Na 3000 nakažených v nemocnicích se podle Duška dostaneme až v polovině dubna

Snížit počet nakažených s covidem-19 v nemocnicích na zhruba 3000 je podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška možné zhruba do poloviny dubna. Řekl to dnes ČTK a České televizi.

Tento týden počty hospitalizovaných s covidem-19 překročily 9000. Aktuální počet hospitalizovaných by mohl začít klesat příští týden. Průměrný počet nových případů za týden do středy tohoto týdne poklesl proti předcházejícím dnům asi o 2000, tedy zhruba o šest procent.

"V tuto chvíli epidemie stagnuje, až začíná klesat," uvedl Dušek. Reprodukční číslo, tedy počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, je 0,9. Rychlost šíření viru zvyšuje nakažlivější britská mutace. Už dříve odborníci uvedli, že může být i za více než polovinou nákaz. Její reprodukční číslo je proti původní mutaci vyšší zhruba o 0,4 procenta.

"Opatření začala být intenzivněji dodržována na konci února a promítlo se to už do začátku března," dodal Dušek. Minulý týden se podle jeho prezentace projevovalo zejména uzavření okresů v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Nyní jsou na tom nejhůř některé okresy středních Čech a Pardubického a Plzeňského kraje. V nejvíce postižených okresech je virová zátěž 2,5 až třikrát vyšší než jinde.

Postupně se zhoršuje situace i na Moravě. "Významné nárůsty registrujeme v Jihomoravském kraji a Olomouckém kraji. Postupné šíření lze dát do souvislosti s prokázaným výskytem nakažlivější formy viru, která postupně získává převahu nad předchozími variantami," uvedl ÚZIS prezentaci.

Útlum způsobený opatřeními nebude podle Duška nijak dramaticky rychlý. "Nepředstavujme si to tak, že za jeden jediný týden se to na populační úrovni prudce zbrzdí, protože to šíření viru je opravdu masivní a komunitní," řekl.

Vývoj nákazy téměř potvrdil model, který předpokládal vlivem mutací zvýšení nakažlivosti až o 70 procent. Predikoval 279.000 nových případů v únoru a potvrdilo se jich 255.324. Nové modely započítávající současná platná opatření počítají v březnu s 320.000 novými případy, do 11. března jich bylo téměř 137.000. Na konci března by podle modelů mělo být v týdnu průměrně 7500 případů denně, v polovině dubna 5000 a na konci dubna 4000 denně.

Pokles počtu nových případů se podle ředitele ÚZIS zatím neprojeví úbytkem hospitalizovaných. Péči v nemocnici nakažení potřebují nejčastěji deset až 14 dní od nákazy. V uplynulých dvou týdnech přibylo 24.000 osob z rizikových věkových skupin, do nemocnic jich bude podle Duška směřovat asi třetina. "Systém se zcela jednoznačně dostane na hranu svých kapacit a v řadě regionů už tam je. Doufáme, že nemocnice jsou v kulminačním bodě," doplnil.

Poslední tři týdny přibývá nemocných na jednotkách intenzivní péče (JIP) vždy o více než desetinu každý týden. Maximum bylo tento týden ve středu - 1962. Ze současných celkových 9000 hospitalizovaných pozitivně testovaných na covid-19 zůstane zhruba deset až 20 procent v nemocnicích déle než 20 dní od testu, kdy budou považováni za negativní. Dispečink intenzivní péče ale monitoruje celkové počty volných lůžek, pro covid pozitivní i negativní pacienty. Například v Praze jsou celkové kapacity menší než pět procent, do deseti procent v dalších pěti krajích.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) nemocnice Ladislav Dušek

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy