Vláda schválila pravidla podpory pro velké firmy kvůli cenám energií

Vláda dnes schválila pravidla podpory pro velké firmy zasažené vysokými cenami energií. Bude se na ně vztahovat stejný cenový strop jako na domácnosti a podniky, maximálně ale budou moct ušetřit od 48 milionů korun do 3,6 miliardy korun podle oboru podnikání, energetické náročnosti a ziskovosti podniku. Po jednání kabinetu to novinářům řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Vláda loni na podzim stanovila cenové stropy energií, a to na 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Maximální ceny vláda schválila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a na konci roku i pro velké společnosti. U firem bude zastropování omezeno do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, což je má motivovat k úsporám.

Dnes schválená pravidla pro velké firmy označil Síkela za poslední kamínek mozaiky řešení dopadů vysokých cen energií. Zdůraznil, že české firmy budou mít nárok na pomoc ve stejném objemu jako jejich konkurenti z jiných zemí Evropské unie, a nebudou proto vůči nim znevýhodněni.

Podle pravidel budou firmy rozděleny do pěti skupin. Základní skupina, která není omezována žádnými podmínkami, může díky limitu na energiích ušetřit až 48 milionů korun. V případě, že firma ušetří zastropováním ceny energií maximálně polovinu způsobilých nákladů na dodávku energie, může podpora dosáhnout 96 milionů korun.

Pro další tři skupiny podpory je podmínkou pokles zisku před zdaněním a odpisy (EBITDA) nejméně o 30 procent proti roku 2021. V první skupině mohou firmy, v nichž podpora nepřesáhne 40 procent způsobilých nákladů na dodávku energií, získat až 2,4 miliardy korun. Zbývající skupiny jsou pro energeticky náročné podniky, které mohou získat podporu 1,2 nebo 3,6 miliardy korun. Za energeticky náročné podniky jsou považovány ty firmy, které vynaložily na nákup elektřiny a plynu nejméně tři procenta ročního čistého obratu nebo šest procent čistého obratu za první pololetí 2022.

Velké firmy o využití cenového stropu na energie čtvrtletně žádají své dodavatele. Pokud by maximální výši úspory přesáhly, měly by tu část nad maximem vrátit státu. Ten to bude kontrolovat podle jejich výkazů. Ostatní odběratelé mají zastropované ceny od dodavatelů automaticky.

Vláda se podle Síkely nechystá snižovat cenové stropy na energie

Vláda se nechystá snížit cenové stropy, které stanovila na dodávky elektřinu a plyn. Budou platit na celý letošní rok, jak bylo plánováno, řekl dnes po jednání kabinetu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zároveň uvítal, že se na trhu objevují nabídky obchodníků na dodávky energií pod úrovní cenového stropu.

Vláda loni na podzim stanovila cenové stropy energií, a to na 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Maximální ceny vláda schválila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a na konci roku i pro velké společnosti.

Síkela dnes řekl, že cílem cenových stropů bylo dát lidem i firmám jistotu, že energie nezdraží nad určitou hranici. Nynější nabídky obchodníků pod úrovní stropů ale nevidí jako důvod se stanovenou hranicí pohybovat. "Není v našem zájmu teď cenové stropy snižovat, v našem zájmu je co nejrychleji se vrátit k normálnímu fungování," řekl. Cenové stropy tak budou platit celý letošní rok. A pokud by se ukázalo, že nadále nejsou potřeba, kabinet od nich od příštího roku upustí, uvedl ministr.

Nabídky obchodníků pod cenovým stropem Síkela vítá. Podle něj to pomůže nejen domácnostem a firmám, ale i finančnímu zdraví státu. Náklady na rozdíl mezi cenou energií a cenovým stropem nese stát, odhady úřadů zatím počítají s částkami od 100 miliard Kč do 240 miliard Kč za rok. Vláda chce na pokrytí těchto výdajů využít příjmy z loni přijatých mimořádných odvodů. Jde především o daň z neočekávaných zisků, která se vztahuje na energetické, petrochemické a těžební firmy a některé banky, a mimořádné odvody z nadměrných tržeb energetických firem.

Síkela dnes také ocenil energetické úspory, jichž Česko letos dosáhlo. Podle něj je pro letošní zimu vyřešená otázka zásobování plynem a jsou i dobré vyhlídky pro příští topnou sezonu. Podle něj by dostatečné naplnění zásobníků po zimě mohlo přispět k tomu, že nebude v Evropě nárazová vysoká poptávka po plynu, a tím pádem nenastane ani podobný cenový šok jako v loňském roce.

Související

Vláda ČR

Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků

Rychlejší výstavba nových jaderných bloků a také snazší povolovací procesy při zavádění malých modulárních reaktorů jsou hlavními body novely atomového zákona, jejíž návrh schválila vláda na úterním jednání. Odsouhlasila i návrhy novel zákonů o rozpočtovém určení daní, o sociálních službách nebo o nemocenském pojištění a také znění úplně nového zákona o Národní rozpočtové bance. A věnovala se i pomoci mrazy postiženým ovocnářům a dalšímu antibyrokratickému balíčku.
Marek Ženíšek (TOP 09)

TOP 09 našla nového kandidáta na ministra pro vědu

TOP 09 představí nového kandidáta na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Podle informací České televize jím má být poslanec Marek Ženíšek. Nominovalo ho předsednictvo strany, posvětit to však ještě musí výkonný výbor. 

Více souvisejících

Vláda ČR Jozef Síkela firmy Energetika

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník

Polské bezpečnostní služby jsou v plné pohotovosti kvůli hrozbě bombových útoků a záškodnických akcí ze strany Ruska na území Evropy, řekl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v úterý. Reagoval tak na článek deníku Financial Times, že Moskva plánuje násilné sabotáže v zahraničí. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

včera

Vláda ČR

Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků

Rychlejší výstavba nových jaderných bloků a také snazší povolovací procesy při zavádění malých modulárních reaktorů jsou hlavními body novely atomového zákona, jejíž návrh schválila vláda na úterním jednání. Odsouhlasila i návrhy novel zákonů o rozpočtovém určení daní, o sociálních službách nebo o nemocenském pojištění a také znění úplně nového zákona o Národní rozpočtové bance. A věnovala se i pomoci mrazy postiženým ovocnářům a dalšímu antibyrokratickému balíčku.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Hackeři, ilustrační foto.

Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě

Čína je podle informací Sky News zodpovědná za hackerský útok, při němž došlo k nabourání počítačového systému britského ministerstva obrany a úniku personálních údajů zaměstnanců úřadu. Vláda má v úterý o incidentu informovat poslance. Věc vyšla najevo v době, kdy je čínský prezident Si Ťin-pching na návštěvě v Evropě. 

včera

Národní rada Slovenské republiky (Českou obdobou je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky)

Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?

Slovenský premiér Robert Fico už mnohokrát deklaroval, že politika jeho vlády bude „nezávislá“, a že nebude loutkou Západu, ale ani Ruska. Z jeho posledních kroků se ale zdá, že je mu přece jen východní pozice bližší. Jeho reálné kroky totiž ukazují, že se zcela záměrně odklání od svých západních spojenců a nadbíhá zájmům Moskvy.  

včera

Čech jde v Německu do vězení za krádež šperku, který náležel papeži

Třiapadesátiletého Čecha poslal bavorský soud na dva a půl roku do vězení za krádež pektorálu papeže Benedikta XVI., informoval deník Berchtesgadener Anzeiger. Šperk v podobě kříže na řetízku by se mohl brzy vrátit do kostela v bavorském Traunsteinu.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy