Brno - Bytové družstvo před lety zažalovalo režiséra Jiřího Krejčíka (†95) a jeho syna téhož jména. Měli se údajně nezákonně obohatit, když svůj ateliér, kde platili nižší nájem, užívali jako byt. Oba nakonec podali ústavní stížnost. Dnes se jich Ústavní soud (ÚS) zastal, znalecký posudek byl dle verdiktu soudců zadán špatně.
"Ústavní soud je toho názoru, že znalecký posudek měl být zadán jiným způsobem. Mělo se nejdříve důkazně konkretizovat, jak je byt užíván," řekla novinářům soudkyně zpravodajka Ivana Janů. Nyní tedy musí obvodní soud zjistit, zda Krejčík v ateliéru bydlel, nebo jen pracoval, a teprve poté stanovit případnou náhradu.
Podstatu sporu vedlejších účastníků a stěžovatelů před obecnými soudy tvoří posouzení výše bezdůvodného obohacení, které stěžovatelům vzniklo užíváním prostor přidělených původně jako nebytových prostor, byť v minulosti kolaudovaných jako byt. Jestliže při určení výše bezdůvodného obohacení soudy vycházely z toho, že předmětné prostory jsou bytem a podle znaleckého posudku byla výše bezdůvodného obohacení určená jako výše nájemného bytu v místě a čase obvyklého, které je vyšší než nájemné za nebytový prostor, aniž by přihlédly ke skutečnému stavu, posoudily věc v rozporu s principy spravedlivého procesu.
V této souvislosti poukazuje Ústavní soud i na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 2526/98, který – byť v „opačném gardu" – akcentuje skutečný důvod užívání před formálně právní povahou užívaných prostor: „Plnění, které je povinen vydat obohacený, jemuž vznikl prospěch užíváním nebytových prostor k bydlení bez právního důvodu, musí vycházet z hodnoty nájemného k bytu." Při aplikaci toho přístupu na věc stěžovatelů pak je spravedlivé, aby při stanovení výše plnění, kterou jsou povinni vydat vedlejším účastníkům, vycházely obecné soudy nikoliv z hodnoty nájemného k bytu, ale z hodnoty nájemného k nebytovým prostorům, uvedl usoud.cz.
Smlouvu o využívání sklepních prostor ve Střešovicích podepsal Krejčík mladší ještě za minulého režimu s tehdejším lidovým bytovým družstvem. Do oprav investoval vlastní peníze. Po transformaci družstva podle nových právních předpisů dospěli jeho představitelé k tomu, že Krejčíkem užívané místnosti ve skutečnosti tvoří domovnický byt. Argumentovali například kolaudačním rozhodnutím z roku 1923.
O vyklizení ateliéru rozhodl soud v roce 1995, Krejčík mladší však s verdiktem nesouhlasil a prostor opustil až v roce 2005. Právě za desetileté období pak majitelé domu požadovali náhradu. Znalecký posudek ji odvodil od tržního nájemného obvyklého v daném místě a čase.
Podle Krejčíka mladšího i jeho otce se ale družstvo pokoušelo profitovat z protiprávního stavu, který vznikl z jeho vlastní iniciativy, respektive přičiněním jeho právního předchůdce za minulého režimu. Družstvo mu totiž prostor pronajalo jako sklad, později jej označovalo jako ateliér - a nikdy jako byt.
Krejčík starší podle svého dřívějšího vyjádření využíval ateliér jen příležitostně, například ke kamerovým zkouškám.
Ústavní stížnost čekala u soudu na rozhodnutí od roku 2011, což je relativně dlouhá doba. Podle Janů je to důsledek velkého zatížení soudu.
Související
Trans lidé už nebudou muset na operaci kvůli změně pohlaví, rozhodl Ústavní soud
Pavel navrhl dva kandidáty na ústavní soudce, je mezi nimi Jiří Přibáň
Ústavní soud ČR , Jiří Krejčík
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 6 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 8 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý