Japonský lék favipiravir bude brzy v Česku. Dostanou ho pacienti s covid-19

Japonský lék favipiravir by měl být pro české pacienty s onemocněním covid-19 dostupný v řádu dní. Část Japonsko daruje, část Česko zaplatí tamní firmě. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Česko je mezi dvaceti zeměmi, pro které Japonsko lék povolilo dodat.

"Lék bude poprvé aplikován ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Následně by měl být k použití i v dalších nemocnicích. Zdá se, že je poměrně slibný pro středně závažné případy," uvedl ministr.

Stále ale musíme myslet na to, že jde o experimentální lék, původně určený pro léčbu jiných onemocnění. Děkuji @SUKLcz za skvělou spolupráci a @MZV za diplomatickou podporu v jednání s Japonskem. Budeme věřit, že lék zabere a významně uleví českým pacientům nakaženým koronavirem.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) April 9, 2020

Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové bude darovaná část léků stačit asi pro 20 až 25 pacientů. "Pokud by bylo potřeba pro české pacienty víc, ČR ho může koupit pro dalších zhruba 80 pacientů," řekla Storová. Podávat by se podle ministra mohl lidem se středně těžkým průběhem nemoci, kteří jsou v nemocnicích. "Ukazuje se, že favipiravir se osvědčil v prvních fázích onemocnění. Ke každému pacientovi se bude podle lékařů přistupovat individuálně," uvedla Storová.

Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla byla nemocnice vybrána i díky tomu, že má národní toxikologické středisko, takže na zavolání do kterékoliv nemocnice distribuuje například protijedy na hadí kousnutí. "Zatím není jasné, jak bude nemocnice favipiravir distribuovat. Záležet bude na smlouvě s dodavatelem, kterou jsme zatím nepodepsali," řekl. Dalším důvodem jsou velké zkušenosti nemocnice s léčbou pacientů s covid-19.

V českých nemocnicích už byly podané i další experimentální léky na covid-19. Remdesivir dostával po deset dní další pacient ve VFN. Jeho stav se během léčby zlepšil, lékaři ho mohli odpojit od mimotělního okysličování krve a zvyká si na dýchání bez plicní ventilace. Podle lékařů ale není možné jednoznačně říci, že lék zabral, protože se jeho stav zlepšoval už před jeho nasazením.

Firma teď podle Storové rozhoduje o tom, kolik dávek dodá do střední a východní Evropy. "Byla jsem ujištěna, že v rámci středoevropského a východního prostoru bude ČR jednou z prvních," doplnila Storová. Česká pobočka Gileadu podle ní ihned po tomto rozhodnutí podá žádost o schválení léku. SÚKL obratem dodá stanovisko ministerstvu, které ho schválí. Používat by se měl kromě VFN také ve FN v Motole nebo v Brně.

V Ústřední vojenské nemocnici a Thomayerově nemocnici v Krči byl několika pacientům podávaný hydroxychlorochin. Ministerstvo už v březnu omezilo předepisování léku plaquenil, který látku obsahuje. Předepisovat ho kvůli obavám z nedostatku mohli jen lékaři vybraných specializací a nejvýše dvě balení, léčí se s ním lidé s revmatioidní artritidou. V úterý ministerstvo povolilo u nemocných s covid-19 mimořádné podávání i dalšího léku s hydroxychlorochinem, který v Česku ale není běžně registrovaný.

Pro zajištění dostupnosti medicinálního kyslíku, který pacienti v nemocnicích často potřebují, bylo podle Vojtěcha vydáno mimořádné opatření, které umožňuje plnit kyslík i do jiných lahví, než jsou pro to standardně registrovány.

Podle ministra nejsou léky, protože jsou experimentální, hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Část dostane Česko darem, další se budou hradit z rozpočtu nemocnic, které ho podají, a ministerstva zdravotnictví. Pojišťovny podle něj experimentální léčbu financovat nemohou. O ceně favipiraviru se podle Storové jedná, podle ministra půjde o řádově miliony korun pro 80 pacientů. Remdesivir by podle Storové měl být "finančně dostupný" "Myslím, že se nemusíme obávat, že by to byly nějaké extrémní náklady pro zdravotní systém," uvedla.

V zahraničí se kromě remdesiviru používají také některá antimalarika, různé druhy antivirotik včetně léků na chřipku či HIV, biologické léky nebo krevní plazma vyléčených s protilátkami, jejíž podávání pacientům se podle Storové chystá i v Česku. Podle vedoucího lékaře kliniky KARIM VFN Martina Balíka je plazma vhodná zejména pro pacienty s těžkou formou respiračního selhání. Testovat ji chce také Thomayerova nemocnice.

Všechny léky jsou ale experimentální a zatím se neuvažuje o jejich plošném používání u českých nemocných. S experimentální léčbou musí pacient podepsat souhlas. Česko kvůli možné nedostupnosti nebo využití v souvislosti s léčbou covid-19 zakázalo vývoz více než 300 léků, v různých lékových formách jde o 800 položek.

Související

Adam Vojtěch (ANO)

Vojtěch: Kvůli covidu sena ministerstvu mnohé nestihlo, úspěchem je elektronizace

Kvůli epidemii covidu-19 se ministerstvu zdravotnictví nepodařilo dokončit některé legislativní změny, které odcházející ministr Adam Vojtěch (za ANO) plánoval. Za úspěch považuje například velkou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění nebo zákon o elektronizaci zdravotnictví, které vstupují v platnost od ledna. Řekl to dnes v rozhovoru s ČTK. V pátek předá resort zdravotnictví představiteli nové vlády koalic Spolu a PirSTAN Vlastimilu Válkovi z TOP 09.
Adam Vojtěch (ANO)

Vláda dala zelenou očkování proti covidu u zubařů a lékárníků

Vláda v demisi dnes schválila změnu zákona o ochraně veřejného zdraví, která by měla umožnit očkování proti covidu-19 v ordinacích zubních lékařů nebo lékárnách. Schválit ji musí Parlament, vláda bude považovat projednání ve zrychleném režimu. Po jednání vlády to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Více souvisejících

Adam Vojtěch (ANO) Zdravotnictví léky Česká republika súkl Všeobecná fakultní nemocnice Praha nemocnice Motol Nemocnice Thomayerova Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy