Praha - Herečka Eva Holubová zavzpomínala na to, jak prožívala srpen 1968 i následnou sametovou revoluci. Zkritizovala také "oslavu", kterou u příležitosti 50. výročí 21. srpna 1968 připravil na Václavském náměstí Český rozhlas.
Fotka, kterou zveřejnila Holubová na Instagramu podle ní vystihuje přesně to rozpoložení, které tak dobře zná z dob totality a do něhož se podle svých slov občas dostane i v dnešní době. „Bohužel. Narodila jsem se v roce 59 a vlastně moje dětství až do srpna 68 bylo prosluněno nadějí, ze “se blýská na lepši časy”. Chodila jsem do skautu a těšila se, že až budu velká, pojedu sklízet jablka do Španělska, na vinobraní do Francie, jako tehdy jezdila spousta mladých lidi,“ vzpomíná herečka.
Foto @holu_ka !! Tuhle fotku vybrala moje dcera k memu prvnimu prispevku o okupaci Ceskoslovenska a uverejnila to na svem profilu. Odtud jsem si ji sem pretahla zase ja,nebot vystihuje presne to rozpolozeni, ktery tak dobre znam z dob totality a do nehoz se obcas dostanu i v dnesni dobe. Bohuzel. Narodila jsem se v roce 59 a vlastne moje detstvi az do srpna 68 bylo prosluneno nadeji, ze “se blyska na lepsi casy”.Chodila jsem do skautu a tesila se, ze az budu velka, pojedu sklizet jablka do Spanelska, na vinobranni do Francie, jako tehdy jezdila spousta mladych lidi. Normalizace prinesla maly holce zakaz skautu, zakaz zpevu jeji nejoblibenejsi zpevacce, odnesla nektere kamaradky do daleke emigrace. Dospivani v totalite zpusobovalo to, ze jsem se ja a moji mne blizci vrstevnici ocitli v pasti. O minulosti nam lhali, v budoucnost jsme neverili a pritomnosti se castecne bali, castecne se nam hnusila.Predem upozornuju, ze tim vubec nemyslim, ze jsem nikdy v te dobe nepoznala stesti!! Ale bylo to stesti otroka obratne uhybajiciho pred bicem otrokare, vezne,ktery si obcas dokaze vytvorit pocit svobody ve sve cele.Ovsem pouze do chvile,nez zarachoti v zamku bacharuv klic.Ze Sametove revoluce jsem se vydrapala jako obcanka a uz si to nikdy nedam nikym vzit! Nikdy!!Nikdy se nevzdam sve obcanske dustojnosti a svych obcanskych prav. Vzdycky budu hajit svou obcanskou svobodu. A jeste k tomu Vaclavaku:V zemi, kde vznikla vlada za podpory komunistu, kde nejvyssi politik je zaroven velkopodnikatel a medialni magnat,mel byt hlavni koncert na historicky nejpovolanejsim miste pod sochou patrona nasi zeme pojednan jako requiem za padle a popravene a jako apel na nas zive! Je to vsechno tak krehoucke s tou demokracii,kdyz se zacnou porusovat zakladni principy jejiho udrzeni, kdyz se prehlizi strety zajmu. Vyroci okupace na nas krici: v roce 69 nerozhanely protestujici demonstranty rusky tanky, ale čsl.utvary tehdejší Verejne bezpecnosti.Tedy naši českoslovenšti kluci honili a mlatili nase ceskoslovenske kluky!!A Csl.rozhla vysilal normalizacni ideologicky porad “Uz nejsme s vami, uz jste nam znami!”V nem nam vtloukali do hlavy omyly Prazskeho jara 68.
Jenže pak nastal zvrat. „Normalizace přinesla malý holce zákaz skautu, zákaz zpěvu její nejoblíbenější zpěvačce, odnesla některé kamarádky do daleké emigrace. Dospívání v totalitě způsobovalo to, že jsem se já a moji mne blízcí vrstevnici ocitli v pasti. O minulosti nám lhali, v budoucnost jsme nevěřili a přítomnosti se částečně báli, částečně se nám hnusila,“ nebere si servírky Eva Holubová.
Nemyslí tím prý ale, že by v té době nepoznala štěstí. „Ale bylo to štěstí otroka obratně uhýbajícího před bičem otrokáře, vězně, který si občas dokáže vytvořit pocit svobody ve své cele. Ovšem pouze do chvíle, než zarachotí v zámku bachařův klíč. Ze Sametové revoluce jsem se vydrápala jako občanka a už si to nikdy nedám nikým vzít! Nikdy!! Nikdy se nevzdám své občanské důstojnosti a svých občanských práv. Vždycky budu hájit svou občanskou svobodu,“ slibuje herečka, která se do paměti diváků zapsala třeba díky roli ve filmu Pelíšky, který se odehrává právě v roce 1968.
Pak se pozastavila i nad aktuální situací v Česku. „Ještě k tomu Václaváku: V zemi, kde vznikla vláda za podpory komunistu, kde nejvyšší politik je zároveň velkopodnikatel a mediální magnát, měl být hlavní koncert na historicky nejpovolanějším místě pod sochou patrona naší země pojednán jako requiem za padlé a popravené a jako apel na nás živé! Je to všechno tak křehoučké s tou demokracii, když se začnou porušovat základní principy jejího udrženi, když se přehlíží střety zájmů. Výročí okupace na nás křičí: v roce 69 nerozháněly protestující demonstranty ruský tanky, ale čsl. útvary tehdejší Veřejné bezpečnosti. Tedy naši českoslovenští kluci honili a mlátili naše československé kluky!! A Csl. rozhlas vysílal normalizační ideologický pořad “Už nejsme s vámi, už jste nám známí!” V něm nám vtloukali do hlavy omyly Pražského jara 68,“ dodala herečka.
Už dříve přitom Holubová kritizovala to, co se v rámci připomínky 50. výročí srpna 1968 dělo. „Do p*dele! Do p*dele! Promiňte, pochopím, když některý z vás ztratím, ale nemůžu si pomoci! Jsem více než otřesena z tý estrády, která probíhala večer na Václaváku. Oslava invaze? PR pro Český rozhlas? Druha píseň “Želva” od normalizační skupiny Olympik?“ divila se herečka.
„20.- 21.srpen byl nejenom pr*ser, národní tragedie, ale hlavně začátek pr*seru! Lid, v padesátých letech strachem deformovaný, uvěřil socialismu s lidskou tváří. Po dlouhé době věřil svým vůdcům. A oni ho zradili. Násilně odvezeni do Moskvy, podepsali (až na Kriegla) Moskevský protokol. Vrátili se a s maskou hrdinů se nechali oslavovat důvěřivým lidem. “Pendrekový zákon” podepsaný Sašou Dubčekem umožnil, aby lid mohl byt mlácen a stíhán csl. VB. Československou policií!!! Rok po okupaci. Kam se ztratil suverénní csl. národ? Kde se vzali ti katovi pohůnci? Ufff! Ukradená pieta!“ sepsula akci Holubová.
Následně se prý ale vydala na koncert Tomáše a Tamary Klusových. „Tomáš je moudro, je pravda, je láska. Děkuju jim, nejenom, jak a co Tomáš zpívá, nejenom za jejich postoje, ale i za to, jak tahle nádherná rodina žije. Odešla jsem večer z Václaváku k nám do divadla. Velmi rozpačitá. Pak jsme zaslechli Martu, Modlitbu. Vyběhli jsme mezi lid. Stihli jsme to. Zadostiučiněním byla československá hymna. Když opadla euforie, vtlačila se opět do mysli ta nakyslá pachuť,“ popsala své pocity Holubová.
Související
Eva Holubová: Žijeme v těžké době, agrese Putina připomíná rok 1968
RECENZE | Přání k narozeninám má bláznivou zápletku. I díky skvělým hercům ji ukočírovalo
Eva Holubová , Srpen 1968 , okupace 1968 , Pieta za rok 1968 (21.8. 2018)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 2 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 3 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 4 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 5 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 5 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 6 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 7 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 8 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 8 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 9 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 10 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 11 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 12 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák