Ministerstvo zdravotnictví vynaložilo za tři roky v souvislosti covidem přes 18 miliard korun. Nejvíc stály vakcíny, které byly dosud nakoupeny za 14,6 miliardy. Na začátku epidemie úřad vydal 2,37 miliardy za ochranné pomůcky nebo plicní ventilátory, které sám nakupoval. Více než 940 milionů stál provoz Chytré karantény a informačních linek, 160 milionů šlo na mediální kampaně a reklamu.
Vyplývá to z výpočtů ČTK podle seznamu uhrazených faktur ministerstva. Další stovky miliard stála epidemie systém veřejného zdravotního pojištění za testování, aplikaci vakcín a léčbu nakažených. První tři případy nákazy se v Česku objevily 1. března 2020.
Vakcín dorazilo do konce roku 2022 podle odpovědí ministerstva pro ČTK více než 37 milionů dávek, přes 28 milionů od firmy Pfizer/BioNTech. Z odebraných dávek Česko muselo více než sedm milionů zlikvidovat, protože jim končila doba použitelnosti. Dalších asi 2,5 milionu darovalo dalším zemím.
O tom, kolik dávek vakcín Česko dostane letos, se podle mluvčího Ondřeje Jakoba v současné době jedná. V rozpočtu na ně má ministerstvo vyčleněnu miliardu. "V současné chvíli nelze říci, jaké konkrétně množství ČR v letošním roce obdrží, cílem je vzhledem k aktuálním skladovaným zásobám odložení na pozdější období a celkově zajistit racionální rozložení dodávek reflektující reálné potřeby vycházející ze zájmu o očkování," uvedl mluvčí.
Ten podle údajů ministerstva setrvale klesá. V roce 2021 zdravotníci aplikovali 15,5 milionu dávek, loni asi pětkrát méně. Celkově je očkováno 65 procent populace, jednu posilující dávku má třetina lidí a sedm procent dvě. Letos očkování zahájilo jen zhruba 1100 lidí.
Firmy vyvinuly od začátku epidemie kromě vakcín také nové léky. Za remdesivir, který byl prvním lékem určeným přímo na léčbu covidu, ministerstvo zaplatilo přes 600 milionů korun. V roce 2020 se objevily takzvané monoklonální protilátky. Ty nakupovaly přímo vybrané nemocnice, zůstaly jim ale často nespotřebované. Jako kompenzaci žádaly přes 426 milionů korun, vyplaceno v březnu dostanou 396 milionů. Cena léku pro jednoho pacienta byla zhruba 50.000 korun. Podobně nemocnice nakupovaly i nejnovější antivirotika lagevrio a paxlovid, od února je hradí zdravotní pojišťovny. Za paxlovid platí 26.600 korun, za lagevrio 18.000 korun.
Název Chytrá karanténa ministerstvo dalo na jaře 2020 souboru elektronických nástrojů pro propojení praktických lékařů, testovacích center, laboratoří, nemocnic, hygienických stanic a ministerstva, součástí byly i mobilní aplikace eRouška a Tečka. Dohromady s provozem call center, která zajišťovala informační linky, za ně zaplatilo přes 940 milionů korun. Z nich více než 590 milionů korun mu za své služby naúčtovala Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT).
Loni, kdy po většinu roku nezůstávala téměř žádná protiepidemická opatření a klesl zájem o testování i očkování, ministerstvo zaplatilo téměř 280 milionů korun, 150 milionů z nich NAKIT. Měsíčně dalo v průměru 10,5 milionu na provoz call center.
S náklady na systémy Chytré karantény počítá ministerstvo i letos. "S ohledem na aktuální epidemickou situaci, zajištění centrálního řízení očkování a připraveností i v roce 2023 nadále ministerstvo počítá s udržením a rozvojem nástrojů Chytré karantény 2.0, s jejich trvalým začleněním do struktur příslušných participujících subjektů," uvedl Jakob. V rozpočtu na letošní rok na ni má ministerstvo vyhrazeno 160 milionů.
Související
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Bílý dům jako jeden z posledních na světě zrušil pandemická opatření
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , ministerstvo zdravotnictví
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Nizozemský zpěvák Joost Klein byl vyhozen z Eurovize pár hodin před finálovým večerem
před 1 hodinou
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
před 2 hodinami
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
před 3 hodinami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 3 hodinami
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 4 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 5 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 5 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 6 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 7 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 8 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 8 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 9 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 15 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
Policie v souvislosti s tragickými explozemi ve Vrběticích pátrá po generálovi z ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté na konci dubna odložili případ výbuchů muničních skladů v obci na Zlínsku s tím, že se podařilo prokázat podíl ruských agentů.
Zdroj: Jan Hrabě