Ředitelství silnic a dálnic rozhazovalo miliony, zjistil NKÚ

Praha - Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) porušilo zákon v případě 30 zakázek, jejichž celková hodnota přesahuje miliardu korun. Zjistili to kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na opravy a zimní a letní údržbu silnic I. třídy a dálnic. V kontrolovaných letech 2010 až 2013 do nich Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a Ministerstvo dopravy investovaly 31,5 miliardy korun.

Kontroloři prověřili stovku veřejných zakázek za 4,5 miliardy korun. U 30 z nich za víc než miliardu korun zjistili porušení zákona o veřejných zakázkách. Šlo například o zadávání zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže, přestože nebyly splněny všechny podmínky, které využití takového řízení umožňují.

V jiných případech zase Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) rozdělovalo zakázky tak, aby mohlo v zadávacím řízení přímo oslovit konkrétní zájemce. ŘSD například v roce 2009 rozdělilo rekonstrukci mostu v Mohelnici na opravu jeho pravé části a opravu jeho levé části. Každou část pak zadalo ve zjednodušeném podlimitním řízení. A to přesto, že na opravu bylo vydáno jedno stavební povolení, prováděl ji jeden dodavatel a obě poloviny mostu byly zkolaudovány naráz.

ŘSD také u 15 veřejných zakázek za téměř miliardu korun omezilo počty účastníků – tedy i soutěžní prostředí, které by mohlo přispět ke snížení cen staveb. Dělalo to prostřednictvím neodůvodněně přísných kvalifikačních podmínek.

Třeba u zakázky na opravu mostu u Lichnova požadovalo ŘSD po uchazečích, aby měli k dispozici obalovnu na asfaltové směsi s výkonem, který by objem potřebný pro splnění zakázky zajistil za tři hodiny. Takovou podmínku splňoval jen jeden uchazeč z devíti, kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci.

Jindy zase ŘSD nevyužilo možnost zakázku rozdělit, přestože by to bylo z hlediska zvýšení konkurenčního prostředí vhodné. Například odstranění povodňových škod na silnicích I. třídy v Moravskoslezském kraji ŘSD zadalo jako jednu velkou zakázku za 420 milionů korun, přestože se fakticky skládala z deseti samostatných staveb. O zakázku se tak mohly ucházet jen firmy s minimálním ročním obratem stavebních prací 1,3 miliardy korun a se zkušenostmi z minimálně tří staveb za víc než 421 milionů korun.

Takové požadavky splňovaly jen firmy, které staví dálnice a silnice I. třídy. V zakázce šlo přitom o běžné opravy. Kontroloři analyzovali cenové nabídky uchazečů o tuto zakázku a spočítali, že kdyby ŘSD zakázku rozdělilo, mohlo ušetřit minimálně 38 milionů korun.

NKÚ se také zaměřil na modernizaci dálnice D1, konkrétně úseku Mirošovice–Kývalka. Kontroloři zjistili, že v zadávacích dokumentacích byly vážné nedostatky od diskriminačních kvalifikačních kritérií až po nejasné podmínky a požadavky. ŘSD například k modernizaci úseku Lhotka – Velká Bíteš poskytlo 468 dodatečných informací.

Samotná rekonstrukce kontrolovaných úseků D1 se tak kvůli odstraňování těchto nedostatků zpozdila až o deset měsíců. Na zmíněných zadávacích řízeních přitom pracovala mimo jiné i advokátní kancelář, které ŘSD za její služby zaplatilo 22,6 milionu korun.

Kontroloři se zabývali i náklady na zimní a letní údržbu silnic. Zjistili, že i v této oblasti existuje prostor pro úspory. Narazili například na velký rozptyl cen jednotlivých prací, který nelze vysvětlit jen specifickými místními podmínkami. Například frézování sněhu z vozovky ve Zlínském kraji stojí průměrně 2 237 korun za hodinu, zatímco v okrese Žďár nad Sázavou na Vysočině je to jen 712 korun na hodinu, tedy třikrát méně.

Související

Dálnice, ilustrační foto

Modernizace D1 by měla skončit na přelomu září a října

Modernizace posledních úseků dálnice D1 skončí na přelomu září a října. Následovat budou dokončovací práce, ale již bez omezení dopravy. O prvním červencovém víkendu se D1 u Hvězdonic uzavře kvůli demolici nadjezdu, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ale v této spojitosti neočekává větší dopravní komplikace, řekli dnes ČTK ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Více souvisejících

Dálnice - Opravy na D1 nkú řsd

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy