Soudce Berka dostal 8,5 roku za zfalšované konkurzy

Tábor - Konkurzní soudce Jiří Berka má jít na 8,5 roku do vězení za zmanipulované konkurzy. Táborský soud dnes zároveň odsoudil dalších osm lidí ze skupiny kolem Berky, která podle obžaloby způsobila na základě zfalšovaných konkurzů škodu 264 milionů korun. Uložil jim tresty v rozpětí od dvouleté podmínky do 8,5 roku vězení. Policie a následně soudy řeší tento případ od roku 2003. Původně se obžaloba týkala 12 lidí, po amnestii jich zůstalo devět. Tresty nejsou pravomocné, ale řada obhájců se vyjádřila, že se jejich klienti pravděpodobně odvolají.

"Rozsudek není uspokojivý, ale vzhledem k tomu, jak probíhalo hlavní líčení poté, co věc byla vrácena od Vrchního soudu v Olomouci, tak jsme takové rozhodnutí očekávali," řekl novinářům Berkův obhájce Rudolf Axmann.

Dnešního líčení se neúčastnil žádný z obžalovaných, všichni požádali o projednávání v jejich nepřítomnosti. Soud v součtu rozdal tresty ve výši 49,5 roku nepodmíněně, pěti lidem zabavil majetek a většině z devíti obžalovaných zakázal výkon jejich funkce.

Předseda senátu Zdeněk Kučera dnes četl rozsudek bez odůvodnění téměř dvě hodiny. Připustil, že šlo o komplikovanou kauzu. "Podobných kauz je řada, například H-System a další. Ale i tohle byla skutečně složitá záležitost," řekl.

Obžaloba se týkala hlavně trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele, účasti na zločinném spolčení, poškození věřitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku nebo nepravdivého znaleckého posudku.

Vleklý případ pozastavila i amnestie prezidenta Václava Klause v lednu 2013. Na jejím základě soud letos v září zastavil stíhání tří obžalovaných, Jana Harangoza a Marty Čihákové.

Táborský soud začal kauzu řešit v roce 2005. O pět let později Berku nepravomocně odsoudil na devět let, stejný trest dostali i obžalovaní Daniel Thonat. Nepodmíněné tresty v rozmezí od 6,5 roku do osmi let si vyslechlo dalších pět mužů. Obžalovaní působili jako soudci, konkurzní správci, podnikatelé i soudní znalci.

Dnešní verdikt přibližně kopíruje pět let stará rozhodnutí. "Rozdíl v trestu je pouze půl roku. Pokud si uvědomíme, že věc se měla stát v letech 2002 a 2003, což je 13 let, tak je to velmi výrazný trest," řekl Berkův obhájce Axmann.

Podstatou kauzy je podle obžaloby to, že Berka ve spolupráci s dalšími lidmi poslal na základě zfalšovaných dokumentů do konkurzu deset firem. Policie začala skupinu odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku, který Berka podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů. K Union bance později přibylo obvinění za zmanipulování dalších konkurzů, například společností ZKL Klášterec nad Ohří, Stavební podnik Ralsko, Zbrojovka Brno, Retema, Krušnohorské strojírny a Báňské stavby Most.

Související

Ústavní soud ČR

Bývalý soudce Berka podal ústavní stížnost, odpykává si trest za zmanipulované konkurzy

Bývalý ústecký soudce Jiří Berka, jenž si má za zmanipulované konkurzy odpykat sedm let ve vězení, podal ústavní stížnost. Na Ústavní soud se postupně obracejí také někteří další aktéři vleklé kauzy. Tresty jim letos potvrdil Nejvyšší soud, zrušil jen propadnutí majetku u části odsouzených, pokládá je za špatně podložené a také nadbytečné, i s ohledem na délku řízení.

Více souvisejících

Jiří Berka soudy

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 52 minutami

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy