Hvězdou století se stal Karel Gott, hitem republiky píseň Modlitba Marty Kubišové

Píseň Modlitba pro Martu v podání Marty Kubišové se stala vítězem ankety 100 hitů republiky. O největším hitu rozhodli posluchači Českého rozhlasu. Vyhlášení se uskutečnilo na Staroměstském náměstí v Praze v rámci koncertu Největší hity. Hvězdou století byl vyhlášen Karel Gott.

Sto nasazených hitů, z nichž posluchači vybírali hit století, nominoval Český rozhlas na základě prodaných not, nosičů, nejhranějších písní v rádiích, hitparád i sledovanosti na internetu.

V rámci vyhlášení ankety 100 hitů republiky zazpívali Lucie Bílá, Dasha, Karel Gott, Šárka Marková, Stanislav Hložek, Lucie Černíková, Martin Chodúr, Eva Pilarová, Jan Smigmator, Jiří Suchý, Helena Vondráčková, Dáša Zázvůrková a další. Původně avizovaná Kubišová se omluvila kvůli nemoci.

Skladba Modlitba pro Martu se stala jedním ze symbolů událostí roku 1968 a později i listopadu 1989. Řadu let se nesměla vysílat v rozhlase a v televizi. Hudbu složil Jindřich Brabec, text na motivy Jana Amose Komenského napsal Petr Rada. Modlitba pro Martu se po vojenské okupaci 21. srpna stala symbolem odporu proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Píseň s původním názvem Modlitba vznikla v roce 1968 pro populární televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. Dva dny po okupaci ji Kubišová nazpívala v televizním nahrávacím studiu. Na magnetofonovém pásku byla následně dovezena do Československého rozhlasu a poprvé se tak dostala k posluchačům. Kubišová ji později zpívala také 21. listopadu 1989 při demonstraci na Václavském náměstí.

Koncert na Staroměstském náměstí otevřel Tomáš Klus a jeho Cílová skupina. I přes nepřízeň počasí se prostor pod pódiem zaplnil davy lidí. Klus potěšil přítomné lyričtější částí své tvorby představovanou například písní Apak i politicky zabarvenou skladbou Pánubohu do oken.

Na Kluse navázali slovenští No Name, kteří prezentovali svoji novou skladbu Ži...a nech žít nahranou a nazpívanou v češtině a slovenštině k 100. výročí založení Československa. "Ta písnička se psala sama. Ono se říká, že když je dobré téma, tak se píše strašně rychle. Ideální je psát o tom, co prožíváme a žít to, co zpíváme," řekl ČTK zpěvák Igor Timko. Na koncertu nechyběla ani jejich starší skladba Na, na na, kterou na téma česko-slovenské vzájemnosti natočili s kapelou Chinaski.

Dále vystoupil Rozhlasový Big Band Gustava Broma. Průvodcem koncertu byl Martin Hrdinka. Poslední písní, která zazněla na Staroměstském náměstí v podání všech účinkujících byla hymna Kde, domov můj spolu se slovenskou Nad Tatrou sa blýska.

Související

Signatář Charty 77 Daniel Kroupa nechce soudit umělce, kteří podepsali Antichartu sloužící k dehonestaci opozice. Rozhovor

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa

Podlehli tlaku komunistického režimu a nechali se jím ostudně zneužít. Přesně před 45 lety morálně selhali umělci, především herci, když v Národním divadle v pátek 28. ledna 1977 podepsali Antichartu, která dehonestovala opozici, jež na sebe upozornila občanskou iniciativou Charta 77 kritizující systém. O týden později 4. února 1977 v pražském Divadle hudby normalizátory podpořili i textaři, hudebníci a zpěváci včetně Karla Gotta. Někdejší signatář Charty 77 Daniel Kroupa dovede pochopit, že někteří měli vážné důvody k tomu, aby špatný skutek v podobě Anticharty udělali. „Mrzí mě, když se z toho někteří lidé i po letech pokoušeli vylhat a při tom se do té hanebnosti propadali ještě hlouběji. Gott sehrál režimu trapnou roli. Chtěl zpívat, mít se dobře,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý politik Daniel Kroupa.

Více souvisejících

Karel Gott Marta Kubišová

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy