Onemocnění COVID-19 je považováno především za respirační onemocnění. SARS-CoV-2 ale ovlivňuje více orgánových systémů včetně kardiovaskulárního či centrálního nervového systému (CNS), nová studie z Univerzity Yale potvrdila, že se infekce může dostat také do mozku. Podle českého infektologa Ladislava Machala, který se obává dlouhodobých následků viru, to není žádné překvapení.
Příznaky poškození centrálního nervového systému bývají prakticky u všech virových onemocnění, uvedl Machala v rozhovoru pro Český rozhlas. „To, že máme zvýšenou teplotu a bolí nás hlava, to je příznak vlastně vlivu té infekce na jeho funkci a viry mohou poškodit mozek různými způsoby,“ vysvětluje infektolog. Příkladem invence nervových buněk je virus klíšťového zánětu mozkových blan, který je v České republice poměrně častým onemocněním, nebo plané neštovice, které mohou obranyschopnost zamířit na tkáně a imunitní reakce je poškodí.
Podle slov Machaly jsou u covidu-19 největším problémem plíce. „Když budete mít málo kyslíku, okamžitě se to projeví na funkci mozku,“ ujasňuje. V akutním stádiu infekce se může vir dostat až do mozku, podle slov Machaly je to především kvůli schopnosti viru navodit trombózu malých žilních cév, ale jaký dopad má na mozek se podle slov Machaly teprve uvidí. „Každá porucha prokrvení, třeba toho v mozku, se okamžitě projeví a já bych se obával těch pozdních následků, protože ty uvidíme až s odstupem několika měsíců, popřípadě let,“ uvedl.
Kolik lidí bude mít dlouhodobé následky po prodělání covid-19, není podle infektologa zatím jasné. Uvedl, že stále nevíme, jaký podíl populace prodělá nákazu bezpříznakově a jaký je průřez celou populací. „Pacienti s dlouhodobými následky se objevují a s tím, jak bude pandemie pokračovat se budou stále objevovat,“ míní Machala, který se domnívá, že mozek není nejrizikovější orgán, protože může dojít k poškození kterékoliv tkáně.
Jako dlouhodobý následek u pacientů s těžkým průběhem covid-19 se začala objevovat plicní fibróza, tzv. zjizvení plic. „Minulý týden jsem byl konfrontovat pacienta, který prodělal středně těžký covid-19 v USA. Byl připojený na kyslík a velmi rychle se z toho dostal a teď pracuje v ČR a najednou se u něj začala rozvíjet plicní fibróza. S největší pravděpodobností je to pozdní následek,“ uvedl Machala, který upozornil i na zvýšený výskyt poškození srdečního svalu.
Na poškození srdce vlivem koronaviru upozorňují i čeští kardiologové. „SARS-CoV2 představuje u nejtěžších nemocných závažný zánětlivý stav, navíc s výrazným poškozením plic. To klade velké nároky na oběh a může vést k nedostatečné dodávce kyslíku pro srdeční sval. Pokud má takový nemocný nějaké srdeční onemocnění, může být zátěž nad hranicí možností se s tím vyrovnat,“ uvedl přední český kardiolog Aleš Linhart. Podle jeho slov může koronavirus způsobit nejen zánět srdečního svalu, ale i změny na cévách, kvůli kterým vznikají krevní sraženiny v různých částech oběhového systému.
Přibližně polovina pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 vykazuje různé formy kardiovaskulárního onemocnění. Toto zjištění dokládají i zahraniční studie. Výzkum provedený v Německu zjistil, že až 78 % pacientů s covid-19 má změny na srdci viditelné na magnetické rezonanci. V Číně jsou výsledky mezi 20 % až 60 %, což Linhart vysvětluje tím, že závisí především na použité technice, protože některé jsou více citlivé než jiné.
Pomoci by mohl mezinárodní registr pacientů, který by byl vítaným nástrojem mnoha specialistů. „Srdeční poškození tu sice je, ale choroba zasahuje ve velké míře i plíce a další orgány. Registry tak budou multidisciplinární,“ míní předseda České kardiologické společnosti, která doporučuje lidem s onemocněním srdce dbát na ochranná opatření, nevysazovat léčbu a být v kontaktu se svým lékařem. „Říká se, že kardiaci umírají nikoli na koronavirus, ale s koronavirem. Současná data ukazující časté přímé poškození srdce to hodně zpochybňují,“ dodává Linhart.
Související
V Motole úspěšně transplantovali srdce nejmladšímu pacientovi v Česku
7 signálů, že srdce selhává
srdeční tep srdce , věda , mozek , cévy , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 9 minutami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 46 minutami
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 53 minutami
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 1 hodinou
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 1 hodinou
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 1 hodinou
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 2 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 2 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 2 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 3 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 3 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 3 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 4 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 4 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 4 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 5 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 5 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 5 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák