů by souhlasilo s podporou vzdělávání dětí prostřednictvím volnočasových sportovních či kulturních aktivit. Každý sedmý rodič by uvítal, kdyby žáci měli k dispozici školního psychologa. Tato opatření by si přáli víc lidé, jejichž děti se cítily na dálku přetížené a kterým se zhoršily vztahy s vrstevníky či v rodině. Letní kempy zdarma by pro dítě rádo využilo asi 18 procent rodičů. Odpovídali tak především matky a otcové s nižšími příjmy či samoživitelé, pro které může být financování akcí problém.
Letní doučovací kempy chce podpořit svými dotacemi ministerstvo školství. Má na ně k dispozici 270 milionů korun, kempů by se tak podle úřadu mohlo zdarma zúčastnit až 100.000 dětí. Cílem má být nejen dohnání znalostí, ale zejména podpora duševního zdraví. Na podzim chce dát ministerstvo na doučování asi 250 milionů Kč, od ledna 2022 do konce školního roku 2022/2023 by na to měly navázat tři miliardy korun z Národního plánu obnovy.
Související
Slovensko může jít po maďarské cestě. Nejsem daleko od toho, abych se rozhodl žít v Česku, říká student pro EZ
Úroveň tělesné zdatnosti dětí se od 90. let výrazně zhoršila
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 53 minutami
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 59 minutami
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 1 hodinou
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 1 hodinou
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 1 hodinou
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 2 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 2 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 2 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 3 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 3 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 3 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 4 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 4 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 4 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 4 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 5 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
před 5 hodinami
Chemické zbraně na Ukrajině? Naprosto nepodložené tvrzení, reaguje Kreml
před 6 hodinami
Pohonné hmoty mají zlevnit. Navzdory začátku motoristické sezóny
před 7 hodinami
Mrazivé počasí zdecimovalo úrodu. Česko může zažít nejhorší sklizeň ovoce v historii
Letos se v Česku kvůli intenzivním mrazům místo očekávaných 138 000 tun ovoce očekává sklizeň pouze kolem 30 300 tun. Sdělil to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na tiskové konferenci v Praze po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek.
Zdroj: Karolína Svobodová