Virus neodejde, roušky opět nasadíme, říká epidemiolog. Přijde druhá vlna?

Koronavirus se zřejmě stane neoddělitelnou součástí našich životů a hned tak nezmizí. Hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal varuje zejména před podzimem, kdy by podle něj mohl opět zesílit, ale už by neměl přijít v druhé silné vlně. Česká vláda boj s epidemií zvládla díky včasnému přijetí přísných opatření.

Smejkal v pořadu Interview ČT24 mimo jiné řekl, že výrazný rozdíl v úspěšnosti boje s koronavirem mezi východní a západní Evropou spočívá v jejich odlišném vnímání omezení svobody. Zatímco západ je na něj víc háklivý, pro občany východní části nejstaršího kontinentu není zas tak velký problém vzdát se dočasně některých svých práv, včetně například povinného nošení roušek a omezení pohybu. 

Epidemiolog zároveň také pochválil disciplinovanost lidí, kteří byli zpočátku trochu vyděšení, ale zároveň uměli projevit smysl pro zodpovědnost. Nedokáže ale spolehlivě konstatovat, zda tak činili díky informovanosti, anebo z důvodu obav. Zaznamenal například, že se společnost při rozvolňování mnohem víc utrhla ze řetězu, než měla. Momentálně je situace stabilizovaná a veřejnost zřejmě už přijala skutečnost, že se vir nějakou dobu stane neoddělitelnou součástí našeho života.

Smejkal zároveň také apeloval na společnost, aby možné opětovné zavedení povinnosti nosit roušky nevnímala jako buzeraci, nýbrž jako ohleduplnost ke svému okolí. Podle epidemiologa je totiž možné, že koronavirus v létě oslabí, zatímco v zimě posílí. Z tohoto důvodu bychom, až pojedeme v zimě veřejnou dopravou, na něj neměli zapomenout. „V tu pravou chvíli, to znamená, když přijde velká chřipková epidemie, nenechal jsem se očkovat, jedu dopravním prostředkem do práce, tak proč si tu roušku nevzít. Jde o ty druhé, ne o nás,“ podotkl.

Pokud jde o západní státy, zejména USA a Spojené království, tak tam vidí Smejkal jako kámen úrazu dva faktory. Ten první spočívá v jejich větším propojení se světem a v hustě zalidněných aglomeracích. Druhý se zase týká těch společenských. „Omezení svobody na Západě se vnímá velmi negativně, lidé ho neakceptují tak jako ve východní Evropě,“ uvedl. V tom podle epidemiologa spočívá jedna z pravděpodobných příčin vysokého počtu infikovaných i obětí na západ od nás.

Za problematické považuje epidemiolog nejen pozdní a špatně koordinované přijetí restriktivních opatření proti nekontrolovanému šíření nemoci covid-19, nýbrž i odlišnou politickou kulturu. Americký prezident Donald Trump se podle jeho názoru například ukázal jako někdo, kdo mnoha věcem nerozumí. Za zmínku ale stojí, že i nekompetentní politici mají u lidí autoritu a jinak tomu není ani u Trumpa.

Žádná druhá vlna, ale lokální ohniska

Smejkal mimo jiné nepostrádá optimismus v případě potenciálního rizika příchodu druhé vlny nákazy, jelikož se s námi koronavirus zřejmě hned tak nerozloučí. Aniž by chtěl vyvolávat paniku, varoval před mírně stoupajícím trendem v počtu infikovaných. Zároveň je přesvědčený, že se budeme potýkat s lokálními ohnisky v nemocnicích a domovech důchodců, proto by se podle něj mělo pokračovat v testování, a to nejspolehlivějšími PCR testy.

Epidemiolog také vyjádřil naději, že by se koronavirus mohl časem stát běžným virem vedle chřipky. „Koronaviry jsou tu každou zimu, to by nás nemělo překvapit. Značná část lehkých respiračních onemocnění je způsobena různými typy koronaviru,“ vysvětlil a připomněl, že pouze sporadicky dochází k mutaci koronavirů do tak agresivní formy, že jsou schopné způsobit pandemii takového rozsahu.

Související

Ilustrační fotografie.

Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci

Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.
Lidé během pandemie covid-19 nasadili roušky či respirátory. Rozhovor

20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Více souvisejících

pandemie viry a bakterie chřipka Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu v pátek varovali před jednotlivci, kteří hrozí odvetou vůči soudu nebo jeho zaměstnancům. Takové jednání může podle ICC představovat trestný čin vůči výkonu spravedlnosti, informuje agentura AFP.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio zdůraznil, že Evropa si v současné době hraje s ohněm ve vztahu k otázce války a míru. Maďarsko podle něj odmítá být vtáhnuté do konfliktu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vyjádřil znepokojení nad slovy britského ministra zahraničních věcí Davida Camerona, který hovořil o právu Kyjeva útočit na ruské objekty s britskými zbraněmi. Podobně reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky

Česko společně s EU, NATO a dalšími mezinárodními partnery odsuzuje aktivity ruského státního aktéra APT28, uvedlo ministerstvo zahraničí v pátek. APT28 je spojován s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

včera

včera

včera

Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba zastává názor, že Rusko bude možné zapojit do mírových jednání, ale až po mírovém summitu, který se v polovině června uskuteční ve Švýcarsku bez účasti delegace z Moskvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy