Praha - Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru s ČTK Dagmar Hájková z MÚA.
Šestice historiků se pro informace vypravila do knihoven a archivů v regionech a na Slovensko. Snažili se zmapovat, jak se měnily oslavy státních svátků. Podle Hájkové vypovídají svátky hodně o společnosti, politické atmosféře i napětí mezi menšinami. Je to vidět už na samotném datu 28. října, kdy se připomíná vznik samostatného Československa. Letos od jeho založení uplyne 100 let. Ve skutečnosti ale není toto datum tak jednoznačné.
Slováci o vyhlášení státu 28. října 1918 ještě nevěděli a důležitější je pro ně až přijetí Martinské deklarace 30. října. Komunisté si už za První republiky raději připomínali 14. říjen, což byl den generální stávky. Byla někdy chápaná jako počátek samostatnosti. A Němci nebo Maďaři 28. říjen nikdy slavit nechtěli. "Na 28. říjnu se ukazuje komplikovanost multinacionálního státu. Je přirozené, že Němci a Maďaři tento svátek dlouho neslavili, neuměli se srovnat s proměnou své role," řekla historička.
Od roku 1925 bylo slavení 28. října vymahatelné, vstoupil totiž v platnost zákon, který uzákonil "státotvorné" svátky. Kromě vzniku státu to byl První máj a dny spojené s Janem Husem, Cyrilem a Metodějem a svatým Václavem. Největší oslavy vzniku Československa se konaly v roce 1928, podle Hájkové to byla velká přehlídka úspěchů státu.
Po nástupu Hitlera k moci se svátek stal demonstrací sdělení "my se budeme bránit", uvedla Hájková. V té době ho podle ní začali dokonce slavit i někteří Němci, kteří Hitlerův vzestup sledovali s obavami.
Na svátek v roce 1938 se plánovalo otevření památníku na Vítkově. "To už bylo po Mnichovu. Otevření se tak odehrálo v tichosti," řekla Hájková. Následující rok se státní svátek změnil v demonstraci za svobodu, při které byl smrtelně postřelen student Jan Opletal. Až do konce války se vznik státu slavit nesměl. Lidé aspoň házeli květiny na Masarykův hrob v Lánech, a to přes hřbitovní zeď, protože hřbitov byl střežený.
Po válce připadl na 28. říjen i den znárodnění. Od roku 1953 už nebyl vznik Československa státním svátkem, toto privilegium měl jediný den - 9. květen, slavený jako den osvobození Rudou armádou. Později se 28. říjen připomínal jako den federalizace. "Význam původního svátku se tím rozmělnil. Komunisté si založení Československa připomínali spíše s dodatkem, že bez Velké říjnové socialistické revoluce by nebylo Československa," uvedla historička. Až v roce 1988 se stal 28. říjen opět dnem pracovního volna, jak je tomu i dnes.
Související
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
Česká republika , státní svátek
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
před 2 hodinami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 3 hodinami
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 4 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 4 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 5 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 5 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 6 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 7 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 7 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 8 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 15 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Zdroj: Matěj Bílý