Distanční vzdělávání v důsledku epidemie covidu-19 vedlo k prodloužení doby, kterou učitelé věnovali výuce, její přípravě a komunikaci se žáky. Počet vyučujících, kteří pracovali šest a více hodin, vzrostl meziročně přibližně o polovinu, a to na 56 procent. Zároveň narostl počet pedagogů s pocitem vyčerpání a s obavami z nedostatečné motivace žáků.
Vyplývá to z porovnání dlouhodobého sběru dat projektu Kalibro, které udělala společnost PAQ research. Zjištění dnes autoři analýzy představili novinářům.
Analýza srovnávala výsledky z průzkumu loni na jaře a letos v zimě. Prvního se účastnilo 2910 a druhého 901 učitelů. Podíl těch, kteří pracovali šest a víc hodin denně, vzrostl podle analýzy z 37 na 56 procent. Naproti tomu z 33 na 21 procent poklesl počet těch, kteří se práci věnovali čtyři a méně hodin. Mezi oslovenými přitom byli i učitelé, kteří pracovali na částečné úvazky.
Největší nárůst práce zaznamenali především učitelé na prvním stupni, který se tak vyrovnal ostatním vzdělávacím stupňům. Podíl učitelů, kteří pracovali šest a víc hodin, na prvním stupni narostl z 28 na 51 procent. Podle autorů analýzy to souvisí s tím, že po velké zátěži rodičů menších dětí loni jaře vznikl na podzim tlak na to, aby pedagogové učili děti víc sami.
Současně se zvedlo množství učitelů s pocitem vyčerpání, a to z 45 na 55 procent. Ženy se cítily unavenější než muži, rozdíl mezi nimi byl v zimě kolem 20 procentních bodů. "Tento rozdíl lze hypoteticky připisovat například tomu, že ženy-učitelky jsou častěji zároveň v pozici vychovávajícího rodiče, který se podílí na distanční výuce svého dítěte,“ řekl sociolog Daniel Prokop. Vyčerpanost se podle autorů analýzy zvýšila hlavně u vyučujících na prvním stupni a u matematiky a češtiny.
Se všemi či skoro všemi žáky bylo v zimě v kontaktu 94 procent pedagogů, tedy o 14 procentních bodů víc než loni na jaře. Alespoň dvakrát týdně komunikovalo v zimě se všemi žáky 58 procent vyučujících, což byl zhruba dvojnásobek proti loňskému jaru. Od září začala být účast na distančním vzdělávání podle zákona povinná. Podle 54 procent učitelů se ovšem za rok epidemie zhoršila motivace žáků, a to zejména na druhém stupni a ve středních školách. Obavy ze ztráty motivace žáků vyjádřily v zimě přibližně dvě třetiny učitelů, loni na jaře to bylo 53 procent.
Změny v obsahu výuky v zimě proti loňskému jaru spíš ubyly. Zatímco před rokem k nim přistoupilo při výuce na dálku 32 procent pedagogů, letos to bylo 23 procent. Podle autorů analýzy se tak zřejmě postupně naučili naplnit distanční výuku obsahem srovnatelným s výukou prezenční.
Za hlavní komplikaci výuky na dálku označilo 62 procent pedagogů to, že ji někteří žáci bojkotovali. Podle učitelů si například vypínali kamery a dostatečně nespolupracovali.
Související
Stávka pedagogů v Olomouci: Vláda nás chce nechat vyhladovět. Kvalita výuky ale zatím neupadá
Platy učitelů v roce 2024 se budou počítat z průměrné mzdy za loňský rok
Aktuálně se děje
včera
Češi ve třetím zápase na MS poprvé padli. Po bojovném výkonu prohráli se Švýcary až na nájezdy
včera
Vzácné prohlášení. Princ William promluvil o zdraví nemocné manželky Kate
včera
Tragická nehoda autobusu v Indonésii. O život přišli úspěšní studenti střední školy
včera
Nečekaná rána pro program MS v České televizi. Expert Antoš měl autonehodu na skútru
včera
Zemřel Arthur L. Irving, kanadský miliardář a naftař
včera
Rusové se připravují na nekonečnou válku, tvrdí Zelenského poradce
včera
Rusové odhalili hlavní problém ukrajinské armády
včera
RECENZE: Anifilm prořízl podvratný (anti)western Slide od animátorské legendy Billa Plymptona
včera
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
včera
Tragický odpolední pád ultralightu na Jihlavsku nepřežil pilot
včera
Šance na polární záři bude i v dalších letech. Kvůli aktivitě Slunce
včera
Černý kašel v Česku: SZÚ eviduje dvě další úmrtí. Případů přibylo přes 1200
včera
Putin učinil osudové rozhodnutí: Zaútočí na NATO a tyto země, varují experti
včera
Ukrajina chce zvrátit postup Ruska. Vyměnila velitele zodpovědného za linii v Charkovské oblasti
včera
Migrační pakt nestačí. EU unie nedosáhla v otázce migrace dostačujícího pokroku, varuje Fiala
včera
Pomáhat Ukrajině za každou cenu? Slováky bráníme my a Česko, protože dali Kyjevu svá letadla, varuje Maďarsko
včera
Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně
včera
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
včera
Lavrov vzkazuje Západu: Pokud se chcete bít za Ukrajinu, Rusko je připraveno
včera
Zlevňování se nekoná. Ceny spotřebitelských výrobků v Česku opět rostou
Ceny spotřebitelských výrobků v Česku v dubnu vzrostly o 2,9 procenta ve srovnání s předchozím rokem, což představuje zrychlení oproti březnovému dvouprocentnímu nárůstu. Hlavními tahouny inflace byly ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). V porovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny v dubnu zvýšily o 0,7 procenta.
Zdroj: Karolína Svobodová